Gazprom dál sníží dodávky plynu. Česko čeká v Bruselu vyjednávací zkouška

Plán na omezení spotřeby plynu v EU (zdroj: ČT24)

Ruský plynárenský gigant Gazprom 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě, a sníží tak dodávky do EU. V úterý se mimořádně sejdou ministři energetiky sedmadvacítky. Projednat mají návrh Evropské komise na plošné omezení spotřeby plynu o patnáct procent oproti průměru z minulých pěti topných sezon. Některé státy se již vyslovily proti tomu. „Bude to zatím největší zkouška pro české předsednictví,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Dodávky plynu se sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity, oznámil Gazprom.  V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství uvedl, že pro snížení dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 neexistuje technický důvod. „Vzali jsem toto oznámení na vědomí. Podle našich informací neexistuje žádný technický důvod pro snížení dodávek,“ řekl.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do Evropské unie. Jeho maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových denně.

Hra o turbínu pokračuje

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se turbína vrátila do Evropy. Agentura Reuters v pondělí uvedla, že Siemens Energy již předal ruskému plynárenskému podniku Gazprom dokumentaci k opravené turbíně.

Firma Siemens Energy oznámila, že přeprava turbíny do Ruska může začít okamžitě a vše teď závisí na Gazpromu. Německé úřady poskytly firmě Siemens Energy všechny potřebné dokumenty pro vývoz turbíny do Ruska na začátku minulého týdne a Gazprom o tom ví. Chybí však celní dokumenty pro dovoz do Ruska a ty je povinen poskytnout Gazprom, uvedl Siemens Energy. Dodal, že nevidí žádnou souvislost s problémem s turbínami a omezením dodávek plynu zavedeným Gazpromem.

Na odpor vůči plánu Evropské komise se postavily státy jako Španělsko, Portugalsko, Řecko nebo Kypr, proto se mluví o „jižní rebelii,“ uvedl Obrovský. Proti jsou ale i Poláci a problém má s návrhem také Francie, dodal.

Například Španělé argumentují tím, že hodně investovali do terminálu na zkapalněný zemní plyn a do obnovitelných zdrojů a není jejich chybou, že ostatní to neudělali. Další státy upozorňují, že z Ruska odebírají jen málo plynu nebo vůbec žádný. Necítí proto potřebu se dobrovolně omezovat.

Poláci chtějí nižší závazek a Francouzům se nelíbí, že je pro všechny stejný. Maďaři pak samostatně vyjednávají s Ruskem o nových dodávkách plynu, a navíc od srpna zakážou vývoz energie ze země.

O spuštění povinnosti má rozhodovat Brusel

Dalším sporným bodem v návrhu Bruselu je to, že v případě plynové nouze (pokud by Rusko ukončilo dodávky Evropské unii) by se dobrovolné omezování stalo povinným, přiblížil dále Obrovský. O momentu zahájení povinného omezování by rozhodoval právě Brusel. Některé státy proto požadují, aby to předem museli odsouhlasit jejich zástupci v Radě Evropské unie.

Zpravodaj zdůraznil, že návrh Komise se týká podniků a veřejného sektoru, ne domácností, škol či nemocnic. Počítá i s kompenzacemi pro firmy, pokud svou spotřebu sníží, či s vyšším využitím obnovitelných zdrojů. Plán také povoluje znovu spustit uhelné elektrárny a prodloužit životnost jaderných bloků. V úřadech či například obchodních centrech by měla být omezována klimatizace a vytápění. Spuštěna by měla být i informační kampaň pro občany.

Samotnému jednání bude v Bruselu předsedat český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), který je také svolal.

Česko má zásobníky plné na 80 procent

Zásobníky plynu v Česku jsou plné z 80 procent, uvedl v pondělí na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je to rekordní úroveň. Česko tak dosáhlo hranice, na kterou musí státy Evropské unie zásobníky naplnit do letošního listopadu. Unijní ministři energetiky se na tom v červnu dohodli kvůli tomu, aby země EU byly připraveny na případné vážné narušení dodávek plynu z Ruska. „Jsme na historickém maximu. Pracujeme na tom, abychom byli na zimu připraveni co nejlépe,“ napsal Fiala.

„Letos jsme zavedli pravidlo, aby plynové zásobníky v zemích EU musely být před zimou naplněny alespoň na 80 procent. V ČR jsme dnes tuto hranici překročili a máme dvě miliardy a 687 milionů kubíků (plynu),“ uvedl na Twitteru ministr Síkela.