Marek Výborný

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.

Vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to na sociální síti k rozhodnutí kabinetu neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun k cestě s podnikateli na Tchaj-wan. Babiše za toto odmítnutí kritizovali zástupci opozičních stran, Vystrčil přislíbil vyjádření příští týden.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro cestu na Tchaj-wan, upozornil server Blesk.cz. Premiér podle něj nesouhlas zdůvodnil odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Pekingu. Informaci o neposkytnutí letadla následně ČT potvrdil Vystrčil. Babiš v neděli dopoledne uvedl, že vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) pogratuloval Péteru Magyarovi k vítězství v maďarských parlamentních volbách. Babiš uvedl, že si předseda strany Tisza získal důvěru většiny Maďarů a jsou s ním spojená velká očekávání. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl pro CNN Prima News, že Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy. Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Podle prezidenta Petra Pavla zvítězila demokracie.

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Hosté Událostí, komentářů probrali nově schválený legislativní plán vlády Andreje Babiše (ANO), demonstraci na Letné a ekonomické dopady války na Blízkém východě. Pozvání přijali senátor Róbert Šlachta (Přísaha) a exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Tato krize je dlouhodobá. Vláda by měla říct, co se stane, pokud ceny benzinu narostou až na 50 korun za litr. Veřejnost by měla vědět, co bude následovat,“ řekl Výborný. Šlachta zdůraznil, že kvůli současnému schodku státního rozpočtu je nutné, aby kabinet byl v přístupu ke snižování spotřební daně u pohonných hmot obezřetný. Hosté se shodli, že by měl stát zasáhnout například tím, že na státních čerpacích stanicích srazí z cen marži. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) vyzvala jeho ředitele Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu, který donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Po zasedání rady to oznámil její předseda Tomáš Dubský (STAN), podle něhož nikdo jiný než ředitel fondu vymáhání zahájit nemůže.

Premiér Andrej Babiš (ANO) k pátku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie, napsal na sociální síti X. Míní, že dostál nárokům práva pro střet zájmů. Opoziční představitelé jsou přesvědčení o opaku.

Motoristé navrhnou nového kandidáta na ministra životního prostředí (MŽP). Jméno uchazeče oznámí premiér Andrej Babiš (ANO) odpoledne po jednání vlády. Opozice je přesvědčená o tom, že resort si zaslouží kvalitního kandidáta. Doufá, že to bude někdo, kdo nezpochybňuje vědecké názory a bude pracovat pro lidi. Zástupci koalice rozdělení úřadů vítají, vést dva různé resorty dlouhodobě by mohl být podle některých problém. Funkci ministra životního prostředí dočasně zastává šéf Motoristů Petr Macinka, který má na starosti i diplomacii.

Motoristé představí jiného kandidáta na ministra životního prostředí, oznámil jejich dosavadní uchazeč Filip Turek (za Motoristy). Zároveň ve videu na instagramu řekl, že na resortu by působil po boku tohoto nominanta a že dotyčný „bude dělat na ministerstvu to, co mi na očích uvidí“. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že je informován o novém kandidátovi. Jméno má být známo v pondělí.

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.

Poslanci ve středu večer hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kabinet snaze opozice odolal. V debatě během dne převažovaly opoziční výtky nejen k vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, ale také třeba k navrženému schodkovému rozpočtu. Opozice kritizovala, že během úterý na jednání chyběl přímo šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, ve středu odpoledne na schůzi dorazil poté, co mu počasí znemožnilo cestu do USA.