Papež František zahájil třídenní návštěvu Budapešti a mimo jiné vyzval Evropu, aby společně hledala bezpečné a legální způsoby řešení migrační krize. Připomněl jí, že tento problém nelze zastavit odmítáním lidí. Zároveň zdůraznil, že křesťanské hodnoty nemohou být založeny na zkostnatělosti a omezenosti v myšlení.
Po oficiální přivítací ceremonii s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Sándorově paláci a několika bilaterálních jednáních, například s premiérem Viktorem Orbánem, papež v poledne pronesl řeč. Před zástupci maďarské vlády a civilní společnosti hovořil o svém „snu sjednocené Evropy“ a požadoval mimo jiné důstojné zacházení s migranty a uprchlíky. Vyzval k hledání cest a prostředků k přijetí lidí prchajících před konflikty, chudobou a klimatickou změnou.
František ve zjevné narážce na ostrou protiimigrační politiku současné maďarské vlády v projevu před jejími představiteli prohlásil, že přijímání lidí „s odlišným jazykem a zvyky“ je znakem bratrství, jaké si přál svatý Štěpán I. Uherský – zakladatel uherského státu.
Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán odmítá přistěhovalectví zejména z muslimských zemí a staví se do role ochránce křesťanské podoby Evropy. Aby příliv lidí z krizových oblastí do země zastavil, nechal na maďarské jižní hranici postavit plot s žiletkovým drátem.
Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin už před papežovou cestou naopak připomněl, že ačkoliv mnoho lidí přicházejících do Evropy z Blízkého východu a dalších krizových oblastí nejsou uprchlíci, „většina z nich ochranu potřebuje a se všemi je třeba nakládat s respektem, který si zaslouží jako lidské bytosti“.
František v projevu vyzval také k návratu k „evropskému duchu“ tak, jak si ho představovali zakladatelé moderní Evropy po druhé světové válce, a řekl, že jednotlivé národy by se „měly dívat za své hranice“. Na politiky naléhal, aby odmítli „do sebe zahleděné formy populismu“ a přísně nacionalistické zájmy.
Kde jsou mírové snahy?
Během třídenní návštěvy Budapešti se hlava katolické církve setká kromě věřících nebo mládeže i s válečnými uprchlíky z Ukrajiny.
V souvislosti s válečným konfliktem Orbán při příležitosti papežovy návštěvy uvedl, že Maďarsko a Vatikán jsou jediné dva státy v Evropě, které lze označit za „promírové“, napsala agentura Reuters.
Maďarsko sice podporuje suverenitu Ukrajiny, ale stále ho s Ruskem pojí silné ekonomické vazby. Posílat zbraně na pomoc okupované zemi Orbánova vláda odmítá. Papež často vyzývá k obecnému zákazu obchodování se zbraněmi a omezení jejich výroby, ale také dodává, že posílat vojenskou techniku ukrajinské armádě je morálně přijatelné, pokud je používána v sebeobraně.
Papež v pátek vyzval ke konkrétním snahám o mír. „Ptám se, i s ohledem na sužovanou Ukrajinu: Kde jsou tvůrčí mírové snahy? Kde jsou?“ cituje papeže agentura DPA. „Člověk má dojem, že přihlíží smutnému zániku společného snu o míru, zatímco prostor získávají jednotliví válečníci,“ řekl František.
