Radnice Mariupolu v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých v souvislosti se středečním bombardováním divadla, jeden člověk byl těžce zraněn. Rusové tvrdí, že jsou už v centru města. Obránci se odmítli vzdát, uvedla agentura Unian. Nejméně tři výbuchy se v pátek ozvaly ve Lvově, podle starosty útok zasáhl tovární halu poblíž letiště. Kreml dál tvrdí, že boje jdou podle plánu. Velení ukrajinského letectva dříve oznámilo, že během čtvrtka stíhači a protivzdušná obrana zasáhli čtrnáct vzdušných cílů. Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět třicet obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil podle portálu Ukrajinska pravda prezident Volodymyr Zelenskyj.
V krytu pod divadlem v Mariupolu zůstávají lidé, obránci města se podle agentury Unian odmítli vzdát
Události: Další den bojů na Ukrajině (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová dříve během pátku řekla, že v krytu pod troskami divadla v Mariupolu je stále více než třináct set lidí. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záchranným pracím brání další ruské ostřelování.
Poškozeno je podle ombudsmanky v Mariupolu asi sedmdesát procent domů, a to vypovídá o velkém počtu obětí v tomto přístavním městě na březích Azovského moře, ve kterém před válkou žilo 430 tisíc lidí.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská vojska dále „utáhla smyčku“ obklíčení okolo města, které má strategický význam, a tvrdí, že ruská vojska již bojují v centru. „V Mariupolu jednotky Doněcké lidové republiky za podpory ruských ozbrojených sil utahují smyčku obklíčení a svádí boje proti nacionalistům v centru města,“ prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov s odkazem na neuznanou organizaci kontrolující pod ruským vedením část ukrajinského Donbasu.
Prapor Azov, který je součástí Ukrajinské národní gardy a brání město před ruskými útoky, podle agentury Unian odmítl nabídku ruské armády ke kapitulaci. Rusko je připraveno ukrajinským obráncům města zaručit, že zůstanou naživu, pokud složí zbraně, napsala agentura RIA Novosti, která se odvolává na generálplukovníka Michaila Mizinceva, šéfa ruského mezirezortního koordinačního štábu pro humanitární otázky.
Kapitán praporu Azov Svjatoslav Palamar sdělil, že Mariupol je dál v rukou Ukrajinců, přestože v něm probíhají pouliční boje s ruskými vojáky. Prapor podle něj čeká na příchod ukrajinské armády a prolomení blokády města. Bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč ale upozornil, že posily se k městu zatím nemůžou dostat.
Pokračovaly evakuace
Z ukrajinských měst se během dne podařilo evakuovat přes devět tisíc lidí, z toho skoro pět tisíc z Mariupolu. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Do bezpečí se podařilo dostat podstatně více lidí než ve čtvrtek, kdy se evakuovalo jen něco přes 3800 lidí.
Ruské ministerstvo obrany naopak uvedlo, že z Mariupolu se nově evakuovalo 13 700 lidí. Informaci ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.
Situace ve městě je podle vedoucího komunikace organizace Lékaři bez hranic Tomáše Bendla v posledních dnech neměnná. „Dneska už jsme na devátém dni, kdy v tom městě není možné získat jakoukoliv čistou pitnou vodu, jídlo stále dochází. Naši kolegové nám říkají, že mrtvá těla leží na ulicích a lidé je už nemají ani kam pohřbívat. Kopou hroby na svých vlastních zahradách,“ popisuje.
Nemocnice a lékárny v Mariupolu podle Bendla nemají zásoby zdravotnického materiálu, a proto je pro ně složité poskytovat obyvatelům lékařskou péči. Humanitární koridory spíše nefungují a evakuace se organizují sporadicky, dodává.
Vedoucí komunikace Lékařů bez hranic Tomáš Bendl o humanitární pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)
Situace jinde v zemi
Čtyři ruské rakety vypálené zřejmě z Černého moře zasáhly v pátek ráno opravárenský závod letecké techniky v blízkosti letiště u západoukrajinského Lvova. Velký oblak kouře byl vidět i z centra města, informoval zpravodaj britské stanice BBC.
„Práce v závodě byly zastaveny, takže nejsou žádné oběti,“ tvrdil nejprve starosta Lvova Andrij Sadovyj. Gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozycký ale později oznámil, že při leteckém úderu utrpěla jedna osoba středně závažná zranění.
Západ Ukrajiny byl ruské agrese, která se soustředí na sever, východ a jih země, dosud v zásadě ušetřen. Minulou neděli ale zemřelo při ruském útoku na vojenskou základnu u polských hranic nejméně pětatřicet lidí. Lvov je městem, kam svá velvyslanectví přesunula řada západních zemí, míří přes něj také velký počet uprchlíků do Evropy.
Ruské ministerstvo obrany podle serveru Meduza vyzdvihlo, že ruské síly provedly velmi přesný úder na závod letecké techniky a zničily parkoviště s ukrajinskými bojovými letouny. Podle výše zmíněného amerického činitele byl tento útok zřejmě přesný, není však jasné, jaké škody způsobil. Ruská strana dále uvedla, že od začátku „speciální vojenské operace“, jak nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, bylo zničeno 184 ukrajinských dronů, 1412 tanků a dalších obrněných vozů a 142 raketometů.
Obrana Kyjeva je pevná a postup ruských jednotek se zastavil – řekl po nástupu do funkce nový šéf ukrajinských jednotek v oblasti metropole. Oleksandr Pavljuk velel operacím na Donbase, teď převzal obranu hlavního města, které se ruské jednotky snaží obklíčit. To se jim ale zatím nepodařilo a uchylují se podobně jako v případě jiných měst k ostřelování obytných čtvrtí.
Střelba ruských jednotek zasáhla rezidenční čtvrť také v pátek ráno. Po dopadu sestřelené rakety zemřel jeden člověk a čtyři utrpěli zranění, oznámila agentura Interfax-Ukrajina. „Vypukl požár od prvního po třetí podlaží. Podle předběžných informací se podařilo zachránit dvanáct lidí, evakuovat osmadevadesát lidí,“ citovala agentura kyjevské záchranáře. List Ukrajinská pravda zveřejnil záběry z místa.
Ukrajinský prezident v pátek ale také oznámil, že se armádě podařilo dobýt zpět třicet obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil. Ukrajinská armáda později uvedla, že ji Rusové „dočasně“ odstřihli od přístupu k Azovskému moři. Napsal to web stanice BBC s odvoláním na vyjádření ukrajinského armádního generálního štábu.
Ukrajinská média hlásí další civilní oběti po ruských útocích. Při ostřelování Kyjeva zemřeli nejméně dva lidé. V obci u metropole zahynulo při útoku ruské armády dvouleté dítě, čtyři lidé utrpěli zranění. Nálet na ubytovnu v Černihivu nepřežila pětičlenná rodina. Ruské jednotky podle zdroje z Pentagonu převzaly kontrolu nad městem Izjum jihovýchodně od Charkova. Bomba večer zasáhla i tamní tržiště.
V Kyjevě od začátku invaze přišlo o život nejméně 222 lidí, včetně 60 civilistů a čtyř dětí při ruském bombardování a ostřelování. Dalších 889 lidí vyvázlo se zraněním, včetně 241 civilistů, uvedl v pátek podle agentury Unian Mykola Povoroznyk z místní správy. Mezi zraněnými je i 18 dětí, tři řidiči sanitek a jeden lékař.
Londýn: Rusko přechází na strategii opotřebovací války
Ruské síly podle mluvčího také úspěšně pokračují v ofenzívě na severu a kontrolují údajně skoro devadesát procent sousední Luhanské oblasti.
Ukrajinský generální štáb naopak tvrdí, že situace na bojišti se zásadně nezměnila a že nepřátelská armáda podstatně vyčerpala své lidské zdroje a uchyluje se ke krajním krokům, včetně utajené mobilizace záloh a povolávání syrských žoldnéřů.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na Facebooku varoval, že Rusko plánuje na Ukrajinu vyslat různé jednotky ze své základny v Arménii. Kromě toho napsal, že dostává zprávy o ruských vojácích, kteří se odmítají účastnit bojů, páchají sebevraždy nebo si záměrně přivodí zranění.
Štáb to vysvětlil špatným psychickým stavem vojáků narážejících na odpor ukrajinské armády. Konkrétně se podle štábu bojů odmítlo účastnit 130 vojáků ruského Jižního vojenského okruhu, jednoho ze čtyř okruhů, na něž jsou rozděleny ruské ozbrojené síly. Informace nelze nezávisle ověřit. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek ve svém projevu k lidem na moskevském stadionu Lužniki naopak chválil statečnost ruských vojáků.
Postup invazních vojsk vázne i podle západních rozvědek. Závislost na zpevněném povrchu, slabá logistika, morálka i souhra s letectvem jsou v očích znalců důvody k hledání posil. Šéf britských armádních zpravodajců Jim Hockenhull uvedl, že Rusko nesplnilo své cíle a mění bojovou strategii na opotřebovací válku. Podle něj změna ruské taktiky povede k nárůstu počtu civilních obětí.
Podle Kyjeva chce Moskva skrze provokace zatáhnout do bojů hlavního spojence: Minsk. Podle běloruského lídra Alexandra Lukašenka, který zapojení do bojů odmítá, to ale není potřeba.
Rusko po dvaadvaceti dnech války na Ukrajině přišlo podle Kyjeva o 14 200 vojáků, 450 tanků, 1448 obrněnců, 205 děl, 72 raketometů, 43 kusů protileteckých zbraní, 93 letadel, 112 vrtulníků, 879 kusů automobilové techniky, tři lodě, 60 cisteren, 12 bezpilotních letounů a 11 kusů speciální techniky. Tvrzení ale není možné nezávisle ověřit.
Japonsko a Austrálie v pátek oznámily další protiruské sankce. Nejnovější japonské sankce cílí na 15 Rusů a devět organizací, například na představitele ministerstva obrany a státního vývozce zbraní Rosoboronexport. Canberra uvalila sankce na ruské ministerstvo financí a dalších 11 bank a vládních organizací, které zahrnují většinu bankovních aktiv země spolu se všemi subjekty, které nakládají s ruským státním dluhem. Na sankční seznam zde přibyli i dva ruští oligarchové s vazbami na místní těžební průmysl.
Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis věří, že se válku na Ukrajině podaří ukončit diplomatickou cestou a Kyjev je na to podle něj připravený. V Interview ČT24 také dodal, že jeho země je připravena i k určitým ústupkům vůči Rusku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se také v pátek sejde se svým slovenským kolegou Jaroslavem Naděm, tématem bude i budování mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku pod vedením České republiky.