Marek Výborný strana 4 z 5

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Evropský parlament ve středu odmítl návrh na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Zpravodajka normy, europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska, po hlasování hovořila o „černém dni pro životní prostředí a společnost“.

Česko zjišťuje, jak vytvořit program pro srovnávání cenových nabídek u potravin z různých obchodů. Podobný systém funguje v Řecku, s tamním ministrem o něm jednal šéf českého resortu zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V Řecku se díky aplikaci snížila cena potravin až o 18 procent.

Špičky koaličních stran se v předvečer druhého čtení státního rozpočtu sešly, aby si ujasnily, jak se postaví k požadavkům ministra školství Mikuláše Beka (STAN), aby jeho resort dostal ještě kolem pěti miliard. Věří, že by tak dokázal odvrátit celodenní stávku, kterou chystají školské odbory na 27. listopadu. Další rozpočtové posílení školství se části koaličních stran zamlouvá, zejména ODS a TOP 09 jsou však zdrženlivější.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Otevírá se možnost zapojit se do letošního kola sbírky potravin, a to on-line již od 7. listopadu. Potravinové banky jsou letos prázdnější než obvykle. Podle očekávání Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) by do ní mohlo přispět přes dva tisíce prodejen, loni jich bylo 1470. Na tiskové konferenci to novinářům řekli prezident SOCR Tomáš Prouza a předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Ministerstvo zemědělství chystá novelu mysliveckého zákona. Má hlavně snížit škody, které působí zvěř v lesích, a posílit práva vlastníků pozemků. Profesní organizace má zásadní výhrady. Pokusů upravit přes dvacet let starý zákon bylo už víc, ale žádný nevyšel.

Senátní ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn. Rozhodl o tom ve středu hlasy pěti ze sedmi přítomných členů. Zbývající dva senátní výbory, které se během dne balíčkem také zabývaly, kvůli snahám o jeho dílčí úpravy stejné doporučení poměrně těsnou většinou nepřijaly. Senát o balíčku rozhodne za týden, premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v jeho přijetí horní parlamentní komorou věří.

Rozhodnutí o zdanění tichého vína se prozatím odkládá. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČT řekl, že koalice tuto otázku do konce roku nejspíš vyřešit nestihne, čeká totiž na další analýzy. Do pracovní skupiny navíc zamíří i výrobci medoviny nebo cideru. Právě víno, medovina a cider patří do jediné skupiny alkoholu, na kterou se nevztahuje spotřební daň.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

V lesích vrcholí sezona lovu trofejní zvěře, myslivci tak regulují počty přemnožených druhů. Černá a spárkatá zvěř hospodářům působí obrovské škody na stromech a polích, podle odhadů ministerstva zemědělství ročně až za pět miliard korun. Například divočáci se za potravou stahují už i do rušného města, přibývá i srážek se zvěří. Resort proto připravuje novelu zákona o myslivosti. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) ji chce poslat kolegům k posouzení do konce října.

V Praze v pátek zhruba v 10:40 přistál šestý, poslední repatriační let z Izraele. Vyplývá to z informací serveru globe.adsbexchange.com, na kterém je možné sledovat leteckou dopravu. Dohromady se šesti lety do Česka vrátilo 228 lidí, kteří v zemi uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských extremistů. Do Izraele naopak některými z repatriačních letů dorazilo 73 Izraelců, informovalo ministerstvo zahraničí. Pokud by ještě nějaký Čech v Izraeli potřeboval asistenci s návratem domů, pokusí se jej ministerstvo zahraničí zařadit na repatriační lety jiných států.

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ráno ve Strakově akademii předsedu uzbecké vlády Abdullu Aripova. Po jednáních, v nichž se probírala hospodářská spolupráce a kterých se účastnil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), oba premiéři odjeli do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Ve středu Fiala s Aripovem zahájí v Praze Česko-uzbecké podnikatelské fórum.

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. V úterý to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ve Znojmě.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Už za necelý týden bude sněmovna projednávat v závěrečné fázi soubor vládních úspor. V balíčku nakonec není zdanění tichého vína. Koalice se stále neshodne, jestli ho zavést, nebo ne. Nejde přitom jen o víno, spolu s ním se teď nulová sazba spotřební daně týká i medoviny nebo takzvaných ciderů. Koalice tak řeší i to, jestli nezavést odvod alespoň u nich.

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.