Archeologové popsali jeden z nejstarších mečů světa. Našli ho náhodou

Roku 2017 navštívila italská doktorandka archeologie Vittoria Dall'Armellina arménský klášter San Lazzaro v Benátkách. V jeho sbírkách uviděla meč, který tam neměl co dělat. Byl sice označený jako středověký, Dall'Armellina ale na první pohled poznala, že je mnohem starší.

V klášteře meč považovali za starý jen několik stovek let. Výzkum však odhalil, že jde o jeden z vůbec nejstarších mečů na světě. Pochází z počátku doby bronzové, kdy první meče vznikaly –⁠ jako první zbraně určené primárně k zabíjení lidí.

Klášter San Lazzaro v Benátkách
Zdroj: Wikimedia Commons

Studentka si zbraň vyžádala pro detailní výzkum na své univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Tam zjistili, že zbraň vznikla v době před přibližně pěti tisíci lety. Klášterní záznamy pak prozradily, že se tam dostala jako dar od arménského obchodníka Yervanta Khorasandjiana asi před 150 lety. Její hlubší historie je ale neznámá. Dokument, který byl k daru připojený, pouze uvádí, že byl meč nalezen u Kavaku, osady poblíž dnešního tureckého města Trabzon.

Nejstarší meč světa
Zdroj: https://www.unive.it/

Pozoruhodná zbraň z úsvitu válek

Když archeologové na univerzitě meč prozkoumali, zjistili, že byl vyrobený z arzenické mědi. Tato slitina mědi a arzenu se používala právě v době kolem roku 3000 před naším letopočtem –⁠ dříve, než se lidé naučili vyrábět z bronzu, tedy slitiny mědi a cínu.

Ze stejné slitiny pocházejí doposud nejstarší nalezené meče, které byly objevené na turecké lokalitě Arslantepe. Také ony jsou staré asi 5000 let a dobře zachované.

Zbraň vznikla v době a na místě, kde existovala kultura Kura Araxates a později vládl kmen nebo národ Chajasa, na který zanechali vzpomínky Chetité. Podle mnoha archeologů vznikly první meče právě v této oblasti –⁠ a tento konkrétní je jedním z těch nejstarších dochovaných, možná dokonce tím úplně nejstarším.

Archeoložka Elena Rova uvedla pro odborný časopis Live Science: „Vypadá to, že právě v této části světa, mezi severním Kavkazem a východní Anatolií, byly meče vynalezené. Měli tu také nejméně dvě jejich typologické varianty.“

O tom, že právě v této oblasti se začalo lidstvo učit, jak se zpracovávají kovy, je dokladů mnoho. Například v arménském Metsamora byla nalezena nejstarší kovárna. Je stará přes šest tisíc let a tehdejší řemeslníci v ní pracovali s mědí, zlatem, zinkem a dalšími kovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...