Archeologové popsali jeden z nejstarších mečů světa. Našli ho náhodou

Roku 2017 navštívila italská doktorandka archeologie Vittoria Dall'Armellina arménský klášter San Lazzaro v Benátkách. V jeho sbírkách uviděla meč, který tam neměl co dělat. Byl sice označený jako středověký, Dall'Armellina ale na první pohled poznala, že je mnohem starší.

V klášteře meč považovali za starý jen několik stovek let. Výzkum však odhalil, že jde o jeden z vůbec nejstarších mečů na světě. Pochází z počátku doby bronzové, kdy první meče vznikaly –⁠ jako první zbraně určené primárně k zabíjení lidí.

Klášter San Lazzaro v Benátkách
Zdroj: Wikimedia Commons

Studentka si zbraň vyžádala pro detailní výzkum na své univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Tam zjistili, že zbraň vznikla v době před přibližně pěti tisíci lety. Klášterní záznamy pak prozradily, že se tam dostala jako dar od arménského obchodníka Yervanta Khorasandjiana asi před 150 lety. Její hlubší historie je ale neznámá. Dokument, který byl k daru připojený, pouze uvádí, že byl meč nalezen u Kavaku, osady poblíž dnešního tureckého města Trabzon.

Nejstarší meč světa
Zdroj: https://www.unive.it/

Pozoruhodná zbraň z úsvitu válek

Když archeologové na univerzitě meč prozkoumali, zjistili, že byl vyrobený z arzenické mědi. Tato slitina mědi a arzenu se používala právě v době kolem roku 3000 před naším letopočtem –⁠ dříve, než se lidé naučili vyrábět z bronzu, tedy slitiny mědi a cínu.

Ze stejné slitiny pocházejí doposud nejstarší nalezené meče, které byly objevené na turecké lokalitě Arslantepe. Také ony jsou staré asi 5000 let a dobře zachované.

Zbraň vznikla v době a na místě, kde existovala kultura Kura Araxates a později vládl kmen nebo národ Chajasa, na který zanechali vzpomínky Chetité. Podle mnoha archeologů vznikly první meče právě v této oblasti –⁠ a tento konkrétní je jedním z těch nejstarších dochovaných, možná dokonce tím úplně nejstarším.

Archeoložka Elena Rova uvedla pro odborný časopis Live Science: „Vypadá to, že právě v této části světa, mezi severním Kavkazem a východní Anatolií, byly meče vynalezené. Měli tu také nejméně dvě jejich typologické varianty.“

O tom, že právě v této oblasti se začalo lidstvo učit, jak se zpracovávají kovy, je dokladů mnoho. Například v arménském Metsamora byla nalezena nejstarší kovárna. Je stará přes šest tisíc let a tehdejší řemeslníci v ní pracovali s mědí, zlatem, zinkem a dalšími kovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...