Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.
Slovenské parlamentní volby
- 20:12
On-line z dění kolem slovenských parlamentních voleb je u konce. Děkujeme za pozornost.
- 19:05
"Fico je pořád ten samý politik, může zmírnit svou rétoriku, i dnes na tiskové konferenci se snažil působit dojmem umírněného politika, ale je na slovenské politické scéně už třicet let a je to celkem šikovný politický technolog a v některých situacích i manipulátor. Nepředpokládám, že bude nyní postupovat jinak. Jeho hlavní motivací získat politickou moc bylo, aby se neopakovalo, že dostal oznámení, že byl obviněn ve třech kauzách," míní politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
- 18:52
Proruská vláda na Slovensku by byla pro Kyjev vážnou ranou, myslí si ukrajinský politolog Dmitri Stratievski. Rusko podle něj výsledky voleb využije a bude šířit zprávy, že "Evropa je unavená z války" a že Slováci požadují "lepší vztahy s Ruskem".
„Na většině míst je průběh bez komplikací. Nicméně vyskytlo se několik drobných incidentů, které mají nakonec na volby dopad,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šilhan. Volební moratorium tak neplatilo do desáté hodiny večer, kdy se uzavřela drtivá většina volebních místností, ale o 45 minut déle.
Odpoledne v považskobystrické městské části Považské Podhradie po kolapsu zemřel 78letý volič. Hlasování bude prodlouženo i v jedné z volebních místností v bratislavské Petržalce, kde během odpoledne zkolaboval jeden z členů komise a hlasování muselo být přerušeno. Další incident je hlášen z obce Kostolany pod Tribečom, kde jeden volič odmítal vhodit obálku do správné urny. Když ho následně komise upozornila, rozbil urnu pro zbylé lístky. Také zde se bude hlasovat déle než do původně plánovaných deseti večer.
Svůj hlas během dopoledne odevzdali lídři všech tří – podle průzkumů – nejpopulárnějších stran. Lídr hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka i šéf sociálnědemokratického Hlasu–SD Peter Pellegrini hlasovali v Bratislavě.
Šimečka očekává, že volby budou těsné. Zdůraznil, že rozhodnout může každý hlas. Doufá, že volební účast bude vyšší než při minulých volbách. Bez ohledu na výsledek je podle něj důležité, aby Slovensko nadále udržovalo těsné vztahy s Českem a podporovalo Ukrajinu.
Hlas–SD, který se v průzkumech držel v posledních měsících na třetí pozici, může rozhodnout o podobě nové vládní koalice, podotkl jeho lídr Pellegrini. Také analytici už dříve uvedli, že postoj Hlasu–SD bude patrně klíčový pro složení nové slovenské vlády.
Odvolil i šéf Smeru–SD Robert Fico, který následně na sociální síti uvedl, že hlasoval mimo Bratislavu, v bydlišti své matky. „Přál bych si, aby Slovensko neřídili amatéři a břídilové bez zkušeností a nezatahovali nás do migračních či vojenských dobrodružství,“ řekl ve videu.
Čaputová a Ódor znovu apelovali na Slováky, aby přišli hlasovat
„Soudržnost a smír ve společnosti jsou daleko důležitější, protože přesahují horizont voleb. Proto je důležité dnes přijít, aby volby dopadly tak, že budou vyjadřovat názor co největší části obyvatel Slovenska,“ připomněla Slovákům prezidentka Zuzana Čaputová.
Podle původních informací médií odvolila Čaputová s asi hodinovým zpožděním kvůli podezřelému batohu u volební místnosti. Tým Čaputové ale později informaci upřesnil, důvodem zpoždění byl člověk, který odmítal opustit volební místnost s tím, že se zatím nerozhodl.
Výzvu, aby přišli obyvatelé k volbám, v sobotu zopakoval i premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor. Ten nakonec odvolil až na druhý pokus. Nejdřív si totiž doma zapomněl občanský průkaz, takže se musel do volební místnosti vracet.
Slovenská policie dopoledne uvedla, že při otevření volebních místností a v první hodině hlasování nezaznamenala žádné narušení veřejného pořádku. Státní volební komise informovala o klidném průběhu voleb, byť také uvedla, že dostala několik podnětů kvůli možnému porušení volebního moratoria.
Průzkumy slibují těsnou bitvu
Těsný souboj tří nejsilnějších volebních stran dokládají poslední předvolební průzkumy, které mohla slovenská média zveřejnit naposledy ve středu. V hlasování nicméně kandiduje celkem 25 stran a hnutí.
Podle sondáží by se do sněmovny mohlo dostat až devět formací. Preference hned několika z nich se pohybovaly kolem volebního prahu. Samostatně kandidující strany musejí ve volbách dostat alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla ve sněmovně. Koalice potřebují sedm procent, což se týká z uskupení se šancí je získat OĽaNO Igora Matoviče.
Souboj o vítězství nicméně nejspíš proběhne mezi Smerem–SD a Progresívným Slovenskem, vyplývá z průzkumů. „Pokud nastoupíte k vládě, tak se má Slovensko na co těšit. Nepřipravený, chaotický, bez jakýchkoliv řešení,“ prohlásil v předvolební debatě Fico na adresu Šimečky. Ten posléze odpověděl, že Smer–SD by Slovensko nasměroval na cestu rozkladu a izolace.
Předvolební kampaň plná střetů
V předvolební kampani, která na Slovensku vyvrcholila ve středu, se diskutovalo o drahých energiích, problémech ve zdravotnictví nebo školství. Politici se navíc nešetřili vzájemnými výpady. Zástupci Smeru–SD kritizovali nejen některé své politické soupeře, ale také úřednickou vládu, policii, média, nevládní organizace a slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou.
Vůči hlavě státu chce Smer po volbách navrhnout ve sněmovně podání obžaloby. Fico nařkl prezidentku, že v minulosti chtěla ovlivnit kauzu stíhání policejního prezidenta. Čaputová v reakci označila Ficovy výroky za lež a součást kampaně. Policie v současnosti vyšetřuje řadu kauz z doby dřívějšího vládnutí této strany a podle tisku již více než čtyři desítky stíhaných v těchto případech byly odsouzeny.
Západ, nebo Východ?
Evropská unie potom sleduje hlavně spor o další geopolitické směřování Slovenska. Fico totiž dříve opakovaně zpochybnil další vojenskou podporu Ukrajině, která bojuje s ruskou invazí. Stejný názor zastává i krajně pravicové hnutí Republika nebo nacionalistická Slovenská národná strana. Obě přitom mají také šanci na vstup do sněmovny.
O pokračování prozápadní orientace Slovenska má obavy i prezidentka Čaputová. „To, co je reálné, je jistý mentální odklon od Západu. Někteří političtí představitelé dokonce hovoří o tom, že všechno zlé přišlo odtamtud, zatímco vše dobré přišlo z Východu,“ podotkla.
Podobný názor má i dosluhující předseda vlády Ľudovít Ódor. „Náš mediální prostor je zaplavený ruskou propagandou a hybridními hrozbami. Musíme se rozhodnout, zda chceme pokračovat na Západě, nebo se máme stát hlásnou troubou Východu či Ruska,“ okomentoval dění.
Šimečkova strana odmítá spolupráci se Smer–SD
Europoslanec Šimečka, který je rovněž místopředsedou Evropského parlamentu, již dříve vyloučil povolební spolupráci svého hnutí Progresívne Slovensko se Smerem–SD. V kampani pak čelil výpadům právě od Ficovy strany, která ho na katolickém Slovensku kritizovala například kvůli jeho vstřícnému postoji k LGBTQ+.
Strana někdejšího premiéra Pellegriniho Hlas–SD vznikla poté, co její lídr odešel z Ficovy strany, a po volební sobotě se může stát rozhodujícím hráčem při koaličních jednáních. Pellegrini, jenž se v kampani snažil vystupovat konsenzuálně, přitom zopakoval, že programově má jeho strana blíže ke Smeru–SD než ke hnutí Progresívne Slovensko.
K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory Igora Matoviče OĽaNO a šéfa liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS z vládní koalice. Kabinet tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišel o většinu v parlamentu. Ten pak vládě vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb.
Letos v květnu pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem; v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet od předchozích voleb, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu jen asi rok.
Voliče z Česka odvezl na Slovensko speciální vlak
Stovky Slováků už dříve odjely z hlavního nádraží v Praze speciálním vlakem, aby mohly v sobotu hlasovat. „Volební průkaz mám na Slovensku, takže můžu volit kdekoliv. Neměla jsem ale ještě adresu, kam bych si mohla poslat obálku na volbu poštou. Proto jedu domů,“ popsala důvod své cesty studentka Eva Lovásová.
Dopravu financovaly čtyři neziskové organizace. Chtějí tak navýšit volební účast. Slovensko neumožňuje svým občanům v parlamentních volbách hlasovat na ambasádách v zahraničí. Zájemci o hlasování poštou z ciziny se museli registrovat nejpozději v první polovině letošního srpna.
Podle organizátorů více než polovinu cestujících tvořili studenti. „Myslíme si, že čím více lidí půjde volit, tím bude demokracie lepší, silnější a reprezentativnější. Vlak je součástí této kampaně,“ uvedla pořadatelka Dominika Hajdu z organizace Globsec.
