Dodávky zbraní Ukrajinu nespasí, míní experti. Dohoda s Ruskem může stát na jaderných zbraních

Události, komentáře: Ondřej Ditrych, Lukáš Dyčka, Hynek Kmoníček a Cyril Svoboda o Rusku a Ukrajině (zdroj: ČT24)

Ministři zahraničí Spojených států a Ruska jednali v pátek v Ženevě o požadavcích ohledně Ukrajiny. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zatím jednání nepřinesla žádný výsledek. „Musí se najít cesta k dalšímu vyjednávání (…), protože takhle to dál nemůže pokračovat,“ řekl v Událostech, komentářích, kde debatoval spolu s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem, bezpečnostním analytikem Baltic Defence College Lukášem Dyčkou a českým velvyslancem ve Spojených státech Hynkem Kmoníčkem. O poměru ukrajinských a ruských vojenských sil v Horizontu ČT24 mluvil také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.

Jako „mimořádně hubený výsledek“ hodnotí výstup z jednání v Ženevě bývalý ministr zahraničí Svoboda. Očekávání podle něj byla vysoká, ale výsledek se zatím nedostavil. Ve vyjednávání musí Západ změnit strategii a něco nabídnout. Rusko totiž vydrží obrovský tlak.

Také Ditrych se domnívá, že je třeba při vyjednávání zvolit reciproční strategii. „Dohoda o větší transparentnosti stran cvičení, popřípadě omezení nasazení raket kratšího a středního doletu, to si dovedu představit,“ řekl. Scénář vojenské intervence na Ukrajině je podle něj pro Rusko plánem B. „Pravděpodobnější je postupné tlumení napětí, pokud budou rozhovory pokračovat,“ řekl ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.

Podle Dyčky je cílem Ruska zvyšování eskalace a sledování reakcí jak Spojených států, tak třeba evropských spojenců. „Rusko musí být kredibilní natolik a síly musí být natolik velké, aby ukazovaly, že útok je možný,“ domnívá se bezpečnostní analytik.

Rusko využije skulin v jednotě Západu, myslí si Svoboda

Západ je vůči eskalaci napětí na ukrajinsko-ruské hranici zatím celkem jednotný, domnívá se Svoboda. Rusko však podle něj využije jakýchkoliv nesouladů. Otázek, které dělí Evropskou unii, je přitom řada, například Nord Stream 2 a dodávky plynu nebo problematika jaderné energie. Rusko podle exministra také nikdy nepřijalo Evropskou unii jako rovnocenného partnera. „Pro ně jsou partneři Spojené státy americké, nebo Francie, nebo Německo,“ uvedl.

Podle Dyčky je pro ruskou stranu důležité být vidět jako silný aktér, a proto je pro něj zásadní vyjednávání s dalšími silnými aktéry, kteří disponují stejnými mocenskými prostředky. Těmi jsou podle Dyčky vojenská síla a energetika. „V obou oblastech jsou partnerem, případně konkurentem Spojené státy. Evropa figuruje pouze jako odběratel surovin, ale vojensky se Rusku nemůže rovnat (…) A z pohledu energetického, my žádné suroviny netěžíme. Žádné neprodukujeme, žádné vyvážíme, kdežto Spojené státy samozřejmě ano,“ přiblížil.

Dohoda mezi USA a Ruskem by mohla stát na jaderných zbraních, domnívá se Kmoníček

Spojeným státům se však nelíbí diplomatická strategie Ruska, domnívá se český velvyslanec ve Washingtonu Kmoníček. „Žádná strana nedává ultimativní požadavky a zejména je nedává tak, že je obratem zveřejní, čímž znemožní další vyjednávání,“ uvedl s odkazem na ruské návrhy včetně částečné demilitarizace části NATO, které jsou pro Západ nepřijatelné.

Americká strana však podle něj nemá příliš času na protahování jednání, a to kvůli blížícím se listopadovým volbám ve Spojených státech. „Všichni se budou snažit ukázat, jak jsou tvrdí na Rusko, a to nebude ten nejlepší okamžik k dosažení kompromisu,“ myslí si velvyslanec.

Součástí kompromisu by podle něj mohly být jaderné zbraně, což však znamená, že by dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem přišla až za několik měsíců. „Jsou to technické záležitosti, že si i ruská strana musí uvědomovat, že nějaký jednoznačný výsledek takových jednání v rozsahu jednoho, dvou, tří týdnů je v podstatě technicky nemožný,“ uvedl Kmoníček.

Zásadní však podle něj bude pro uzavření dohody i správné načasování. „Je důležité jednání roztáhnout do dostatečně dlouhé doby a přesně načasovat psychologicky ten okamžik, kdy už jsou obě strany tak nespokojené, že raději udělají kompromis,“ dodal velvyslanec.

Některé výroky ze Západu Ukrajině škodí, řekl Šedivý

Rusko soustřeďuje u společných hranic podle odhadů více než sto tisíc vojáků. Jejich stanoviště se táhnou od společné hranice na severu Ukrajiny až po okupovaný Krym. Na mnoha místech se množství vojáků ještě zvýší, protože je tam soustředěna vojenská technika, ale zatím bez osádek, které by ji obsluhovaly.

Objevují se navíc zprávy, že Rusko povolává za účelem cvičení i armádní zálohy. I bez toho by pro něj ukrajinské ozbrojené síly nepředstavovaly bez cizí pomoci příliš vážného nepřítele. Co do počtu vojáků má Moskva k dispozici téměř trojnásobnou sílu. Ve vzduchu pak dokonce více než desetinásobnou. A rovnat se jí Ukrajinci nemohou ani co do počtu tanků, obrněných jednotek a dělostřelectva.

Poměr sil Ukrajiny a Ruska
Zdroj: Global Firepower/IISS Military Balance

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Šedivého jde o demonstraci ruské síly, která má zabránit vstupu Ukrajiny do NATO. Případné dodávky zbraní ze Západu by pro ukrajinskou stranu nebyly výraznou pomocí, myslí si. „Pravděpodobně nelze počítat s tím, že by se Ukrajina mohla postavit ruským ozbrojeným silám v rovném boji,“ uvedl Šedivý.

Dyčka upozornil, že například Česká republika dodala vybavení kompatibilní s českými houfnicemi prodanými na Ukrajinu. „Víceméně je to do jisté míry podpora našeho průmyslu. Podobně uvažují koneckonců i jiné země, které něco Ukrajině dodávají,“ uvedl.

Podle Ditrycha jsou dodávky západních zbraní sice důležitým, ale přesto symbolickým gestem. Pokud by měla podpora změnit poměr sil, musela by mít jiné rozměry. „Jestli dodáme teď nějaké zbraně, nebo nedodáme, nebo střelivo, to v zásadě nic neřeší,“ zakončil exministr Svoboda.

Ukrajině podle Šedivého škodí vyjádření západních politiků o tom, že kvůli ní nevstoupí s Ruskem do války. „Vlastně vytváří poměrně příznivější podmínky pro Rusy, aby spoléhajíce na to, že vojensky se nemůžou střetnou s nikým jiným než s Ukrajinou, dál svými ozbrojenými silami ohrožovali Ukrajinu podél celé její hranice,“ uvedl.

Odstrašující vliv naopak mají hrozby sankcemi. „Naší hlavní kartou by mělo být to, že budeme podporovat rozvoj Ukrajiny, aby se stala ekonomicky prosperujícím státem, který ukáže Rusku, že příslušnost k demokratické části evropské nebo euroatlantické společnosti je něco, co může stát posílit,“ poznamenal Šedivý.

Horizont ČT24: Jiří Šedivý o dodávkách zbraní Ukrajině (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zrušil desítky Bidenových výnosů a vyvázal USA z Pařížské dohody o klimatu

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy, které po inauguračním ceremoniálu podepsal před zhruba 20 tisíci svých stoupenců v zastřešené washingtonské aréně Capital One, byla i nařízení, která podle Trumpa zabrání cenzuře či nařídí vládě bojovat proti růstu životních nákladů.
před 23 mminutami

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump již v aréně Capital One podepsal své první exekutivní příkazy, poté zamíří do Bílého domu a chopí se svých pravomocí. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech i sklad paliv

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...