Evropa loni utrácela za zbraně nejvíc za třicet let. Moskva si za válku připlatila nad očekávání

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun). Evropa zaznamenala nejprudší nárůst za poslední tři dekády, státy starého kontinentu utratily hlavně kvůli ruské válce na Ukrajině o 13 procent víc než loni. Více než polovina globálních výdajů spadá na Spojené státy, Čínu a Rusko. V nejnovější zprávě o tom píše Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Světové výdaje na zbrojení rostou již osmý rok v řadě. Loni to bylo znát hlavně na starém kontinentu, který se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýká s nejhorší válkou od roku 1945.

Země západní a střední Evropy loni zaplatily za zbrojení 345 miliard dolarů (7,4 biliony korun), a poprvé tak utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, píše SIPRI. O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, zhruba o desetinu také Švédsko a Polsko.

„V kontextu toho, co se děje, to asi není moc překvapivé. Vidíme Ukrajinu i co se týče napětí na východě Asie, u Tchaj-wanu a podobně, tak musíme nutně chápat, že zde je nějaká dynamika, která rozhodně moc nepřeje postválečnému období, kdy naopak docházelo ke snaze o určité odzbrojení,“ hodnotí zprávu výzkumný pracovník Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Podle experta je zřejmé, že tento trend bude pokračovat. „Pozitivní je to v tom smyslu, že se snažíme Ukrajinu podporovat a využít svého průmyslového potenciálu, abychom tak činili i zbrojními dodávkami. Na druhou stranu je ta dynamika riskantní, protože pokud se zvyšuje množství zbraní ve světě, tak se dál zvyšuje napětí a hrozí riziko dalších konfliktů,“ konstatoval Smetana.

Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.

Neznamená to, že když se zbrojí, bude hned válka. Trend zbrojení byl v jiných částech světa viditelný už řadu let před touto fází války na Ukrajině. Velmi masivně se zbrojí třeba v jihovýchodní Asii.
Libor Stejskal
analytik Pražské bezpečnostní konference

Moskva se přepočítala

Rusko loni na armádu a zbraně poslalo 86,4 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), což představovalo asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vydala o třetinu více prostředků, než zamýšlela podle původních rozpočtů, píše SIPRI s odkazem na oficiální ruské údaje.

„Rozdíl mezi rozpočtovými plány Ruska a jeho skutečnými vojenskými výdaji v roce 2022 naznačuje, že invaze na Ukrajinu stála Rusko mnohem více, než předpokládalo,“ uvedla Lucie Béraud-Sudreauová, ředitelka programu SIPRI pro vojenské výdaje a zbrojní výrobu.

Reálný nárůst světových vojenských výdajů v roce 2022 byl zpomalen vlivem inflace, která v mnoha zemích vyletěla na úrovně, jež nebyly zaznamenány po desetiletí. V nominálním vyjádření (tj. v běžných cenách bez očištění o inflaci) se globální úhrn zvýšil o 6,5 procenta.

USA zbrojí třikrát víc než Čína

Za zbraně utrácejí tradičně nejvíce Spojené státy. Vojenské výdaje USA dosáhly v roce 2022 877 miliard dolarů (18,8 bilionu korun), tedy 39 procent celkových globálních vojenských výdajů. Washington v současnosti zbrojí třikrát více než v pořadí druhá Čína.

„Nárůst vojenských výdajů USA v roce 2022 byl z velké části způsoben bezprecedentní výší finanční vojenské pomoci, kterou poskytly Ukrajině,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník SIPRI Nan Tian. „Vzhledem k rozsahu výdajů USA má i nepatrné zvýšení v procentním vyjádření významný dopad na výši globálních vojenských výdajů,“ dodal analytik.

Spojené státy poslaly Ukrajině na obranu před ruskou agresí téměř 20 miliard dolarů (428 miliard korun), což je nejvyšší částka poskytnutá kteroukoliv zemí jedinému příjemci od konce studené války. Přesto tato suma představuje pouze 2,3 procenta loňských amerických vojenských výdajů, upozorňuje SIPRI.

Peking vyčlenil na armádu odhadem 292 miliard dolarů. To bylo o 4,2 procenta více než v roce 2021 a o 63 procent více než v roce 2013. Čínské vojenské výdaje rostly 28 po sobě jdoucích let.

Indické vojenské výdaje ve výši 81,4 miliardy dolarů byly loni čtvrté nejvyšší na světě, všímá si ve zprávě SIPRI. Šlo o 6 procent více než v roce 2021. V roce 2022 rovněž vzrostly vojenské výdaje Saúdské Arábie, a to o 16 procent na odhadovaných 75 miliard dolarů. Jde o první nárůst od roku 2018.

Vojenské výdaje členů NATO dosáhly v roce 2022 celkem 1,23 bilionu dolarů, což bylo o 0,9 procenta více než v roce 2021. Nejvíce utrácelo Spojené království (v přepočtu 1,46 bilionu korun). Armádní zboží za 2,5 miliardy dolarů (3,6 procenta) tvořilo pomoc Ukrajině.

„Znamená to, že státy nad rámec schválených rozpočtů nakupovaly munici, zbraně nebo technologie, které dodávaly na Ukrajinu, což se nemusí projevit v klasickém rozpočtu. Znamená to také, že evropské státy se snaží ze všech sil posílit svou dlouhodobou obranyschopnost. Více investovat do obranných výdajů ale nejde tak rychle, musíte mít za co. A než dojednáte kontrakty, tak to nějaké měsíce či roky trvá,“ poznamenal analytik Pražské bezpečnostní konference Libor Stejskal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 36 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...