Jen sedm států splňuje normy pro znečištění prachem. Česko mezi nimi není

Pouze sedm států dodrželo v minulém roce normu Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se kvality ovzduší, informoval list The Guardian s odkazem na zprávu švýcarské organizace IQAir. V dalších zemích jsou hodnoty stále příliš vysoké. Ke znečištění přispívá například kouř z lesních požárů či hospodářská činnost.

Vědci sledovali 134 zemí a regionů. Doporučený limit WHO splnily pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. Většina zemí tak podle zprávy švýcarské organizace IQAir normu o jemných prachových částicích PM2,5 ve vzduchu nedodržela.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Částice PM2,5 jsou menší, než je šířka lidského vlasu. Po vdechnutí mohou způsobit různé zdravotní komplikace. Znečištění ovzduší zabije ročně zhruba sedm milionů lidí po celém světě. Ačkoliv je kvalita vzduchu obecně lepší než v minulém století, na některých místech je znečištění stále výrazné. Nejvíce zasaženými zeměmi jsou Bangladéš, Pákistán, Indie, Tádžikistán a Burkina Faso. Kanada se poprvé stala státem s nejvíce znečištěným vzduchem v Severní Americe. Situaci ovlivnily rozsáhlé lesní požáry.

„Vědecké poznatky o dopadech nízké kvality ovzduší jsou zcela jasné, přesto je úroveň znečištění příliš vysoká. Neděláme dostatečně rychlé změny,“ uvedla Glory Dolphinová Hammesová, ředitelka společnosti IQAir pro Severní Ameriku.

WHO v roce 2021 světovou směrnici zpřísnila. Výzkumníci uvedli, že neexistuje žádná bezpečná hodnota částic PM2,5. Jednotlivé státy by měly podle Hammesové postupovat tak, aby snížily závislost na automobilech, změnily lesnické přístupy a odstoupily od fosilních paliv. „Atmosféru sdílíme se všemi. Musíme se ujistit, že neděláme věci, které by škodily ostatním,“ řekla Hammesová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 20 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 21 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...