Mozek

Psi chápou, co znamenají určitá slova, zjistili vědci, kteří jim ukazovali míče, pantofle, vodítka a další známé předměty, zatímco sledovali jejich mozkovou aktivitu. Nová studie dokazuje, že tito domácí mazlíčci dokáží pochopit víc než jen jednoduché povely, alespoň pokud jde o věci, na kterých jim záleží.

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Vědci testují nové zařízení, které má pomoci přesněji zacílit rakovinné buňky při léčbě nádorů hlavy a krku, což by mohlo pomoci omezit vedlejší účinky léčby. Jeho klíčovou součástí je malý detektor částic Timepix3 vyvinutý v CERNu.

Vlastnosti spojené s neurovývojovou poruchou pozornosti známou jako ADHD mohly pomoci pravěkým lidem při shánění potravy. Díky tomu se ADHD udržela v genech až do současnosti, naznačuje britský výzkum.

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. V noci na úterý to oznámil zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.

V laboratorně pěstovaných modelech mozku sledují výzkumníci z brněnské lékařské fakulty rozvoj Alzheimerovy choroby. Takzvané mozkové organoidy jsou miniaturní, mají jen několik milimetrů. Vědci díky nim chtějí dospět až k prvotní příčině choroby. Dosavadní výsledky bádání publikoval vědecký časopis Cell Reports.

Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.

Podle nové studie kalifornských vědců existuje významný rozdíl mezi tím, jak mladí a staří lidé vnímají barvy. A nemohou za to oči, ale přímo mozek.

Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsal podnikatel na své síti X.

Ještě před pár týdny byla šestiletá Nina zdravá, najednou se u ní ale začaly objevovat potíže. Dívka onemocněla agresivním nádorem na mozku, průměrná doba přežití od zjištění je necelý rok. Přesto rodina a lékaři dál bojují – dívka má příští týden dostat ve Francii nový lék v rámci klinické studie.

Ženské slzy obsahují chemické látky, které u mužů snižují agresivitu. Popsala to ve své studii Shani Agronová z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS. Výzkum prokázal, že vdechování vůně slz vede prokazatelně ke snížení mozkové aktivity související s agresivitou.

Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Vědci se pokoušeli zjistit, kde a jak v mozku vznikají emoce spojené s fanatismem. Popsali, jaké oblasti se v něm aktivují při vypjatých emočních stavech. Zaměřili se přitom na lidi sledující sportovní utkání. Na základě dosažených výsledků věří, že by tyto mechanismy mohly podobně fungovat také při fanatismu spojeném s náboženstvím nebo politikou.

S neotřelým nápadem, jak pomocí jazykolamů odhalit množství alkoholu v krvi, přišli američtí vědci. Změny ve výslovnosti složitějších vět podle nich dokáží poměrně přesně určit míru intoxikace a v budoucnu by tato metoda mohla posloužit třeba jako test pro řidiče, aby nesedali opilí za volat.

Americkým chirurgům na newyorské klinice NYU Langone Health se podařilo poprvé v historii transplantovat oční bulvu. Šestačtyřicetiletému pacientovi Aaronu Jamesovi se do „nového“ oka zrak zatím nevrátil, funkční jsou ale podle lékařů cévy i sítnice, píše agentura Reuters. Od 21hodinového zákroku nyní uběhlo šest měsíců.

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.

Pandemie covidu-19 dlouhodobě poškodila mentální schopnosti a paměť lidí starších padesáti let, uvedli vědci v britské studii, kterou zveřejnili v odborném časopise Lancet Healthy Longevity. Trend pozorovali i u těch, kteří se nemocí nenakazili.

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Medúzy čtyřhranky mění své chování na základě předchozích zkušeností – a to přesto, že nemají centrální mozek. Podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku to ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk a nemusí být tedy spojené s mozkovou aktivitou, jak se doposud vědci domnívali.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.