V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let a měla i další zdravotní potíže, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle něj v Česku lékaři letos zaznamenali už 4253 případů černého kašle, za týden přibylo 1151 nových. Nemocnost je tak nejvyšší od šedesátých let minulého století.
Případů černého kašle v Česku přibývá. S nákazou zemřel další pacient
Případy, kdy lidé nakažení černým kašlem zemřeli, se v České republice několik let neobjevovaly, loni SZÚ evidoval jeden případ. Letos v únoru zemřel nakažený dvaašedesátiletý muž z Náchodska.
Další úmrtí se týká pacientky, která žila v domově seniorů na Chrudimsku a která byla hospitalizována na začátku března. „Měla oboustranný zápal plic s vážnými dýchacími obtížemi, které vyústily v selhání srdce. U ženy bylo zjištěno jak onemocnění černým kašlem, tak streptokokovou infekcí, z nichž obě nemoci mohou způsobit zápal plic. Nelze tedy definovat, na kterou z infekcí žena zemřela, hlavní diagnózou zůstává selhání srdce,“ ujasnila mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
- Inkubační doba černého kašle je sedm až 21 dní.
- Zpočátku se projevuje jako běžné respirační onemocnění.
- Při podezření lékaři doporučují zůstat několik dnů doma, stále je totiž zvýšený výskyt akutních virových onemocnění a ne každé projevy spojené s rýmou, kašlem a teplotou musí být tímto onemocněním.
- Člověk by měl zbystřit, pokud příznaky trvají dlouho a na kašel nezabírají léky. Nejsilnější záchvaty jsou v noci.
- Bez laboratorního vyšetření je téměř nemožné nemoc potvrdit. Právě proto lékaři provádějí PCR test.
- Pokud se nákaza černým kašlem potvrdí, měl by podle lékařů pacient vyrazit z ordinace rovnou domů a zavřít se do karantény.
- Při léčbě antibiotiky je infekční zhruba pět dnů, bez nich až čtyři týdny.
Nejvíce nemocných je za letošní rok v Jihočeském (780) a Středočeském (634) kraji, na Vysočině (512) a v Praze (458). Asi tři procenta nemocných potřebují hospitalizaci. Pro srovnání s chřipkou bylo v končící chřipkové sezoně hospitalizovaných s vážným průběhem asi čtyři sta lidí, zemřelo 94 z nich.
Podle dat zveřejněných SZÚ bylo za poslední týden nejvíce nových případů v Praze (140), v kraji Středočeském (163) a Jihočeském (139).
„Onemocnění se ještě naplno nerozvinulo ve všech krajích. Vzhledem k tomu, že Česká republika je poměrně hustě obydlena a všude máme středoškoláky nebo studenty, kteří jsou v současnosti největším zdrojem nákazy, tak onemocnění bude určitě ve své síle pokračovat,“ podotkla epidemioložka SZÚ Kateřina Fabiánová.
Pacienti jsou různého věku, nejvyšší nemocnost je ale ve věkové skupině patnáct až devatenáct let. Z více než 4200 letošních případů jich je v tomto věku 1342. Mezi nemocnými bylo zaznamenáno i 76 dětí do jednoho roku života.
SZÚ také v tiskové zprávě jako dezinformaci odmítl spojování nárůstu počtu případů černého kašle s migrací z Ukrajiny. „Z tisíců infikovaných se u deseti osob jedná o uprchlíky z Ukrajiny a v šestnácti případech jde o import neboli dovezenou infekci z cest ze zemí jako Rakousko, Itálie či arabské emiráty,“ doplnila mluvčí.
Odborníci doporučují přeočkování dospělých
Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby. Nemoc se šíří prostřednictvím kapének při kašlání nakažené osoby. Šiřitelem může být i osoba s mírnou formou onemocnění nebo bez příznaků. Neléčení pacienti mohou být infekční tři a více týdnů, chronické nosičství není známé.
Příznaky se obvykle objevují šest až deset dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout až po 21 dnech. Zprvu se podobají běžnému nachlazení (kýchání, rýma, mírná horečka a slabý kašel). Během dvou týdnů kašel nabývá na závažnosti a vyznačuje se záchvaty intenzivního kašle, po nichž následuje typický zajíkavý nádech připomínající kokrhání nebo sípavý vdech. Záchvaty mohou být provázeny i křečemi průdušek, krvácením z nosu nebo krvácením do kůže, spojivek nebo mozku.
Komplikace postihují hlavně malé děti, především ty neočkované nebo děti, jejichž matka nebyla očkována. Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména mladší čtyř měsíců, protože se u nich mohou rozvinout život ohrožující komplikace. Pacienti neumírají na samotný černý kašel, ale na sekundární komplikace, které nemoc přinese, nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi vyvolanou těžkým zápalem plic.
Epidemioložka Kateřina Fabiánová o černém kašli v Česku (zdroj: ČT24)
Prevencí je především očkování, které je nyní v Česku povinné. Je součástí takzvané hexavakcíny, kterou dostávají děti v prvním roce života a znovu se přeočkovává v deseti nebo jedenácti letech. Podle odborníků ale ochrana postupně slábne, proto doporučují přeočkování i dospělých.
„Uvažuje se o očkování dospělé populace, někdy mezi dvacátým a pětadvacátým rokem života. Informace o průběhu jednání nemám, (…) nicméně za sebe mohu jednoznačně doporučit doočkovat děti, které nejsou očkované, a zejména doočkovat v současné situaci těhotné ženy,“ zdůraznila Fabiánová.
„Starší lidé byli očkováni v dětském věku, ale přece jenom ta imunita trošku poklesne,“ poznamenala hlavní hygienička Pavla Svrčinová s tím, že Národní imunizační komise, která schvaluje, jaká očkování budou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, podle ní rozhodne během několika týdnů. „Navrhuje se jedno přeočkování v dospělém věku,“ dodala.
Všichni dospělí si vakcíny musí sami zaplatit. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek řekl, že pojišťovna přispívá pět set korun a zvažuje se i navýšení příspěvku. Vakcíny stojí v ordinacích a očkovacích centrech zhruba od sedmi set do patnácti set korun.
