Peking

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí". V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.

Čína bourá vesnice v provincii S'-čchuan, aby mohla rozšířit infrastrukturu spojenou s výrobou jaderných zbraní. Píše to americká stanice CNN, která prozkoumala mnoho satelitních záběrů a vládních dokumentů. USA tvrdí, že Peking tajně testuje atomové bomby, což Čína popírá. Svůj nukleární arzenál ale rozšiřuje závratným tempem.

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily ráno nové údery na „infrastrukturu“ úřadů v hlavním městě Teheránu, později také na severu Íránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Dalším střelám čelil židovský stát i během pátku. IDF také zabily mluvčího íránských revolučních gard. Izrael zaútočil v noci na pátek poprvé během současné války na vojenské objekty na jihu Sýrie.

Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médií se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.

Hongkongský odvolací soud zrušil rozsudek nižšího soudu, který v roce 2022 uložil uvězněnému prodemokratickému mediálnímu magnátovi Jimmymu Laiovi bezmála šestiletý trest vězení za podvody. Napsaly to agentury Reuters a AP. Lai však ve vězení zůstává, protože začátkem února dostal dvacet let vězení za porušení zákona o národní bezpečnosti.

Česko má zájem na stabilních vztazích s Čínou, uvedlo na facebooku ministerstvo zahraničích věcí. Stalo se tak po setkání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s šéfem čínské diplomacie Wang Iem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. Podle čínské státní televize CGTN Wang po setkání ocenil aktivní závazek Česka zlepšit s Pekingem vzájemné vztahy.

Japonsko prohlubuje obrannou spolupráci s Filipínami i Jižní Koreou. Asijská země masivně zbrojí v době nebývalého zhoršení vzájemných vztahů s Čínou. Ta po výrocích Tokia ohledně Tchaj-wanu vede soustavnou diplomatickou i ekonomickou válku proti Japonsku. Oba znesvářené státy se snaží dostat na svou stranu Spojené státy.

Místopředseda čínského vojenského výboru Čang Jou-sia čelí obvinění z předání informací o jaderném programu do USA a z korupce. Muž, dosud považovaný za nejbližšího armádního spojence prezidenta Si Ťin-pchinga, se stal nejnovější obětí čistek v nejvyšším vojenském velení. Spolu s ním zatkli také náčelníka generálního štábu Liou Čen-liho. Od loňského podzimu jsou už devátým a desátým zatčeným generálem. Čistky se znepokojením sledují nejbližší sousedi Číny – například Tchaj-wan. Podle pozorovatelů je cílem těchto čistek jednak vymýtit korupci, jednak posílit pozici prezidenta Si Ťin-pchinga.

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je na čínském vládci Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale šéf Bílého domu naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Trump to uvedl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude.

Jihokorejský prezident I Če-mjong požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby se ujal role prostředníka a pomohl vyřešit severokorejskou jadernou krizi a zmírnit nepřátelství mezi oběma Korejemi. Si mu odpověděl, že v otázkách KLDR musí být trpělivý, napsala agentura AP. I Če-mjong uskutečnil od loňského června několik vstřícných kroků k oteplení vztahů se severním sousedem, Pchjongjang ale neplánuje obnovení dialogu.

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.

Americká firma Ocean Infinity po několika měsících obnovila pátrání po letadle společnosti Malaysia Airlines, které před jedenácti lety za dosud neznámých okolností zmizelo v Indickém oceánu při letu MH370. Na palubě bylo 239 lidí původem nejen z Malajsie, ale také z Číny, Indonésie, Austrálie, Francie, Kanady nebo Ukrajiny.

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.