Avaři, kteří v raném středověku opanovali část střední a východní Evropy a vládli také Slovanům, pocházeli z dalekých oblastí severovýchodní Asie. Místo jejich původu zjistili vědci genetickými metodami z kosterních nálezů. V mezinárodním týmu pracovala také Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě brněnská univerzita o výzkumu informovala.
Avaři přišli do Evropy z východní Asie. Dokázali migrovat extrémně rychle, ukázala studie
Avaři přišli do Evropy v 6. století a v Panonii založili svou říši. Zanikla v 9. století. Původ Avarů ale zůstával až do současnosti nejasný. Odpověď přinesl výzkum DNA z nálezů na území dnešního Maďarska. Vědci analyzovali 66 jedinců, včetně příslušníků elity z bohatě vybavených hrobů. Zároveň zkoumali další nálezy z časů před a po epoše Avarů, což umožnilo zpřesnit datování migrace.
Ukázalo se, že Avaři se nejprve přesunuli z oblasti dnešního Mongolska na Kavkaz. Za několik let urazili více než 5000 kilometrů. Po dalších deseti letech se usadili v Karpatské kotlině. Jejich říše zasahovala kromě Maďarska také na území dnešního Rumunska, Slovenska, Rakouska, Chorvatska a Srbska. V historii lidstva jde podle autorů výzkumu o jednu z nejrychlejších doložených migrací na takovou vzdálenost.
Avarská zlatá nádoba na nápoje
Východoasijský původ lze doložit hlavně u jedinců z předpokládaného centra avarského kaganátu mezi Dunajem a Tisou. Prokázala se také genetická souvislost s mongolskou říší Rouran (česky někdy Žou-žan), rozvrácenou v polovině 6. století turkickými kmeny. „Byli jasně geneticky spojeni s populacemi ze severovýchodní Asie, včetně jedince přímo z Rouranské říše,“ uvedl hlavní autor studie Guido Gnecchi Ruscone.
„Je zajímavé, že se mezi avarskou elitou východoasijský původ udržoval velmi dlouho, ač byli obklopeni populacemi lokálního původu. To mluví buď pro kontinuální pohyb lidí přes celou euroasijskou step, nebo pro relativní genetickou izolovanost této skupiny, možná v důsledku kulturních zvyklostí,“ doplnila archeogenetička Hofmanová.
Zlatá avarská mince
Výzkum podle vědců ukázal potenciál spolupráce mezi genetiky, archeology, historiky a antropology při výzkumu období stěhování národů. „Toto období formování mnoha evropských hranic, jak je známe nyní, bude předmětem dalších bádání. Víme pořád mnohem méně, než se obecně předpokládá,“ doplnila Hofmanová.