Násilí

Pákistán podnikl v noci na neděli údery u hranic s Afghánistánem. Jejich cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na svém území. Zdroj z pákistánských bezpečnostních složek později agentuře AFP sdělil, že zahynulo přes 80 ozbrojenců. Afghánská vláda naopak obvinila Pákistán z bombardování civilistů na území Afghánistánu, při kterém podle ní zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen a dětí. Podle afghánského Červeného půlměsíce při útocích zahynulo 18 lidí a další byli zraněni, napsala agentura AP.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.

Státní zástupkyně obžalovala jedenáct lidí v případu takzvaných lovců pedofilů, informoval server iRozhlas.cz, který má obžalobu k dispozici. Podle serveru si mnohdy nezletilí lidé na sociálních sítích zakládali falešné profily a vydávali se za náctileté dívky, aby vylákali na schůzku dospělé muže, které pak bili, kopali nebo jim holili vlasy a obočí. Státní zástupkyně navrhuje většinu z nich potrestat roční až třicetiměsíční podmínkou, pro jednoho žádá úhrnný trest patnáct měsíců vězení.

S násilím, týráním nebo zneužíváním má v Česku zkušenosti až třetina seniorů. S tím, jak se bránit, jim může pomoci mezinárodní projekt Express to Protect zaměřený na bezpečí a podporu v každodenních situacích. Podle lektorů nejde o sebeobranu založenou na síle, ale o nácvik účinné techniky a myšlení. Trénuje se například intenzita hlasu, aby se jej senioři nebáli ve chvílích ohrožení použít. Klíčový je proto nácvik sebevědomí i řeči těla. Kurz si zakládá na pěti principech – mysli, zakřič, utíkej, bojuj a sdílej. V rámci dvouletého pilotního projektu bude skrze program Erasmus+ vyškoleno dvanáct lektorů z Česka i zahraničí. Zúčastní se též sto dvacet seniorů, kteří společně s lektory vytvoří metodiku projektu.

Íránská policie zatkla v souvislosti s protirežimními celostátními protesty čtyři cizince, jejichž národnost zatím neupřesnila. Tamní ministerstvo zahraničí popřelo, že by země dostala od amerického prezidenta Donalda Trumpa ultimátum. V pondělí si předvolalo všechny velvyslance EU v reakci na zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací.

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.

Jak zvládnout vztek a rostoucí agresi, mohou lidé řešit v nové poradně v Liberci. Je první svého druhu v regionu i v Česku. Službu objednal a hradí kraj. Původně měla sloužit především lidem, kteří páchají domácí násilí. První týdny fungování ale ukázaly, že se na ni obracejí lidé s různými, často i lehčími formami vzteku a agresivity.

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Silvestr znamená pro policisty a záchranáře jednu z nejnáročnějších služeb, opilí oslavující pro ně znamenají riziko. Záleží na konkrétním chování člověka, jestli ovládá své chování, umí se o sebe postarat nebo nenapadá další lidi. Zdravotníci musejí řešit také zranění způsobená pod vlivem alkoholu, například pádem na zem. Velmi opilí lidé, tedy nad tři a půl promile u žen a nad čtyři u mužů, končí v péči záchranářů. Konkrétního opilce pak čeká cesta buď do nemocnice, nebo na „záchytku“. Linku 155 je třeba zavolat, pokud je opilý člověk zcela bezvládný a nereaguje na hlas ani silné zatřesení. Dispečer následně poradí s první pomocí.

Státní zástupce obžaloval tři muže, kteří podle kriminalistů bezdůvodně napadli a týrali bezdomovce v obchodním domě v Praze 1. Dva z nich pracovali jako ostraha obchodního centra. Žalobce trojici viní z ublížení na zdraví, vydírání, loupeže a nebezpečného vyhrožování, jeden z mužů je navíc stíhaný i kvůli projevu sympatií k nacistickému hnutí. Všem hrozí až deset let vězení.

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Maďarská vláda čelí velkému skandálu. Na veřejnost unikla videa z bezpečnostních kamer diagnostického ústavu v Budapešti, která zachycují opakované násilí vůči mladistvým. Bití, kopání a ponižování se dopouštěli ředitel a jeho podřízený. Ve vazbě skončil i předchozí ředitel ústavu, který je vedle zpronevěry a padělání dokumentů obviněný z toho, že se ujímal nezletilých dívek a později je jako dospělé nutil k prostituci. V reakci na aktuální odhalení svolala maďarská opozice na sobotu demonstraci.

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

V Praze vznikl nový krizový byt pro ženy, které se staly oběťmi násilí a nacházejí se ve špatném psychickém stavu. Ubytování slouží pro tři až šest žen i jejich děti. Organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí – jej otevřela ve spolupráci s městskou částí Praha 6. Reaguje tak na kritický nedostatek specializovaného krizového ubytování v tuzemsku.

Papež Lev XIV. se v pátek v rámci druhého dne návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů.

Rebelové z Jednotek rychlé podpory (RSF) po pádu súdánského Fáširu násilně odebírali krev zadrženým civilistům i uprchlíkům snažícím se z města uniknout. Píše to blízkovýchodní web The Middle East Eye (MEE) s odkazem na rozhovory s oběťmi, očitými svědky, humanitárními pracovníky a diplomatickými zdroji.