Krize

Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností, řekl na alianční konferenci CASE26 náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Podle tiskových agentur tak Washington stupňuje svou kampaň proti Havaně, vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za „snahu o genocidu kubánského lidu“.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.

Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro, jehož v pondělí zadržely americké síly, se podle OSN držel u moci volebními podvody, porušováním lidských práv a masivní korupcí. Třiašedesátiletý politik si vystavěl kariéru na odkazu svého předchůdce prezidenta Huga Cháveze. Jeho nárok na funkci prezidenta zpochybňuje nejen venezuelská opozice, ale i mezinárodní společenství.

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.

Po sečtení 99,6 procenta odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů, což znamená, že k vládnutí bude potřebovat koaličního partnera. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

V Budapešti vrcholí spor o městský rozpočet. Vedení tvrdí, že docházejí peníze a hrozí kolaps dopravy či veřejných služeb. Primátor Gergely Karácsony tvrdí, že na vině je vláda, která údajně nevrací dlužné částky. Kabinet to odmítá a obviňuje magistrát. Ve čtvrtek ale slíbil pomoc, pokud bude potřeba.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Čínský premiér Li Čchiang nemá v plánu setkat se s japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou na summitu G20 v Jižní Africe, aby jednali o diplomatické krizi. Tu vyvolalo vyjádření Takaičiové k Tchaj-wanu. Při rozpravě v parlamentu připustila, že čínský útok by ohrozil Japonsko a mohl by vyvolat reakci armády. Peking kvůli tomu uvalil na Tokio trestná opatření a chce situaci řešit v OSN.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Sociální demokracie (SOCDEM), kdysi mocná strana se stopadesátiletou tradicí, zažívá jednu z nejhorších krizí za dobu své existence. Trápí ji obrovský úbytek členů, nezájem voličů a téměř rozprodaný majetek. Zbylí skalní sociální demokraté vkládají naděje do nadcházejícího sjezdu, který se bude konat 22. listopadu.