Podle pučistů chce Francie vojensky udeřit v Nigeru. Prigožin nabízí juntě své služby

Nahrávám video

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Pučisté podle svržené Nigerské strany pro demokracii a socialismus (PNDS) zatkli ministra těžby Ousseiniho Hadizatoua, ministra pro ropný průmysl Saniho Mahamadoua a předsedu strany Foumakoyeho Gadoa. Stejně tak vojenská junta podle informací PNDS zadržela i ministra vnitra, dopravy a jednoho poslance. Oznámení o jejich zadržení přichází poté, co zemi navštívil prozatímní prezident Čadu Mahamat Idriss, který se snaží dělat prostředníka mezi vládou svrženého Bazouma a generálem Abdourahamanem Tianim.

Čadská prezidentská kancelář v pondělí zveřejnila snímek Idrisse s Bazoumem. Jedná se o první fotografii nigerského lídra od jeho odstavení od moci. Na snímku se usmívá. Idriss do Nigeru podle čadské vlády přicestoval v sobotu, aby „zjistil, čím může přispět k řešení krize“. Setkal se také s vůdcem puče, generálem Abdourahamanem Tianim.

Paříž k možnému zásahu mlčí

V neděli stoupenci junty pochodovali ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzská hesla a jméno ruského vládce Vladimira Putina. Nakonec zapálili dveře francouzské ambasády, než je rozehnaly bezpečnostní složky. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. 

Francouzská diplomacie v pondělí na dotaz ohledně možného vojenského zásahu odpověděla, že uznává pouze Bazouma. „Naší prioritou je bezpečnost našich občanů a našich zařízení, která podle mezinárodního práva nemohou být terčem násilí,“ konstatovalo francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení poskytnutém Reuters. Zda Francie obdržela oprávnění k provedení úderu v Nigeru, ministerstvo nepotvrdilo ani nevyvrátilo. 

Vojenské velení Nigeru obviňuje Paříž, že hodlá Niger napadnout, aby uvězněného Mohameda Bazouma osvobodila. „Francie, aby udržela svoji politiku hledání způsobů pro vojenský zásah v Nigeru, uspořádala s pomocí jistých Nigeřanů jednání v sídle Nigerské národní gardy, aby k tomu získala potřebný politický a vojenský souhlas,“ prohlásil mluvčí nigerské armády Amadou Abdramane.

Vojenská junta mezitím v zemi zrušila ústavu i rozpustila státní instituce. Narůstající chaos děsí západ, protože Niger byl dosud považován za posledního spolehlivého partnera v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, upozornila agentura AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům. Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerci. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil.

Jenže francouzské vlajky z ulic mizí a davy místo nich drží ty ruské. Západ se obává, že puč směřuje jednu z nejchudších zemí světa do náručí Moskvy, stejně jako tomu bylo po převratech v případě sousedního Burkina Fasa nebo Mali, ve kterých teď působí i wagnerovci.

Posílení Wagnerovy skupiny v Africe

Převrat na Telegramu ocenil šéf wagnerovců Prigožin, který zůstává aktivní i přes červnové neúspěšné ozbrojené povstání proti nejvyšším představitelům ruské armády. Podle Prigožina došlo k osvobození země od západních kolonizátorů, k němuž mělo dojít mnohem dříve. Prigožin nabídl pučistům služby svých bojovníků, aby nastolili pořádek.

„To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného než boj lidu Nigeru s jejich kolonizátory. S kolonizátory, kteří se jim a jejich podmínkám snaží vnutit svá pravidla života a udržet je ve stavu, v jakém byla Afrika před stovkami let,“ stálo v hlasové zprávě zveřejněné ve čtvrtek večer. Podle Reuters měl řečník stejnou intonaci a používal podobné obraty v ruštině jako Prigožin, agentura ale nebyla schopna stoprocentně potvrdit, že šlo o šéfa wagnerovců.

„Dnes fakticky získali nezávislost. Zbytek bude nepochybně záviset na občanech Nigeru a na tom, jak efektivní bude vládnutí, ale hlavní je toto: zbavili se kolonizátorů,“ stálo dále ve zprávě zveřejněné na kanálech blízkých wagnerovcům.

Hlasová zpráva je znamením, že Prigožin a jeho muži zůstávají po vzpouře na kontinentu dále aktivní, upozorňuje Reuters. S některými zeměmi jako Středoafrická republika je pojí bezpečnostní smlouvy. Prigožin navíc před pár dny prohlásil, že jeho žoldnéři jsou připraveni zvýšit svou přítomnost v Africe. Před ústavním referendem podle něj dorazila do Středoafrické republiky nová várka jeho bojovníků.

Podle analytiků Prigožinovo vyjádření naznačuje, že wagnerovci budou i nadále hrát roli v prosazování zahraničně politické agendy Kremlu v Africe. Vzkaz jejich lídra měl zřejmě vyslat signál, že se po nepodařené vzpouře ve vztahu k nim nic nezměnilo.

Sám šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek zdůraznil, že v Nigeru by měl být obnoven ústavní pořádek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury AFP označil situaci v Nigeru za „důvod k vážnému znepokojení“ a vyzval k obnovení pořádku a ke „zdrženlivosti na všech stranách“.

Působení wagnerovců v Africe vzbuzuje obavy u západních vlád včetně Francie či Spojených států, které skupinu obvinily z páchání zvěrstev a uvalily na ni sankce. Prigožin tvrdí, že jeho skupina v zemích funguje v souladu s tamními zákony.

Přerušená spolupráce

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž.

Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli juntě dalo týdenní ultimátum a pohrozilo vojenským zásahem.

„V případě, že požadavky nebudou splněny do jednoho týdne, ECOWAS přijme nezbytná opatření k obnovení ústavního pořádku v Nigerské republice. Taková opatření zahrnují užití síly,“ řekl Omar Alieu Touray, předseda komise ECOWAS. Afričtí lídři s Nigerem uzavřeli hranici a pro komerční lety nad zemí vyhlásili bezletovou zónu.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí podle agentury Reuters prohlásil, že situace v Nigeru je napjatá a stále existuje možnost, že převrat bude neúspěšný. Podle německých ministerstev zahraničí a obrany Berlín v tomto okamžiku neplánuje evakuaci německých občanů ani vojáků z Nigeru.

Niger patří mezi nejchudší země světa, současně má ale jedny z největších nalezišť uranu. V roce 1960 vyhlásil plnou nezávislost na Francii. Historii Nigeru od té doby provází státní převraty a četné pokusy o puč. Bezpečnostní situace v zemi je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny al-Káida a Islámský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...