Zdraví

Evropský týden očkování letos připadá na období od 21. do 27. dubna. Jeho cílem je zvýšení povědomí o důležitosti očkování a podpora imunizačních programů po celé Evropě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku k akci řekl, že očkování je jednou z nejdůležitějších věcí, které zejména děti chrání před vážnými nemocemi. Evropská iniciativa je součástí snah Unie o zlepšení veřejného zdraví a ochranu občanů před infekcemi. Proti černému kašli se podle ministerstva zdravotnictví letos nechalo očkovat proti loňsku za stejné období šestinásobně víc dospělých. Trend nárůstu počtu případů černého kašle ale dál pokračuje. Od začátku týdne do středečního poledne jich nově přibylo 956, řekla také ředitelka SZÚ Barbora Macková. Od začátku roku tak počet případů překročil deset tisíc.

V Česku se extrémní obezita týká 150 tisíc lidí. Často potřebují péči lékařů, jenže při vysoké váze nad dvě stě kilogramů jim ji většina standardních ordinací nebo nemocnic nabídnout nemůže. Potřebují třeba speciálně upravené dveře, operační stoly nebo postele. Vznikají proto specializované kliniky nebo ambulance. Jednu z nich otevřeli ve středu v pražské všeobecné nemocnici.

Městská nemocnice v Odrách na Novojičínsku by mohla kvůli chystané reformě zdravotnictví a zdravotních pojišťoven přijít o interní oddělení. Vedení zdravotnického zařízení s tím však nesouhlasí. Podle něj by na tom totiž tratili zejména pacienti z okolí, kteří by tak museli na internu dojíždět desítky kilometrů daleko.

Prezident Petr Pavel usiluje o co nejlepší kvalitu vztahů mezi Slovenskem a Českou republikou, zejména v mezilidské rovině. Řekl to na úterní tiskové konferenci v rámci své návštěvy Zlínského kraje, který se Slovenskem sousedí. S krajskými zastupiteli a starosty jednal také o zdravotnictví nebo rozpočtovém určení daní.

Česko za dvacet let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, je v Česku o čtvrtinu vyšší než unijní průměr. Na vině je zejména nezdravý životní styl Čechů, uvedli vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Charakteristickými jsou podle výzkumníků zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Kriminalisté odložili prověřování série úmrtí v soukromém zdravotnickém zařízení v Brně jako nedůvodné. České televizi to řekl mluvčí dozorujícího státního zástupce Hynek Olma. Společnost, která v Brně provozuje dvě zařízení následné intenzivní péče, jakékoliv protiprávní jednání už dříve odmítla.

Řadu léčeben dlouhodobě nemocných trápí už delší dobu kritický nedostatek lékařů. Některá zařízení hledají zdravotnický personál marně. Nepomáhají ani mzdy srovnatelné s těmi v nemocnicích, dokonce ani náborové příspěvky. Léčebny nejsou pro lékaře profesně lákavé, spousta z nich obor opouští nebo odchází do důchodu.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let a měla i další zdravotní potíže, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle něj v Česku lékaři letos zaznamenali už 4253 případů černého kašle, za týden přibylo 1151 nových. Nemocnost je tak nejvyšší od šedesátých let minulého století.

Bývalý prezident Miloš Zeman, který je osmým dnem hospitalizován na jednotce intenzivní péče, bude v pátek přemístěn z kliniky kardiovaskulární chirurgie na interní kliniku jednotky intenzivní péče. Z podstaty jeho onemocnění je jeho stav i nadále závažný, informovala Fakultní nemocnice Motol. Minulý týden se Zeman neplánovaně podrobil operaci kvůli kritickému nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina.

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí upřesnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí. Od začátku roku SZÚ eviduje 3101 případů této nemoci. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová řekla, že žádné dítě, které není očkované proti černému kašli, nebude vyřazeno z výuky. Pražští hygienici přitom v pátek ráno uvedli, že při výskytu černého kašle ve školní třídě budou moci docházet do výuky jen řádně očkovaní žáci. Jejich výklad nebyl podle Svrčinové přesný. Chybu na brífinku ministerstva zdravotnictví uznala i ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Zdeňka Shumová. Svrčinová zdůraznila, že žádná plošná opatření se v současné době nezvažují, postupovat se bude individuálně. Některým pediatrům v Praze od rána volali rodiče, kteří chtějí své nepřeočkované děti proti černému kašli urychleně doočkovat. Případů černého kašle, přestože je očkování proti němu povinné, je letos nejvíc od 60. let.

Bývalý prezident Miloš Zeman je po operaci. Byl hospitalizován ve Fakultní nemocnice Motol v Praze, její mluvčí Pavlína Danková uvedla, že příčinou bylo náhlé nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček upřesnil, že hospitalizace souvisí s cukrovkou a trvat by měla zhruba týden. V předchozích dnech Miloš Zeman přijímal návštěvy a vystoupil taky v rozhovoru pro Českou televizi.

Přes šedesát procent Čechů má nadváhu, s kily navíc se potýká skoro čtvrtina dětí. Obezita vede k řadě zdravotních problémů, jako je například cukrovka, onemocnění srdce a cév nebo kloubní potíže. Experti upozorňují, že při léčbě obezity u dětí by měla projít změnou životního stylu celá rodina.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

Kardiologové usilují o vznik většího počtu ambulancí srdečního selhání. Mají pomoct s péčí o pacienty, kterých každý rok rapidně přibývá, a to i kvůli stárnutí populace. To, že navazující péče chybí, má negativní vliv i na přežití pacientů, teď jich zhruba dvacet procent po propuštění z nemocnice umírá. Zaznělo to na středeční kardiologické konferenci ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA), které se účastnili lékaři z celé republiky.

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.