Podle pučistů chce Francie vojensky udeřit v Nigeru. Prigožin nabízí juntě své služby

4 minuty
Horizont ČT24: Situace v Nigeru
Zdroj: ČT24

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Pučisté podle svržené Nigerské strany pro demokracii a socialismus (PNDS) zatkli ministra těžby Ousseiniho Hadizatoua, ministra pro ropný průmysl Saniho Mahamadoua a předsedu strany Foumakoyeho Gadoa. Stejně tak vojenská junta podle informací PNDS zadržela i ministra vnitra, dopravy a jednoho poslance. Oznámení o jejich zadržení přichází poté, co zemi navštívil prozatímní prezident Čadu Mahamat Idriss, který se snaží dělat prostředníka mezi vládou svrženého Bazouma a generálem Abdourahamanem Tianim.

Čadská prezidentská kancelář v pondělí zveřejnila snímek Idrisse s Bazoumem. Jedná se o první fotografii nigerského lídra od jeho odstavení od moci. Na snímku se usmívá. Idriss do Nigeru podle čadské vlády přicestoval v sobotu, aby „zjistil, čím může přispět k řešení krize“. Setkal se také s vůdcem puče, generálem Abdourahamanem Tianim.

Paříž k možnému zásahu mlčí

V neděli stoupenci junty pochodovali ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzská hesla a jméno ruského vládce Vladimira Putina. Nakonec zapálili dveře francouzské ambasády, než je rozehnaly bezpečnostní složky. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. 

Francouzská diplomacie v pondělí na dotaz ohledně možného vojenského zásahu odpověděla, že uznává pouze Bazouma. „Naší prioritou je bezpečnost našich občanů a našich zařízení, která podle mezinárodního práva nemohou být terčem násilí,“ konstatovalo francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení poskytnutém Reuters. Zda Francie obdržela oprávnění k provedení úderu v Nigeru, ministerstvo nepotvrdilo ani nevyvrátilo. 

Vojenské velení Nigeru obviňuje Paříž, že hodlá Niger napadnout, aby uvězněného Mohameda Bazouma osvobodila. „Francie, aby udržela svoji politiku hledání způsobů pro vojenský zásah v Nigeru, uspořádala s pomocí jistých Nigeřanů jednání v sídle Nigerské národní gardy, aby k tomu získala potřebný politický a vojenský souhlas,“ prohlásil mluvčí nigerské armády Amadou Abdramane.

Vojenská junta mezitím v zemi zrušila ústavu i rozpustila státní instituce. Narůstající chaos děsí západ, protože Niger byl dosud považován za posledního spolehlivého partnera v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, upozornila agentura AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům. Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerci. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil.

Jenže francouzské vlajky z ulic mizí a davy místo nich drží ty ruské. Západ se obává, že puč směřuje jednu z nejchudších zemí světa do náručí Moskvy, stejně jako tomu bylo po převratech v případě sousedního Burkina Fasa nebo Mali, ve kterých teď působí i wagnerovci.

Posílení Wagnerovy skupiny v Africe

Převrat na Telegramu ocenil šéf wagnerovců Prigožin, který zůstává aktivní i přes červnové neúspěšné ozbrojené povstání proti nejvyšším představitelům ruské armády. Podle Prigožina došlo k osvobození země od západních kolonizátorů, k němuž mělo dojít mnohem dříve. Prigožin nabídl pučistům služby svých bojovníků, aby nastolili pořádek.

„To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného než boj lidu Nigeru s jejich kolonizátory. S kolonizátory, kteří se jim a jejich podmínkám snaží vnutit svá pravidla života a udržet je ve stavu, v jakém byla Afrika před stovkami let,“ stálo v hlasové zprávě zveřejněné ve čtvrtek večer. Podle Reuters měl řečník stejnou intonaci a používal podobné obraty v ruštině jako Prigožin, agentura ale nebyla schopna stoprocentně potvrdit, že šlo o šéfa wagnerovců.

„Dnes fakticky získali nezávislost. Zbytek bude nepochybně záviset na občanech Nigeru a na tom, jak efektivní bude vládnutí, ale hlavní je toto: zbavili se kolonizátorů,“ stálo dále ve zprávě zveřejněné na kanálech blízkých wagnerovcům.

Hlasová zpráva je znamením, že Prigožin a jeho muži zůstávají po vzpouře na kontinentu dále aktivní, upozorňuje Reuters. S některými zeměmi jako Středoafrická republika je pojí bezpečnostní smlouvy. Prigožin navíc před pár dny prohlásil, že jeho žoldnéři jsou připraveni zvýšit svou přítomnost v Africe. Před ústavním referendem podle něj dorazila do Středoafrické republiky nová várka jeho bojovníků.

Podle analytiků Prigožinovo vyjádření naznačuje, že wagnerovci budou i nadále hrát roli v prosazování zahraničně politické agendy Kremlu v Africe. Vzkaz jejich lídra měl zřejmě vyslat signál, že se po nepodařené vzpouře ve vztahu k nim nic nezměnilo.

Sám šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek zdůraznil, že v Nigeru by měl být obnoven ústavní pořádek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury AFP označil situaci v Nigeru za „důvod k vážnému znepokojení“ a vyzval k obnovení pořádku a ke „zdrženlivosti na všech stranách“.

Působení wagnerovců v Africe vzbuzuje obavy u západních vlád včetně Francie či Spojených států, které skupinu obvinily z páchání zvěrstev a uvalily na ni sankce. Prigožin tvrdí, že jeho skupina v zemích funguje v souladu s tamními zákony.

Přerušená spolupráce

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž.

Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli juntě dalo týdenní ultimátum a pohrozilo vojenským zásahem.

„V případě, že požadavky nebudou splněny do jednoho týdne, ECOWAS přijme nezbytná opatření k obnovení ústavního pořádku v Nigerské republice. Taková opatření zahrnují užití síly,“ řekl Omar Alieu Touray, předseda komise ECOWAS. Afričtí lídři s Nigerem uzavřeli hranici a pro komerční lety nad zemí vyhlásili bezletovou zónu.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí podle agentury Reuters prohlásil, že situace v Nigeru je napjatá a stále existuje možnost, že převrat bude neúspěšný. Podle německých ministerstev zahraničí a obrany Berlín v tomto okamžiku neplánuje evakuaci německých občanů ani vojáků z Nigeru.

Niger patří mezi nejchudší země světa, současně má ale jedny z největších nalezišť uranu. V roce 1960 vyhlásil plnou nezávislost na Francii. Historii Nigeru od té doby provází státní převraty a četné pokusy o puč. Bezpečnostní situace v zemi je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny al-Káida a Islámský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 1 mminutou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...