Kavkaz strana 2 z 3

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Mont Blanc, který je nejvyšší horou na území Evropské unie, se za poslední čtyři roky zmenšil zhruba o metr. Skupina zeměměřičů v polovině září naměřila výšku 4807,81 metru nad mořem.

Při výstupu na Elbrus, nejvyšší horu Ruska, zemřelo pět horolezců. Informují o tom ruská média. Dalších čtrnáct lidí dostali záchranáři v noci na pátek do bezpečí, mají však omrzliny a někteří z nich i zlomeniny končetin.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku se začíná razantně prosazovat pro něj nezvyklé nové odvětví – produkce značkových vín. Nové vinohrady se začaly na jihu země vysazovat teprve po roce 2000, ale od loňska už mají tamní vinaři i svoje chráněné geografické označení. Ročně dodají na domácí trh desítky milionů hektolitrů kvalitního vína.

V arménské oblasti Tavuš, která hraničí s Ázerbájdžánem, byla rozmístěna ruská pohraniční stráž. Podle ruských tiskových agentur to ve čtvrtek oznámilo arménské ministerstvo obrany. Premiér Nikol Pašinjan už dříve navrhl zřídit stanoviště ruských pohraničníků podél arménsko-ázerbájdžánských hranic, kde neustávají boje.

„Svět je teď ve velmi složitém stavu a bylo by potřeba, aby několik nejsilnějších zemí světa spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v pořadu Interview ČT24. V budoucnu podle něj hrozí konflikty způsobené klimatickou krizí. Kromě aktuálních hrozeb mluvil také o činnosti Člověka v tísni v době koronavirové krize.

Výročí tragického požáru v domově pro mentálně postižené Kavkaz ve Vejprtech na Chomutovsku, při kterém na začátku loňského roku zemřelo devět mužů, si místní připomenou pamětní deskou. Při lednovém požáru zemřelo osm lidí, další muž v dubnu zemřel v nemocnici. Událost patří mezi nejtragičtější požáry v Česku. Hned po neštěstí začala rekonstrukce domu, která je už téměř u konce.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Arménské síly odevzdaly Ázerbájdžánu poslední z regionů, kterých se musely vzdát na základě dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu a jeho okolí. Arméni po šesti týdnech střetů a následném příměří přišli o část samotné enklávy a všechny oblasti, které ji obklopují. Do oblastí, které Arméni museli opustit, se vydal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Šestitýdenní válka nedávno opět „rozmrazila“ spor o Náhorní Karabach. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci jsou neochvějně přesvědčení, že na jeho území mají nárok výhradně oni. Příběh Černé zahrady, jak se název Karabach překládá, však ukazuje dlouhou společnou historii jejich předků v této oblasti, kde se střetávaly civilizace. Také představy, že jde o jakýsi prastarý svár živený staletími vzájemné zášti, jsou mylné. Karabach má nezastupitelné místo v dějinách a kultuře obou národů, které proti sobě postavilo až dvacáté století.

Nové kolo války v Náhorním Karabachu opět otestovalo tenký led, na kterém stojí rusko-turecké vztahy. Znovu vydržel. Na opačných stranách válečné fronty stojí země kromě Kavkazu také v Libyi a Sýrii a velmocensky se přetahují ve Střední Asii nebo na Krymu. Turecko se navíc snaží působit na příbuzné národy v samotném Rusku. Přes všechno toto napětí i komplikované dějiny však prezidenti udržují zvláštní partnerství. Nutí je k tomu především odpor k západní demokracii kombinovaný s obavami, jak by blízké vztahy s Evropou mohly zatočit s jejich čím dál autoritářštějšími režimy.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli oznámil, že vojenské síly jeho země dobyly druhé největší město Náhorního Karabachu Šuša. Arménští představitelé však dobytí města, které se v arménštině nazývá Šuši, popírají.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Arménské a ázerbájdžánské síly v pátek pokračovaly v bojích o Náhorní Karabach, zatímco Spojené státy podnikly další diplomatický pokus o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v horské enklávě za déle než čtvrtinu století, uvedla agentura Reuters. Agentura AP označila nejnovější střety za těžké.

Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z útoků na civilní oblasti v Náhorním Karabachu. Boje o region svádějí už devátým dnem. Obnovené střety o oblast v jižní části Kavkazu jsou nejkrvavější za více než 25 let, napsala agentura Reuters. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil znepokojení nad situací a vyzval Turecko, které je spojencem Ázerbájdžánu, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit.

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává „na cestu genocidy“. V rozhovoru, který zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má důkazy o turecké vojenské podpoře ázerbájdžánských sil v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie. Ankara tato obvinění odmítá. Boje o horskou enklávu pokračují šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu. Jerevan uvedl, že je ochotný za zprostředkování OBSE jednat o příměří.

Boje u Náhorního Karabachu a okolí mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami pokračují čtvrtým dnem, nehledě na výzvu Rady bezpečnosti OSN k okamžitému příměří a obnovení jednání bez předběžných podmínek. Konflikt si vyžádal desítky mrtvých, podle obou stran i civilní oběti. Arménské ministerstvo obrany informovalo o ázerbájdžánských náletech na severu Karabachu.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

Roku 2017 navštívila italská doktorandka archeologie Vittoria Dall'Armellina arménský klášter San Lazzaro v Benátkách. V jeho sbírkách uviděla meč, který tam neměl co dělat. Byl sice označený jako středověký, Dall'Armellina ale na první pohled poznala, že je mnohem starší.

Na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem se ve čtvrtek po krátkém období klidu vrátily boje, oznámila ministerstva obrany obou zakavkazských republik. Konflikt propukl na konci minulého týdne a situace se po třech dnech přestřelek dočasně uklidnila ve středu. Boje propukly v neděli v severním úseku společné hranice u arménské oblasti Tavuš a dosud si vyžádaly nejméně 17 lidských životů.