Evropská komise

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.

Emise technologických gigantů exponenciálně vzrostly s rozvojem umělé inteligence (AI). Výzkum Investigate Europe odhalil, že Microsoft a další americké technologické společnosti úspěšně tlačily na Evropskou unii, aby zatajila dopad jejich datových center na životní prostředí.

Za posledních šest let klesl počet obětí dopravních nehod v Česku téměř o čtvrtinu. Zatímco v roce 2019 na silnicích zemřelo 547 lidí, loni to bylo 421. Tuzemsko se v tomto ohledu zlepšuje rychleji než unijní průměr, vyplývá ze zprávy Evropské komise. EU si už v roce 2018 stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o padesát procent. Ačkoliv se však celkový počet obětí nehod snižuje, stanovenému cíli tempo poklesu neodpovídá.

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.

Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty do zahraničí, který zavedlo 19. března, rozhodla vláda premiéra Roberta Fica (Smer). Omezení při prodeji nafty a její dvojí ceny, které už kritizovala Evropská komise (EK), zůstanou v platnosti. Bratislavská rafinerie Slovnaft dlouhodobě vyváží většinu produkce paliv, k hlavním exportním trhům patří tuzemsko. Fico uvedl, že zrušení slovenského zákazu exportu nafty žádali premiéři Česka i Maďarska.

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.

Cestující ze zemí mimo Evropskou unii (EU), kteří vstupují do schengenského prostoru, čekají kvůli novým digitálním kontrolám v dopravní špičce na letištích až dvě hodiny. Situace se nejspíš ještě zhorší s nadcházejícími velikonočními svátky, kdy budou lidé mnohem více cestovat. Informoval o tom Olivier Jankovec, šéf společnosti ACI Europe, která zastupuje evropská letiště.

Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Ty by nově neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna. Změnu systému emisních povolenek požadoval zejména premiér Andrej Babiš (ANO).

V posledních letech to byl především přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k používání práva veta, co ovlivnilo jeho vztah s evropskými představiteli v napjaté době rusko-ukrajinské války. „Enfant terrible“, „diktátor“ nebo „užiteční idioti“ – kontakty Budapešti s Bruselem ale již předtím provázela řada ostrých prohlášení. Vzájemné spory se týkaly protiimigrační politiky či podezření z korupce. Přinášíme ohlédnutí za vztahy mezi Maďarskem a Unií za posledních šestnáct let.

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.

Za zboží obsažené v malých zásilkách, které přichází do zemí Evropské unie (EU), by se měl nově platit celounijní manipulační poplatek. Vyplývá to z dohody o reformě celního kodexu EU, které dosáhly Evropský parlament a Rada EU zastupující členské státy. Krok zasáhne zejména čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Výši poplatku stanoví Evropská komise (EK), členské státy ho začnou vybírat nejpozději od 1. listopadu 2026.