Český premiér Petr Fiala (ODS) v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Fialy bylo jednání přátelské a věcné, Macron se prý zajímal o pohled Česka, české veřejnosti a střední Evropy na Ukrajinu. Macron už na brífinku před jednáním ocenil solidaritu České republiky s uprchlíky. Státníci se shodli na významu předsednictví v Radě EU, které Česko 1. července přebírá právě od Francie. Mluvili také o energetické bezpečnosti a shodli se na podpoře jaderné energetiky a jejího rozvoje.
Fiala po jednání ocenil, že se nejen mluvilo, ale zejména naslouchalo. Macrona se ptal na jeho zkušenosti z jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a na to, zda po ruské agresi na Ukrajině vidí smysl ve snahách hovořit se šéfem Kremlu. Macron ujistil, že nesdílí Putinovy názory, ale považuje za důležité „vědět, jak ruský prezident smýšlí a kam až je ochoten zajít“. Fiala řekl, že se s Macronem shoduje v tom, že vina je jednoznačně na straně Ruska, které je agresorem, a že Ukrajině je třeba pomáhat.
Dalším významným tématem rozhovoru bylo končící francouzské předsednictví a navazující české předsednictví v Radě EU. Lídři spolu hovořili o energetické bezpečnosti, o podpoře jaderné energie a o snížení energetické závislosti na Rusku.
„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje,“ poznamenal český premiér.
„Výzvy, které nešlo předvídat“
Fiala s Macronem společně vystoupili před novináři ještě před začátkem bilaterálního jednání. Macron se na brífinku věnoval válce na Ukrajině, pro kterou se podle něj rozhodlo Rusko a která mění současnou Evropu. Česku přitom poděkoval za přijetí 350 tisíc ukrajinských uprchlíků. Z obranných témat připomněl společné vojenské posádky českých a francouzských vojáků v Estonsku a řekl, že Francie i do budoucna s Českem počítá. Nad rámec očekávaných témat zmínil Macron západní Balkán a pokračování partnerství Evropy s Afrikou.
Fiala řekl, že se chce ve spolupráci s Francií zaměřit na tři oblasti: na zajištění energetické bezpečnosti bez závislosti na Rusku, na obranu a na budování vysokorychlostní železnice, při kterém by Česko rádo využilo francouzských zkušeností. Český premiér zdůraznil historii strategického partnerství obou zemí a uvítal svou první bilaterální schůzku s Macronem a vyjádřil přesvědčení, že předsednictví EU posílí česko-francouzské vztahy.
„Francouzské předsednictví mělo mnoho výzev, některé nešlo předvídat, způsobila je válka na Ukrajině. Francie se jich zhostila s velkým úspěchem. Za největší úspěch považuji sjednocení Evropy na jednotných postojích a na protiruských sankcích,“ řekl Fiala.
Na Fialův příjezd čekala čestná stráž ve slavnostních uniformách se šavlemi, v bílých rukavicích a v přilbách. Nad oběma státníky, kteří se oslovili křestními jmény a tykali si, vlály vlajky Francie a EU.
Odlišné pohledy na válku?
Česká republika se svého historicky druhého předsednictví Rady EU ujme 1. července, poprvé předsedala v roce 2009. Tehdy stejně jako teď tvoří Česko trojici s Francií a Švédskem, které Česko vystřídá v lednu. Předsednická země nastoluje priority pro své půlroční působení.
Politolog Jacques Rupnik ve vysílání ČT24 sdělil, že jsou velmi dobré podmínky, aby české předsednictví navázalo na francouzské, pomáhá, že hlavní priority EU jsou nyní společné, protože válka na Ukrajině neskončila. Macron a Fiala podle něj nemají odlišné pohledy na válku, ale na to, co bude po konfliktu a jak vytvořit podmínky pro jeho ukončení.
„Tam si možná francouzský prezident myslí, že je záhodno pokračovat v jakémsi kontaktu (s ruským prezidentem Putinem – pozn. red.), který neznamená, že souhlasí s tím, co z ruské strany slyší,“ sdělil Rupnik.
I podle Davida Emlera z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde předávání agendy mezi zeměmi hladce. Připomenul, že české předsednictví se chystá už od roku 2018. I podle něj jsou vztahy mezi zeměmi korektní, tématem bude hlavně válka na Ukrajině. Je prý otázka, do jaké míry mohou obecné proklamace ohledně českého předsednictví někoho zajímat.
„Já jsem si otevřel noviny Le Monde, tam o návštěvě českého premiéra není jediný článek. I kdyby se snažil předesílat témata, tak je otázka, zda by to zahraniční média zaujalo,“ uvedl ve vysílání ČT24 s tím, že Fiala na rozdíl od jiných státníků není tak polarizující.
I podle politologa Michala Pinka jsou vztahy korektní. „V tuto chvíli jsou česko-francouzské vztahy na dobré úrovni. Na první pohled to akorát na české společnosti není vidět, protože zatím není nastavena na to, že by zahraniční politika či mezinárodní vztahy byly důležitější než domácí politika, která je založena na finančních otázkách,“ komentoval návštěvu na ČT24.
Také podle zpravodaje ČT Jana Šmída francouzské předsednictví významně poznamenala ruská invaze na Ukrajinu. „Vše, co v rámci francouzského předsednictví proběhlo, proběhlo v omezené míře. Francie se zcela soustředila na řešení krize, Macron jednal mnohokrát s Vladimirem Putinem i s evropskými spojenci ve snaze dosáhnout míru na Ukrajině, zatím ale neúspěšně,“ poznamenal Šmíd.
