Jak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa, popsala CNN

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nyní nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před jedenácti měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země.

Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny.

Prezident, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se v úterý objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.

První zprávy o místu úkrytu teroristy

Prezident byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti.

Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.

Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.

Informace měla jen malá a vybraná skupina

Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být „skálopevné“, než Bidenovi předloží jakékoli možnosti.

A dávali si velký pozor na únik informací – o připravovaných plánech byla informována pouze „velmi malá a vybraná skupina“ v několika klíčových agenturách.

Biden se rovněž obával, jak by to mohlo ovlivnit úsilí USA o návrat amerického občana Marka Frerichse, který byl před více než dvěma lety zajat v Afghánistánu.

V květnu a červnu byl prezident průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.

Prezident kladl podrobné otázky

Biden byl „plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací“, uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl „podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme“. Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout. Biden se ptal, jak by mohl být dům osvětlen sluncem, na jeho konstrukční materiály a na to, jak by počasí mohlo ovlivnit případnou operaci.

Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července – tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 – svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.

Přesný letecký úder povolen

Znovu naléhal na „detailní úroveň“, řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu – kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře – a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil „přesný letecký úder na míru“, aby cíl zničil.

O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. „Několik zpravodajských zdrojů“ potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.

Šedivý: Akce byla stoprocentní

Bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý v úterních Událostech, komentářích uvedl, že takovýto útok na tak vysokého funkcionáře v hustě obydleném prostoru, v němž se Zavahrí nacházel, je potřeba skutečně precizně zajistit, aby nedošlo k dalším obětem na životech. „Což se v minulosti někdy Američanům stalo – ať už v Afghánistánu, nebo Iráku, což potom i výrazně poškozovalo prestiž USA,“ podotkl. Právě proto považuje za nutné, aby akce byla dobře připravena a realizována. „Ne vždy je to stoprocentní, ale v tomto případě to stoprocentní bylo,“ zhodnotil.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček už dříve připomněl, že zabití Zavahrího přichází rok po odchodu Američanů z Afghánistánu. Domnívá se, že zpráva o smrti vůdce al-Káidy může tehdejší události zastínit. „Je to z hlediska PR velice vhodně načasované. Byť neříkám, že toto byla priorita. Bezpochyby se hledal okamžik, kdy bude z vojenského hlediska nejvýhodnější takto udeřit – proto se čekalo měsíce, ne na srpnové výročí,“ uvedl v ČT.

Tureček také připomněl, že když Američané z Afghánistánu odcházeli, sdělili, že ačkoliv tam nebudou fyzicky tisíce jejich vojáků, stejně budou schopni zasáhnout. „A tento atentát na Zavahrího je toho jasným důkazem, což si myslím, že je velmi silný argument a Bílý dům ho ještě mnohokrát ohraje a využije,“ míní.

„Nedělám si iluze o tom, že by všichni teroristé složili zbraně, ale samozřejmě je to informace o tom, že skutečně ti hlavní funkcionáři a organizátoři teroristických útoků nenajdou místo na světě, kde by nebyli dříve nebo později zlikvidováni,“ okomentoval Šedivý.

Nahrávám video
Události, komentáře: Jiří Šedivý a Břetislav Tureček o zabití Ajmána Zavahrího
Zdroj: ČT24

Využití bezpilotních prostředků je podle Šedivého v poslední době poměrně časté, vždy je ale potřeba vyhodnotit podmínky, v nichž je vhodné dron využít. Akce Američanů je podle něj příkladem toho, jak přesně a precizně lze takovou akci provést. „A zároveň že i ta technologie nezklame, když se to dobře provede,“ poznamenal.

Bývalý náčelník generálního štábu akci považuje za jednoznačný úspěch Američanů. „Vzhledem k tomu, že Zavahrí byl současník Usámy bin Ládina a zakladatel al-Káidy. Myslím si, že al-Káida bude mít určité problémy s tím, jak ho nahradit,“ podotkl. S Turečkem se ale také shodli na tom, že al-Káida už v současnosti ztrácí v „konkurenci“ teroristických organizací, jako je například Islámský stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 11 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...