Jen sedm států splňuje normy pro znečištění prachem. Česko mezi nimi není

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

Vědci sledovali 134 zemí a regionů. Doporučený limit WHO splnily pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. Většina zemí tak podle zprávy švýcarské organizace IQAir normu o jemných prachových částicích PM2,5 ve vzduchu nedodržela.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Částice PM2,5 jsou menší, než je šířka lidského vlasu. Po vdechnutí mohou způsobit různé zdravotní komplikace. Znečištění ovzduší zabije ročně zhruba sedm milionů lidí po celém světě. Ačkoliv je kvalita vzduchu obecně lepší než v minulém století, na některých místech je znečištění stále výrazné. Nejvíce zasaženými zeměmi jsou Bangladéš, Pákistán, Indie, Tádžikistán a Burkina Faso. Kanada se poprvé stala státem s nejvíce znečištěným vzduchem v Severní Americe. Situaci ovlivnily rozsáhlé lesní požáry.

„Vědecké poznatky o dopadech nízké kvality ovzduší jsou zcela jasné, přesto je úroveň znečištění příliš vysoká. Neděláme dostatečně rychlé změny,“ uvedla Glory Dolphinová Hammesová, ředitelka společnosti IQAir pro Severní Ameriku.

WHO v roce 2021 světovou směrnici zpřísnila. Výzkumníci uvedli, že neexistuje žádná bezpečná hodnota částic PM2,5. Jednotlivé státy by měly podle Hammesové postupovat tak, aby snížily závislost na automobilech, změnily lesnické přístupy a odstoupily od fosilních paliv. „Atmosféru sdílíme se všemi. Musíme se ujistit, že neděláme věci, které by škodily ostatním,“ řekla Hammesová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 2 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 7 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 21 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
včera v 12:52
Načítání...