USA zmírní sankce vůči Kubě, zjednoduší se například cestování

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Jeden z představitelů Bidenovy vlády stanici CBS News řekl, že bude zpřístupněno více charterových a komerčních letů do Havany, rozšíří se konzulární služby USA na ostrově a budou obnoveny programy pro slučování rodin.

Uvolnění sankcí bude například znamenat zrušení limitu pro rodinné remitence, migranti dříve nesměli příbuzným na Kubu posílat více než tisíc dolarů (přes 23 600 korun) každé tři měsíce, píše BBC.

Změna v politice Spojených států vůči Kubě přichází po revizi, kterou americké úřady zahájily po sérii rozsáhlých protestů na ostrově v červenci loňského roku, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější změny v přístupu Washingtonu vůči Havaně od chvíle, co se loni v lednu prezidentského úřadu ujal demokrat Joe Biden.

Trump přerušil oteplování ve vztazích

Republikánský prezident Trump před několika lety přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho demokratickým předchůdcem Barackem Obamou a vůči Havaně zavedl řadu sankcí kvůli zatýkání disidentů a omezování svobody slova a demokracie tamní vládou.

Koncem září 2017 Spojené státy stáhly téměř veškerý personál ze své ambasády v Havaně poté, co si někteří američtí diplomaté stěžovali na zdravotní potíže.

Trumpova administrativa omezila vyřizování víz, převody peněz a zpřísnila pravidla pro občany USA, kteří chtějí cestovat na Kubu z jiného důvodu než za rodinou, připomněla BBC.

Američtí představitelé však nyní podle ní zároveň mimo jiné upozornili, že nevyjmou nikoho ze sezamu, na kterém se nachází společnosti spojené s komunistickou vládou v Havaně, s nimiž mají občané USA zakázáno obchodovat.

Havana: Malý krok správným směrem

Zpráva o zmírnění sankcí bude znamenat úlevu pro tisíce Kubánců, kteří zoufale touží vidět své rodiny na Floridě a dalších místech USA, podotkla BBC.

Kubánský ministr zahraničních věcí Bruno Rodríguez oznámení přivítal, rozhodnutí Washingtonu podle něj znamená „malý krok správným směrem“. Zároveň však prohlásil, že současné kroky americké vlády „nemění embargo“ platné od roku 1962.

Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky, které obnovil až prezident Obama.

Dojde i na Venezuelu

Washington zruší také některé sankce uvalené na Venezuelu, uvedly později v úterý agentury. Cílem rozhodnutí Bidenovy administrativy je podpořit dialog mezi vládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a opozicí. 

Washington umožní americké společnosti Chevron, aby jednala s venezuelskou státní ropnou firmou PDVSA o budoucí spolupráci. „Nedovoluje to ale uzavření jakékoliv dohody s PDVSA ani zapojení do jakékoliv aktivity týkající se PDVSA,“ řekl tisku vysoký představitel americké administrativy. Americká vláda také zruší sankce uvalené na vysokého představitele Madurova režimu a synovce první dámy Carlose Erika Malpicu-Florese. Spojené státy ale ponechají v platnosti zákaz provádět finanční transakce s venezuelskou vládou či státními firmami.

Biden chce podpořit jednání mezi vládou a opozicí, jejíž zástupci loni jednali v Mexiku. Cílem bylo najít dohodu, která by vedla k uspořádání svobodných a férových voleb výměnou za zmírnění amerických sankcí, které tvrdě dopadají na fungování venezuelského ropného sektoru. Maduro jednání pozastavil v říjnu poté, co byl do USA vydán ke stíhání blízký spolupracovník venezuelské vlády Alex Saab.

Podle agentury EFE o zmírnění sankcí požádala opozice vedená předákem Juanem Guaidóem, kterého Washington uznává za prozatímního prezidenta země. Uvolnění sankcí je podle amerického představitele „výsledkem dohody mezi oběma stranami o návratu k rozhovorům, což by mělo být ohlášeno co nejdříve“. Další uvolnění sankcí bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.

Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, v posledních letech ale těžba postupně klesala. Částečně za to mohou i americké sankce. Již zmíněná společnost Chevron spolupracovala s PDVSA na části těžby, což musela v roce 2020 kvůli sankcím přerušit. Špatná kondice klíčového ropného sektoru má dopad na celou venezuelskou ekonomiku, jež má v posledních letech výrazné problémy se zásobováním. Kvůli špatným ekonomickým podmínkám i vládním represím Venezuelu v uplynulých letech opustilo na šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuchy v muničním skladu v Burundi zabily třináct civilistů, desítky lidí zranily

Při sérii explozí v muničním skladu v burundském městě Bujumbura zahynulo podle prvních oficiálních údajů armády třináct civilistů, informovala ve středu agentura AFP. Počet padlých vojáků armáda neupřesnila. Výbuchy z úterního večera, které zavinil elektrický zkrat, zranily podle armády 54 civilistů a tři vojáky. Zástupci ozbrojených složek dříve hovořili o desítkách obětí a stovkách až tisících zraněných.
11:20Aktualizovánopřed 32 mminutami

Írán není ani nebyl hrozbou, tvrdí íránský prezident ve vzkazu Američanům

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.
před 50 mminutami

FT: Trump pohrozil nedodáním zbraní Ukrajině, pokud Evropa nepomůže s Hormuzem

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy přestanou dodávat zbraně do programu PURL, pokud se evropští spojenci nezapojí do snah otevřít Hormuzský průliv v rámci takzvané koalice ochotných, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na informované zdroje. Prostřednictvím iniciativy PURL evropské státy nakupují americké zbraně pro Kyjev.
před 2 hhodinami

VideoRusko tvrdí, že ovládlo Luhanskou oblast a stupňuje své požadavky

Kreml tvrdí, že ovládl celou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, což Kyjev popírá. Moskva zároveň stupňuje své požadavky. Na úterní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že dostal přes americké vyjednavače výzvu, aby do dvou měsíců stáhl armádu z Donbasu, ve středu reagoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Kyjev to podle něj měl udělat už dřív a Rusko proto ještě zintenzivní vojenské operace. Ukrajinský návrh na velikonoční příměří agresor odmítl. Mohutný dronový útok ve středu zabil na Ukrajině nejméně šest civilistů. Rusko podle ukrajinského letectva vypustilo proti Ukrajině za bílého dne 361 dronů.
před 2 hhodinami

Trump silně zvažuje stažení z NATO. Pavel mluví o zásadní zkoušce pro Alianci

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.
11:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Szijjártó odmítl kritiku od Pavla. Mohl skončit jako špion na Západě, vzkázal

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v okolí Bejrútu podle libanonských úřadů zabily sedm lidí

Nejméně sedm lidí zemřelo a dalších 24 utrpělo zranění při dvou izraelských úderech v okolí Bejrútu, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda tvrdí, že při útocích zabila jednoho z velitelů teroristického hnutí Hizballáh. Za skoro měsíc války zemřelo podle Libanonu na jeho území přes 1300 lidí.
03:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

EK navrhla změnu systému emisních povolenek, zůstanou v rezervě

Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Ty by nově neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna. Změnu systému emisních povolenek požadoval zejména premiér Andrej Babiš (ANO).
13:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...