Jen sedm států splňuje normy pro znečištění prachem. Česko mezi nimi není

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

Vědci sledovali 134 zemí a regionů. Doporučený limit WHO splnily pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. Většina zemí tak podle zprávy švýcarské organizace IQAir normu o jemných prachových částicích PM2,5 ve vzduchu nedodržela.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Částice PM2,5 jsou menší, než je šířka lidského vlasu. Po vdechnutí mohou způsobit různé zdravotní komplikace. Znečištění ovzduší zabije ročně zhruba sedm milionů lidí po celém světě. Ačkoliv je kvalita vzduchu obecně lepší než v minulém století, na některých místech je znečištění stále výrazné. Nejvíce zasaženými zeměmi jsou Bangladéš, Pákistán, Indie, Tádžikistán a Burkina Faso. Kanada se poprvé stala státem s nejvíce znečištěným vzduchem v Severní Americe. Situaci ovlivnily rozsáhlé lesní požáry.

„Vědecké poznatky o dopadech nízké kvality ovzduší jsou zcela jasné, přesto je úroveň znečištění příliš vysoká. Neděláme dostatečně rychlé změny,“ uvedla Glory Dolphinová Hammesová, ředitelka společnosti IQAir pro Severní Ameriku.

WHO v roce 2021 světovou směrnici zpřísnila. Výzkumníci uvedli, že neexistuje žádná bezpečná hodnota částic PM2,5. Jednotlivé státy by měly podle Hammesové postupovat tak, aby snížily závislost na automobilech, změnily lesnické přístupy a odstoupily od fosilních paliv. „Atmosféru sdílíme se všemi. Musíme se ujistit, že neděláme věci, které by škodily ostatním,“ řekla Hammesová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...