Z Mont Blancu se stává Mont Noir. Macron ho chce chránit

Nahrávám video
Horizont ČT24: Emmanuel Macron chce zřídit rezervaci na Mont Blancu
Zdroj: ČT24

Nejvyšší evropský vrchol Mont Blanc má přejít pod ochranu francouzské vlády, která hodlá omezit příval turistů. Bude také rázněji bojovat proti klimatické změně, která horu připravuje o její ledovou střechu. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava státu označila boj proti klimatickým změnám za prioritu druhé poloviny pětiletého mandátu, od opozice a environmentálních aktivistů přesto sklízí kritiku.

Mont Blanc je jedním z nejviditelnějších evropských symbolů klimatických změn. Ledovec Mér de Glaces odtává až o 40 metrů ročně. Francouzský prezident vyzval na závěr své návštěvy Horního Savojska k aktivnímu postupu.

Ochranu životního prostředí a klimatu označil za „bitvu století“. „Boj za udržení biodiverzity je především bojem za naše vlastní přežití,“ prohlásil v Chamonix. 

Francouzský prezident hovořil o obavách z „křehkosti krajiny“ po ranním výletě na ledovec Mer de Glace (Ledové moře), kde pózoval fotografům v zimním oblečení v barvách státní vlajky. Pás ledu a sněhu pod vrcholem Grandes Jorasses se za posledních sto let ztenčil o 120 metrů a od roku 1850 ztratil ze své délky přibližně dva kilometry.

Ikonické hoře má pomoci nová přírodní rezervace a omezení počtu turistů a horolezců. Na svah hory ročně míří přes 20 tisíc lidí. Nejpoužívanější trasa na vrchol totiž není nikterak obtížná ke zdolání a v nabídce ji mají třeba i cestovní kanceláře. Už v létě 2019 musely úřady omezit počet výstupů na 214 denně.

Hoře nepomůže rezervace, ale ambiciózní snižování emisí, zní od kritiků

Alpskou exkurzi prezidenta označili zástupci opozice a environmentalisté za cynickou snahu oslovit sympatizanty zelených uskupení před březnovými komunálními volbami. „Vláda se snaží přemalovat svoji politiku na zeleno,“ prohlásil Julien Bayou ze strany Evropa Ekologie-Zelení (EELV).

Arnaud Gauffier ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) sice ocenil Macronovu cestu k „symbolům oteplování“, vládní plány ale považuje za nedostačující. „Důvodem, proč mizí ledovce, je klimatická změna. Ničeho nedosáhneme, pokud nepřijde ambiciózní politika snižování emisí, a v tomto směru výrazně zaostáváme,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 44 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 47 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...