Z Mont Blancu se stává Mont Noir. Macron ho chce chránit

3 minuty
Horizont ČT24: Emmanuel Macron chce zřídit rezervaci na Mont Blancu
Zdroj: ČT24

Nejvyšší evropský vrchol Mont Blanc má přejít pod ochranu francouzské vlády, která hodlá omezit příval turistů. Bude také rázněji bojovat proti klimatické změně, která horu připravuje o její ledovou střechu. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava státu označila boj proti klimatickým změnám za prioritu druhé poloviny pětiletého mandátu, od opozice a environmentálních aktivistů přesto sklízí kritiku.

Mont Blanc je jedním z nejviditelnějších evropských symbolů klimatických změn. Ledovec Mér de Glaces odtává až o 40 metrů ročně. Francouzský prezident vyzval na závěr své návštěvy Horního Savojska k aktivnímu postupu.

Ochranu životního prostředí a klimatu označil za „bitvu století“. „Boj za udržení biodiverzity je především bojem za naše vlastní přežití,“ prohlásil v Chamonix. 

Francouzský prezident hovořil o obavách z „křehkosti krajiny“ po ranním výletě na ledovec Mer de Glace (Ledové moře), kde pózoval fotografům v zimním oblečení v barvách státní vlajky. Pás ledu a sněhu pod vrcholem Grandes Jorasses se za posledních sto let ztenčil o 120 metrů a od roku 1850 ztratil ze své délky přibližně dva kilometry.

Ikonické hoře má pomoci nová přírodní rezervace a omezení počtu turistů a horolezců. Na svah hory ročně míří přes 20 tisíc lidí. Nejpoužívanější trasa na vrchol totiž není nikterak obtížná ke zdolání a v nabídce ji mají třeba i cestovní kanceláře. Už v létě 2019 musely úřady omezit počet výstupů na 214 denně.

Hoře nepomůže rezervace, ale ambiciózní snižování emisí, zní od kritiků

Alpskou exkurzi prezidenta označili zástupci opozice a environmentalisté za cynickou snahu oslovit sympatizanty zelených uskupení před březnovými komunálními volbami. „Vláda se snaží přemalovat svoji politiku na zeleno,“ prohlásil Julien Bayou ze strany Evropa Ekologie-Zelení (EELV).

Arnaud Gauffier ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) sice ocenil Macronovu cestu k „symbolům oteplování“, vládní plány ale považuje za nedostačující. „Důvodem, proč mizí ledovce, je klimatická změna. Ničeho nedosáhneme, pokud nepřijde ambiciózní politika snižování emisí, a v tomto směru výrazně zaostáváme,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...