Podle pučistů chce Francie vojensky udeřit v Nigeru. Prigožin nabízí juntě své služby

4 minuty
Horizont ČT24: Situace v Nigeru
Zdroj: ČT24

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Pučisté podle svržené Nigerské strany pro demokracii a socialismus (PNDS) zatkli ministra těžby Ousseiniho Hadizatoua, ministra pro ropný průmysl Saniho Mahamadoua a předsedu strany Foumakoyeho Gadoa. Stejně tak vojenská junta podle informací PNDS zadržela i ministra vnitra, dopravy a jednoho poslance. Oznámení o jejich zadržení přichází poté, co zemi navštívil prozatímní prezident Čadu Mahamat Idriss, který se snaží dělat prostředníka mezi vládou svrženého Bazouma a generálem Abdourahamanem Tianim.

Čadská prezidentská kancelář v pondělí zveřejnila snímek Idrisse s Bazoumem. Jedná se o první fotografii nigerského lídra od jeho odstavení od moci. Na snímku se usmívá. Idriss do Nigeru podle čadské vlády přicestoval v sobotu, aby „zjistil, čím může přispět k řešení krize“. Setkal se také s vůdcem puče, generálem Abdourahamanem Tianim.

Paříž k možnému zásahu mlčí

V neděli stoupenci junty pochodovali ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzská hesla a jméno ruského vládce Vladimira Putina. Nakonec zapálili dveře francouzské ambasády, než je rozehnaly bezpečnostní složky. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. 

Francouzská diplomacie v pondělí na dotaz ohledně možného vojenského zásahu odpověděla, že uznává pouze Bazouma. „Naší prioritou je bezpečnost našich občanů a našich zařízení, která podle mezinárodního práva nemohou být terčem násilí,“ konstatovalo francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení poskytnutém Reuters. Zda Francie obdržela oprávnění k provedení úderu v Nigeru, ministerstvo nepotvrdilo ani nevyvrátilo. 

Vojenské velení Nigeru obviňuje Paříž, že hodlá Niger napadnout, aby uvězněného Mohameda Bazouma osvobodila. „Francie, aby udržela svoji politiku hledání způsobů pro vojenský zásah v Nigeru, uspořádala s pomocí jistých Nigeřanů jednání v sídle Nigerské národní gardy, aby k tomu získala potřebný politický a vojenský souhlas,“ prohlásil mluvčí nigerské armády Amadou Abdramane.

Vojenská junta mezitím v zemi zrušila ústavu i rozpustila státní instituce. Narůstající chaos děsí západ, protože Niger byl dosud považován za posledního spolehlivého partnera v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, upozornila agentura AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům. Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerci. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil.

Jenže francouzské vlajky z ulic mizí a davy místo nich drží ty ruské. Západ se obává, že puč směřuje jednu z nejchudších zemí světa do náručí Moskvy, stejně jako tomu bylo po převratech v případě sousedního Burkina Fasa nebo Mali, ve kterých teď působí i wagnerovci.

Posílení Wagnerovy skupiny v Africe

Převrat na Telegramu ocenil šéf wagnerovců Prigožin, který zůstává aktivní i přes červnové neúspěšné ozbrojené povstání proti nejvyšším představitelům ruské armády. Podle Prigožina došlo k osvobození země od západních kolonizátorů, k němuž mělo dojít mnohem dříve. Prigožin nabídl pučistům služby svých bojovníků, aby nastolili pořádek.

„To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného než boj lidu Nigeru s jejich kolonizátory. S kolonizátory, kteří se jim a jejich podmínkám snaží vnutit svá pravidla života a udržet je ve stavu, v jakém byla Afrika před stovkami let,“ stálo v hlasové zprávě zveřejněné ve čtvrtek večer. Podle Reuters měl řečník stejnou intonaci a používal podobné obraty v ruštině jako Prigožin, agentura ale nebyla schopna stoprocentně potvrdit, že šlo o šéfa wagnerovců.

„Dnes fakticky získali nezávislost. Zbytek bude nepochybně záviset na občanech Nigeru a na tom, jak efektivní bude vládnutí, ale hlavní je toto: zbavili se kolonizátorů,“ stálo dále ve zprávě zveřejněné na kanálech blízkých wagnerovcům.

Hlasová zpráva je znamením, že Prigožin a jeho muži zůstávají po vzpouře na kontinentu dále aktivní, upozorňuje Reuters. S některými zeměmi jako Středoafrická republika je pojí bezpečnostní smlouvy. Prigožin navíc před pár dny prohlásil, že jeho žoldnéři jsou připraveni zvýšit svou přítomnost v Africe. Před ústavním referendem podle něj dorazila do Středoafrické republiky nová várka jeho bojovníků.

Podle analytiků Prigožinovo vyjádření naznačuje, že wagnerovci budou i nadále hrát roli v prosazování zahraničně politické agendy Kremlu v Africe. Vzkaz jejich lídra měl zřejmě vyslat signál, že se po nepodařené vzpouře ve vztahu k nim nic nezměnilo.

Sám šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek zdůraznil, že v Nigeru by měl být obnoven ústavní pořádek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury AFP označil situaci v Nigeru za „důvod k vážnému znepokojení“ a vyzval k obnovení pořádku a ke „zdrženlivosti na všech stranách“.

Působení wagnerovců v Africe vzbuzuje obavy u západních vlád včetně Francie či Spojených států, které skupinu obvinily z páchání zvěrstev a uvalily na ni sankce. Prigožin tvrdí, že jeho skupina v zemích funguje v souladu s tamními zákony.

Přerušená spolupráce

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž.

Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli juntě dalo týdenní ultimátum a pohrozilo vojenským zásahem.

„V případě, že požadavky nebudou splněny do jednoho týdne, ECOWAS přijme nezbytná opatření k obnovení ústavního pořádku v Nigerské republice. Taková opatření zahrnují užití síly,“ řekl Omar Alieu Touray, předseda komise ECOWAS. Afričtí lídři s Nigerem uzavřeli hranici a pro komerční lety nad zemí vyhlásili bezletovou zónu.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí podle agentury Reuters prohlásil, že situace v Nigeru je napjatá a stále existuje možnost, že převrat bude neúspěšný. Podle německých ministerstev zahraničí a obrany Berlín v tomto okamžiku neplánuje evakuaci německých občanů ani vojáků z Nigeru.

Niger patří mezi nejchudší země světa, současně má ale jedny z největších nalezišť uranu. V roce 1960 vyhlásil plnou nezávislost na Francii. Historii Nigeru od té doby provází státní převraty a četné pokusy o puč. Bezpečnostní situace v zemi je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny al-Káida a Islámský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...