Ukrajinská protiofenziva pokračuje, do míst bojů spěchají ruské posily

Ukrajinské síly pokračují v ničení ruských logistických tras, záloh a velitelských stanovišť, oznámilo ve středu Jižní velitelství ukrajinských sil. Ruské síly v reakci na novou protiofenzivu na jihu Ukrajiny upravují své pozice a z Krymu a Melitopolu přesouvají konvoje vojenské techniky, uvádí analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nová ukrajinská ofenziva podle ISW patrně mění priority na celém bojišti. O pokračujících útocích Ukrajinců proti ruským silám informovala ve středu i britská vojenská rozvědka.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Během bojového dne naše rakety a dělostřelecké jednotky ostřelovaly čtyři velitelské pozice nepřátelských jednotek a čtyři dopravní tepny,“ citoval Jižní velení ukrajinských sil ruskojazyčný server BBC. Palbu ukrajinské síly zaměřily na mosty v okupované Chersonské oblasti a podle velení je poškodily tak, aby co nejvíce omezily jejich použití.

Ukrajinské letectvo udeřilo na 16 ruských opěrných bodů, skladů munice a míst, kde Moskva shromažďuje jednotky, zbraně a další vybavení. Informace poskytnuté jednou z bojujících stran v době konfliktu nicméně nelze nezávisle ověřit.

Britská vojenská rozvědka zmiňuje, že ukrajinské jednotky využily poměrně slabou pozici ruské obrany a na některých místech zatlačily ruské vojáky zpátky. Útoky Ukrajinců na okupační jednotky podle Londýna pokračují na několika frontách na jihu země. Rusko se nyní pravděpodobně pokusí mezery v linii zaplnit záložními jednotkami a je možné, že nasadí ty s pouze omezeným výcvikem, píší britští zpravodajci.

10 minut
Zpravodaj Šilhan o vývoji bojů na Ukrajině
Zdroj: ČT24

O vyřazení mostů v Chersonské oblasti z provozu informuje v nové analýze i ISW, podle kterého Ukrajinci rovněž útočí na pontonové přívozy přes Dněpr. Ukrajinské i ruské zdroje podle analytiků informovaly o tom, že ukrajinské síly zasáhly pontonový most vystavěný ruskými jednotkami nedaleko významného Antonivského silničního mostu.

Antonivskyj most pro Rusy představoval důležitou zásobovací trasu a umožňoval jim přístup na území, jež okupují na západním břehu řeky Dněpr. V uplynulých týdnech ho ale opakovaně zasáhly ukrajinské síly a ruská vojska i místní obyvatelé byli po jeho zničení odkázáni na přívozy.

Ukrajinská protiofenziva, kterou Kyjev bez větších detailů oznámil na začátku tohoto týdne, si podle ISW jako ucelený proces vyžádá delší čas. Kreml pravděpodobně využije prodlevy mezi vyhlášením protiofenzivy a zpětným dobytím města Cherson i taktickým mlčením Kyjeva o aktivitách jeho jednotek k tomu, aby ukrajinský postup vykreslil jako neúspěšný, píše ISW.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že nikdo zodpovědný o vojenských plánech Kyjeva neprozradí nic konkrétního. Ruským vojákům doporučil z okupovaných území utéct. V projevu v noci na středu pak ujistil, že ukrajinští vojáci jsou aktivně nasazeni podél „celé frontové linie: na jihu, v Charkovské oblasti, na Donbasu“.

Pokračuje i ostřelování Charkova

Člen organizací Team for Ukraine a Maidan monitoring information center Petr Pojman ve středu odpoledne živě vstoupil do vysílání ČT24 přímo z kráteru v Charkově, který dle něj po detonaci zanechala ruská raketa. Ta do obytné části města dopadla kolem půlnoci z úterý na středu.

„Raketové a dělostřelecké údery se opakují v podstatě denně. Reakce lidí, kteří v Charkově zůstali, je nyní jednoznačná, bojovná, Ukrajinci dnes už věří tomu, že Rusko válku prohrává, a všechno je už jen otázkou času,“ popsal atmosféru v ukrajinském velkoměstě Pojman. Uvedl, že po rozhovoru se zástupci místní samosprávy se domnívá, že ruské útoky na Charkov nemají konkrétní cíl, ale jde o aktivitu „deviantní vlády, které dělá radost zabíjet civilní obyvatelstvo“.

9 minut
Další mrtví civilisté po ostřelování Charkova
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...