Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z útoků na civilní oblasti v Náhorním Karabachu. Boje o region svádějí už devátým dnem. Obnovené střety o oblast v jižní části Kavkazu jsou nejkrvavější za více než 25 let, napsala agentura Reuters. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil znepokojení nad situací a vyzval Turecko, které je spojencem Ázerbájdžánu, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z útoků na civilní oblasti
Oficiální zástupci arménské populace Náhorního Karabachu uvedli, že při bojích bylo zabito dalších 21 vojáků a celková bilance obětí v řadách arménských ozbrojených sil tak stoupla na 223 mrtvých. I v pondělí tuto oblast podle místních představitelů bombardovaly ázerbájdžánské síly a počet civilních obětí od obnovení střetů stoupl na 18.
Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejňuje, ale uvedl, že v důsledku bojů už bylo zabito 25 ázerbájdžánských civilistů.
Od obnovení střetů podle dosavadních údajů zahynulo přes dvě stě lidí, vojáků i civilistů, uvádí stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL). S ohledem na to, že Baku neuvádí vojenské ztráty, budou ale skutečné počty vyšší. RFE/RL také píše, že obě strany pravidleně nadsazují ztráty způsobené protivníkem.
Úřady neuznávané karabašské republiky podle RFE/RL tvrdí, že bylo ostřelováno její hlavní město Stěpanakert a přilehlé město Šuša. Ázerbájdžán uvádí, že arménská armáda útočila na město Gjandža (Gäncä) a že střely zasáhly i město Mingacevir sto kilometrů od frontové linie a oblasti v blízkosti metropole Baku.
Arménie odmítla, že by ostřelovala jakákoliv města. Karabašský lídr Arajik Harutjunjan ale přiznal útok na vojenskou základnu v Gjandže, byť dodal, že později přikázal palbu v obavě z civilních obětí zastavit, shrnuje tvrzení všech stran RFE/RL.
Stoltenberg: Spor nelze řešit vojensky
Šéf NATO Stoltenberg po setkáním s tureckým ministrem zahraničních věcí Mevlütem Cavusogluem v Ankaře sdělil, že spor o Náhorní Karabach nelze vyřešit vojenskou cestou.
„Je nanejvýš důležité dát všem stranám (konfliktu) jasně na srozuměnou, že by měly okamžitě ukončit boje, a podpořit veškeré snahy o nalezení mírového řešení pomocí dialogu,“ uvedl Stoltenberg. Zároveň apeluje na Turecko, aby tomuto řešení napomohlo. „Očekávám, že Turecko použije svého značného vlivu k uklidnění napětí,“ citovala Stoltenberga agentura AP.
Turecko, které je spojencem Ázerbájdžánu, viní z eskalace konfliktu Arménii a volá po ukončení „okupace“ Náhorního Karabachu arménskými separatisty. Cavusoglu u příležitosti jednání se Stoltenbergem Arménii opět vyzval ke stažení vojsk z regionu a k respektování „ázerbájdžánské teritoriální integrity“.
O situaci v Náhorním Karabachu v pondělí mluvil náměstek amerického ministra zahraničí Stephen Biegun ve dvou oddělených rozhovorech s ázerbájdžánským a arménským ministrem zahraničí. Biegun podle zprávy ministerstva vyjádřil hluboké znepokojení nad zprávami o eskalaci.
Představitel americké diplomacie vyzval k okamžitému klidu zbraní a zahájení rozhovorů pod záštitou Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které by vedly k nalezení udržitelného řešení konfliktu.
Horizont ČT24: V Karabachu umírají civilisté (zdroj: ČT24)
Konflikt vypukl na konci 80. let
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na třicet tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.