Thunbergová se postavila za Palestince. Narazila na kritiku Izraele i klimatických aktivistů

10 minut
Horizont ČT24: Greta Thunbergová se zastala Palestinců
Zdroj: ČT24

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Mezi účastníky klimatického protestu v Amsterdamu byla aktivistka Thunbergová nebo bývalá hlavní tvář Evropské unie pro klimatickou politiku Frans Timmermans. Thunbergová však ve svém projevu proměnila ekologický protest v politický.

„Jakožto hnutí za klimatickou spravedlnost musíme naslouchat hlasům těch, kteří jsou utlačováni, a těch, kdo bojují za svobodu a spravedlnost,“ prohlásila během demonstrace mladá aktivistka, kterou na sociálních sítích Instagram a X sleduje zhruba dvacet milionů lidí.

Thunbergová poté předala slovo palestinským a afghánským aktivistkám. Organizátoři přitom podle agentury Reuters proslov jedné z nich utnuli, když zvolala heslo, které zavedli palestinští nacionalisté: „Od řeky k moři bude Palestina svobodná“.

Zatímco podle některých skupin věta volá pouze po osvobození palestinských území, jiné ji naopak vnímají jako antisemitskou výzvu ke zničení židovského státu. „Řeknu vám, že to, co Izrael v posledních 35 dnech dělá, tak tím páchá v mojí zemi genocidu,“ uvedla v proslovu aktivistka Sahar Shirzadová.

Téma palestinsko-izraelského konfliktu začalo rozdělovat ty, kteří do té doby stáli při sobě kvůli boji proti změnám klimatu. Další z projevů Švédky během demonstrace přerušil jeden z aktivistů, který přišel hlavně kvůli armujícímu stavu planety. „Přišel jsem kvůli klimatické demonstraci, ne politickému názoru,“ řekl muž, který se na pódiu přetahoval s Thunbergovou o mikrofon. 

Dvacetiletá dívka vyvolala bouři ohledně situace na Blízkém východě opakovaně. V říjnu například na sociálních sítích sdílela příspěvek, ve kterém se postavila na stranu Palestiny. „Dnes stávkujeme na znamení solidarity s Palestinou a Gazou. Svět se musí ozvat a vyzvat k okamžitému příměří, spravedlnosti a svobodě pro Palestince a všechny zasažené civilisty,“ napsala.

Izraelští aktivisté kritizují Thunbergovou

Thunbergová se přitom na sociálních sítích nezmínila o faktu, že teroristické hnutí Hamás, které Pásmu Gazy vládne, v Izraeli během útoku 7. října zmasakrovalo přes tisíc lidí.

Proti Thunbergové se v otevřeném dopise postavila stovka klimatických aktivistů z Izraele. „Vaše příšerně jednostranné, špatně informované a povrchní posty jsou v naprostém kontrastu s vaší schopností ponořit se hluboko do detailů a dostat se na dno složitých problémů. Myslíte si, že Hamás představuje lidská práva a svobodu? Myslete ještě jednou!“ stojí v dokumentu adresovanému aktivistce. 

Štěpit se začíná i klimatické hnutí Fridays for Future, které Thunbergová svými stávkami inspirovala. Na oficiálním mezinárodním účtu skupiny se objevily dnes už smazané příspěvky, jež označují Izrael za apartheidní systém. Od podobných vyjádření se zatím například distancovala její německá pobočka, která vyjádřila solidaritu s oběťmi Hamásu.

Palestinské téma je politicky štěpící, podotýká komentátor

Co se týče důvodů pro propalestinskou rétoriku mladé aktivistky, zahraničně-politický komentátor a předseda Syndikátu novinářů Adam Černý předestřel dvě hypotézy. „První je, že Thunbergová spontánně vyjadřuje svůj pocit nebo náladu. Druhou variantou může být, že aktivistka může instinktivně cítit možnost profilovat se na nějakém tématu, které zcela zjevně dostává do ulic statisíce lidí,“ vysvětlil.

Problémem podle něho je, že téma klimatického problému se týká celé zeměkoule a je univerzální, zatímco to blízkovýchodní je rozdělující i politicky štěpící. „Schází tam odsouzení toho teroristického útoku Hamásu. Myslím si, že lidé, kteří se takto jednoznačně postaví za Gazu, se dostávají na tenký led,“ dodal Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...