Si Ťin-pching

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Peking upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí. Už podruhé během roku přivítal čínský prezident Si Ťin-pching bývalou hlavu ostrovního státu Ma Jing-ťioua ze strany Kuomintang, která prohrála volby. Ten nastávající hlavu státu z Demokratické strany kritizuje a obviňuje ze separatismu. Očekává se, že Čína zintenzivní vojenské zastrašování, jakmile se nový tchajwanský prezident Laj Čching-te v květnu ujme úřadu.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

V Panamě odstartoval proces v případu velkých daňových úniků, přesně osm let poté, co světová média popsala, jak se bohatí vyhýbají placení daní nebo perou ilegální peníze. Mezi sedmadvaceti obžalovanými v kauze Panama Papers jsou i zakladatelé právní kanceláře, která vše zprostředkovávala. Služby poskytovala prominentním politikům, podnikatelům i celebritám.

Čínská ekonomika sice zpomaluje, přesto tato asijská velmoc investuje desítky miliard dolarů do stavby nové metropole. Takzvané vzorové socialistické město budoucnosti má časem pojmout část institucí a obyvatel z Pekingu. Komunistické vedení o něm mluví jako o projektu národní priority s tisíciletým významem.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Britský ministr zahraničí David Cameron čelí rostoucímu tlaku ohledně svých vazeb na Čínu. Ty budoval už během svého někdejšího působení v premiérském křesle, ale i později v civilním životě. Média upozorňují, že během doby, kdy se nepohyboval v politice, lobboval za čínský projekt na Srí Lance nebo působil v britsko-čínském investičním fondu. V obou případech přitom projekty financovaly čínské státní společnosti. Bývalý zástupce šéfa MI6 Nigel Inkster v polovině ledna varoval, že britské zpravodajské služby nejsou schopné čelit stupňujícím se hrozbám ze strany Pekingu. V souvislosti s tím zmínil právě období Cameronovy vlády, kdy do Londýna přijel na návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching, který tehdy dostal možnost uzavřít obchodní dohody za desítky miliard liber.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Začalo to prohlášením, že se Maledivy chtějí zbavit závislosti na Indii, pokračovalo banálním sporem o to, kdo má kvalitnější pláže, a vyústěním rozepře je angažování Číny. Jako hlavní téma ve vodách Indického oceánu se momentálně jeví takzvaný maledivsko-indicko-čínský spor. Maledivská vláda nyní oficiálně udělila povolení čínské výzkumné lodi zakotvit v maledivském přístavu. Loď Xiang Yang Hong 3 má dorazit během několika dnů. A tento krok může podle mnohých médií Indii ještě víc rozlítit.

U příležitosti končící návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu podepsali představitelé obou zemí desítky dohod o spolupráci. Rozhodnutí posílit vztahy států, které ovládají komunistické strany, označili jejich představitelé za strategické, informovala ve středu agentura Reuters. Vztahy obou zemí zatěžují zejména spory ohledně Jihočínského moře.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

Prezidenti Joe Biden a Si-Ťin Pching řešili na americko-čínském summitu i neobvyklé téma – pandy. Podle Pekingu se Spojené státy s populárními medvědy nemusejí loučit, ačkoliv to zprvu vypadalo, že Čína žádné smlouvy o pronájmu těchto zvířat Washingtonu neprodlouží.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

V USA se odehrála třetí debata republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Na středeční akci, která probíhala v Miami, vystoupilo celkem pět uchazečů. Bývalý prezident Donald Trump, který o křeslo americké hlavy státu rovněž usiluje, se nezúčastnil. Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala uchazeči diskutovali o konfliktu v Pásmu Gazy, zákazu TikToku nebo americké podpoře Ukrajině.

Australský premiér Anthony Albanese se v Pekingu sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Během návštěvy zdůraznil význam pevných vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že o sporných otázkách je důležité jednat, píše agentura Reuters. Albanese je po sedmi letech prvním předsedou australské vlády, který Čínu navštívil. Vztahy obou zemí narušil covid, omezování čínské firmy Huawei i australská kritika zacházení s lidskými právy v asijské zemi.

Čína se rozloučila s bývalým premiérem Li Kche-čchiangem. Ten do letošního března řídil ekonomiku. Byl považován za stoupence reforem i alternativu k rostoucí moci vůdce Si Ťin-pchinga. Ke konci funkčního období byl odsunut na vedlejší kolej. Okolnosti připomínají rok 1989, kdy úmrtí jiného politika vedlo k masovým protestům a jejich násilnému potlačení.

Ve věku 68 let zemřel bývalý čínský premiér Li Kche-Čchiang, informují světové agentury s odvoláním na čínská média, podle nichž expolitik podlehl infarktu. Li zastával post šéfa vlády deset let od roku 2013. Býval druhým nejmocnějším mužem vládnoucí čínské komunistické strany, napsala stanice BBC News na svém webu. Jeho pozice ale oslábla poté, co vůdce Si Ťin-pching kolem sebe soustředil veškerou moc a zpřísnil kontrolu nad hospodářstvím a společností.

Ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Čínského prezidenta už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters. Novináři si rovněž všimli, že Putina doprovázeli při návštěvě vojáci nesoucí takzvaný jaderný kufřík, který obsahuje kódy potřebné k odpálení nukleárních zbraní.