Evropská komise

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.

Vyšetřování americké platformy X miliardáře Elona Muska zahájil britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom. Je to v souvislosti se skandálem, kdy chatbot Grok na žádost uživatelů na síti X generuje sexualizované fotografie žen a dětí. Ofcom se zabývá podezřením, že síť nedostatečně chrání uživatele před nezákonným obsahem, uvedl úřad v pondělním sdělení. Malajsie a Indonésie během víkendu jako první země na světě přístup ke Groku zablokovaly.

Maďarské úřady udělily politický azyl polskému exministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří justičních reforem z let 2015 až 2023. V Polsku je obviněn z vedení zločinecké organizace nebo zpronevěry peněz z fondu pro oběti trestných činů. Jakoukoliv vinu popírá a tvrdí, že ho pronásleduje současná proevropská vláda premiéra Donalda Tuska.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Platformu X zaplavily v posledních dnech fotografie lidí, ze kterých uživatelé odstranili oblečení pomocí modelu umělé inteligence (AI) Grok. I děti a nezletilí patří mezi poškozené touto praktikou. Podmínky sociální sítě X sice formálně zakazují takové jednání, Grok však ale vyhovuje požadavku na vytvoření takového obsahu. Grok už loni umožnil vytvářet fotografie známých osobností s rasistickým podtextem nebo v kompromitujících situacích. Společnost xAI miliardáře Elona Muska, provozující X a Grok, už oznámila, že zakročí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Po požáru, který o silvestrovské noci zachvátil bar ve švýcarském lyžařském letovisku Crans-Montana, je až sto zraněných v kritickém stavu. Při incidentu zemřelo přibližně čtyřicet lidí, dalších téměř sto dvacet utrpělo zranění. Část obětí jsou cizinci, policie pokračuje v jejich identifikaci. Tuzemské ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli čeští občané.

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Plýtvání potravinami je dlouhodobým problémem, který má ekonomické i environmentální dopady. V období Vánoc navíc lidé jídlem plýtvají více než jindy během roku. Zbytečnému vyhazování potravin se nicméně dá předejít. „Pokud domácnosti začnou plánovat střízlivěji a nakupovat s rozvahou, může se objem odpadu velmi výrazně snížit, aniž by se musely vzdát sváteční atmosféry,“ míní Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se problematikou dlouhodobě zabývá.

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.