Mont Blanc se za čtyři roky zmenšil o metr. Z „bílé hory“ se mění na „černou“

Mont Blanc, který je nejvyšší horou na území Evropské unie, se za poslední čtyři roky zmenšil zhruba o metr. Skupina zeměměřičů v polovině září naměřila výšku 4807,81 metru nad mořem.

Měření hory uskutečnila v polovině září zhruba třicetičlenná výprava, která na vrcholu strávila tři dny, aby získala „soubor přesných a spolehlivých údajů, jež budou moci využít odborníci“. Data k vědecké analýze by mohla posloužit například ke sledování vývoje ledovce.

Zatím nejvyšší hodnota u hory Mont Blanc byla naměřena v roce 2007, kdy dosáhla 4810,9 metru nad mořem. Měření se opakují každé dva roky, poslední oficiální údaj je ale z roku 2017. Skupina nezveřejnila údaj z roku 2019, protože byl nezvykle nízký. Tehdy dosahoval 4806,03 metru nad mořem. Podle odborníků je nutné přistupovat k tomuto údaji s velkou opatrností.

Údaje se mění, protože na vrcholu leží trvalá sněhová pokrývka, jejíž rozměry záleží na srážkách, větru a dalších meteorologických podmínkách. Pokud by se neměnil stav sněhové a ledové pokrývky, výška Mont Blancu by dosahovala 4792 metrů nad mořem.

Dominanta Savojských Alp, která leží na francouzsko-italských hranicích, byla díky tomu dlouhou dobu označována za nejvyšší v Evropě. Za součást starého kontinentu je ale považován také Kavkaz, kde se tyčí hned čtyři hory vyšší než v pořadí pátý Mont Blanc. Nejvyšší horou Evropy by tak tedy byl Elbrus s oficiální výškou 5642 metrů.

Klimatická změna trápí „Bílou horu“

Mont Blanc je jedním z nejviditelnějších evropských symbolů klimatických změn. Ledovec Mér de Glaces odtává až o čtyřicet metrů ročně. Kvůli tomu se mění i typický vzhled hory, který jí dal jméno, jež v překladu znamená „Bílá hora“.

Francouzští novináři v souvislosti s touto výraznou proměnou mluví v lehké nadsázce o Mont Noir, neboli „Černé hoře“ –⁠ právě tuto barvu totiž mají odhalené svahy, odkud ustoupil led a sníh.

Před rokem Mont Blanc navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron, který při tom oznámil, že bude oblast mnohem intenzivněji chránit.

Ikonickému vrcholu má pomoci nová přírodní rezervace a omezení počtu turistů a horolezců. Na svah hory ročně míří přes 20 tisíc lidí. Nejpoužívanější trasa na vrchol totiž není nikterak obtížná ke zdolání a v nabídce ji mají třeba i cestovní kanceláře. Už v létě 2019 musely úřady omezit počet výstupů na 214 denně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...