Thunbergová se postavila za Palestince. Narazila na kritiku Izraele i klimatických aktivistů

10 minut
Horizont ČT24: Greta Thunbergová se zastala Palestinců
Zdroj: ČT24

Švédská aktivistka Greta Thunbergová vyvolala bouřlivou debatu, když se v době konfliktu v Pásmu Gazy vymezila proti Izraeli a postavila za Palestince. Naposledy se tak stalo v nizozemském Amsterdamu, kde během neděle protestovaly desítky tisíc lidí a žádaly od vlády důraznější řešení klimatické změny. Aktivistku za její výroky přitom kritizuje jak Jeruzalém, tak i někteří představitelé klimatického hnutí.

Mezi účastníky klimatického protestu v Amsterdamu byla aktivistka Thunbergová nebo bývalá hlavní tvář Evropské unie pro klimatickou politiku Frans Timmermans. Thunbergová však ve svém projevu proměnila ekologický protest v politický.

„Jakožto hnutí za klimatickou spravedlnost musíme naslouchat hlasům těch, kteří jsou utlačováni, a těch, kdo bojují za svobodu a spravedlnost,“ prohlásila během demonstrace mladá aktivistka, kterou na sociálních sítích Instagram a X sleduje zhruba dvacet milionů lidí.

Thunbergová poté předala slovo palestinským a afghánským aktivistkám. Organizátoři přitom podle agentury Reuters proslov jedné z nich utnuli, když zvolala heslo, které zavedli palestinští nacionalisté: „Od řeky k moři bude Palestina svobodná“.

Zatímco podle některých skupin věta volá pouze po osvobození palestinských území, jiné ji naopak vnímají jako antisemitskou výzvu ke zničení židovského státu. „Řeknu vám, že to, co Izrael v posledních 35 dnech dělá, tak tím páchá v mojí zemi genocidu,“ uvedla v proslovu aktivistka Sahar Shirzadová.

Téma palestinsko-izraelského konfliktu začalo rozdělovat ty, kteří do té doby stáli při sobě kvůli boji proti změnám klimatu. Další z projevů Švédky během demonstrace přerušil jeden z aktivistů, který přišel hlavně kvůli armujícímu stavu planety. „Přišel jsem kvůli klimatické demonstraci, ne politickému názoru,“ řekl muž, který se na pódiu přetahoval s Thunbergovou o mikrofon. 

Dvacetiletá dívka vyvolala bouři ohledně situace na Blízkém východě opakovaně. V říjnu například na sociálních sítích sdílela příspěvek, ve kterém se postavila na stranu Palestiny. „Dnes stávkujeme na znamení solidarity s Palestinou a Gazou. Svět se musí ozvat a vyzvat k okamžitému příměří, spravedlnosti a svobodě pro Palestince a všechny zasažené civilisty,“ napsala.

Izraelští aktivisté kritizují Thunbergovou

Thunbergová se přitom na sociálních sítích nezmínila o faktu, že teroristické hnutí Hamás, které Pásmu Gazy vládne, v Izraeli během útoku 7. října zmasakrovalo přes tisíc lidí.

Proti Thunbergové se v otevřeném dopise postavila stovka klimatických aktivistů z Izraele. „Vaše příšerně jednostranné, špatně informované a povrchní posty jsou v naprostém kontrastu s vaší schopností ponořit se hluboko do detailů a dostat se na dno složitých problémů. Myslíte si, že Hamás představuje lidská práva a svobodu? Myslete ještě jednou!“ stojí v dokumentu adresovanému aktivistce. 

Štěpit se začíná i klimatické hnutí Fridays for Future, které Thunbergová svými stávkami inspirovala. Na oficiálním mezinárodním účtu skupiny se objevily dnes už smazané příspěvky, jež označují Izrael za apartheidní systém. Od podobných vyjádření se zatím například distancovala její německá pobočka, která vyjádřila solidaritu s oběťmi Hamásu.

Palestinské téma je politicky štěpící, podotýká komentátor

Co se týče důvodů pro propalestinskou rétoriku mladé aktivistky, zahraničně-politický komentátor a předseda Syndikátu novinářů Adam Černý předestřel dvě hypotézy. „První je, že Thunbergová spontánně vyjadřuje svůj pocit nebo náladu. Druhou variantou může být, že aktivistka může instinktivně cítit možnost profilovat se na nějakém tématu, které zcela zjevně dostává do ulic statisíce lidí,“ vysvětlil.

Problémem podle něho je, že téma klimatického problému se týká celé zeměkoule a je univerzální, zatímco to blízkovýchodní je rozdělující i politicky štěpící. „Schází tam odsouzení toho teroristického útoku Hamásu. Myslím si, že lidé, kteří se takto jednoznačně postaví za Gazu, se dostávají na tenký led,“ dodal Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...