„Svět je teď ve velmi složitém stavu a bylo by potřeba, aby několik nejsilnějších zemí světa spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v pořadu Interview ČT24. V budoucnu podle něj hrozí konflikty způsobené klimatickou krizí. Kromě aktuálních hrozeb mluvil také o činnosti Člověka v tísni v době koronavirové krize.
V budoucnu hrozí konflikty o vodu a zemědělské zdroje v nejsušších částech světa, říká Šimon Pánek
Šimon Pánek v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Kdyby hrstka evropských organizací, která je schopná pracovat v Sýrii, neposkytovala milionům lidí základní humanitární pomoc, tak by ti lidé například už v Sýrii nebyli, nebo by část z nich zemřela,“ podotkl ke konfliktu, který trvá už deset let.
V budoucnu podle Pánka hrozí, že se zhoršující se klimatickou situací vyhřeznou další místní a regionální konflikty, které budou způsobeny mocenským a teritoriálním bojem o vodu, pastviště a další zemědělské zdroje.
Připomněl, že Člověk v tísni vznikl jako malá občanská organizace a zakládalo ji pár lidí, kteří chtěli pomáhat lidem zasaženým válkami na Balkáně.
Mezi první oblasti, kterým začala organizace pomáhat, byl také Kavkaz. Tam působí dodnes. „Povzbuzujeme je v tom, že mohou být podnikavější. Je tam stále více podpory drobné ekonomiky, živností, zemědělství,“ popsal, jak v rámci rozvojové pomoci organizace pomáhá lidem najít a zefektivnit zdroje příjmu.
Pomoc se nezastavila ani během koronaviru
V době pandemie Člověk v tísni pokračoval ve své činnosti na všech místech v zahraničí dál. „Objem toho, co jsme dokázali poskytnout, klesl kvůli covidu o několik málo procent, ale na druhou stranu jsme přidali mnoho aktivit spojených právě s pandemií,“ řekl.
Pár desítek pracovníků humanitární pomoci sice opustilo svá stanoviště, většinu ze zaměstnaců a spolupracovníků české neziskové organizace ale tvoří místní lidé, kteří na místě zůstali.
V Česku během pandemie organizace pomáhala hlavně v oblasti vzdělávání. „Mapovali jsme situaci, hlavně na severu a severozápadě země, informace jsme dávali ministerstvu a školní inspekci. Aby děti, které měly být on-line, ale on-line nebyly, z toho systému úplně nevypadly,“ popsal.
Pracovníci Člověka v tísni pomáhali těmto dětem zabezpečit internet, počítač a také je doučovali. Na začátku podzimu rozjeli systém pomoci dětem, kdy studenti vysokých škol doučují žáky, kteří látku zameškali, nebo mají nějaký handicap. Nyní projekt pokračuje pod záštitou ministerstva zdravotnictví.