NATO chce Rusku předložit písemné návrhy ke zbrojení. Blinken se sejde s Lavrovem

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

„Chceme připravit písemné návrhy. Rusům jsme řekli, že jim tyto písemné návrhy předložíme,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru, který magazínu Der Spiegel poskytl v úterý odpoledne. „Tyto návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si ke stolu a o všem jednat. O kontrole zbrojení, o opatřeních k větší transparentnosti ve vojenských otázkách, budeme mluvit i o raketách. Nejsme ale připraveni vzdát se vlastních principů.“

Stoltenberg se sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem, tématem jejich setkání bylo právě Rusko a pokračující napětí kolem ruského stahování vojenských jednotek k Ukrajině i na okupovaný Krym. Po jednání Stoltenberg řekl, že NATO chce s Ruskem o snížení napětí jednat. „Dnes (v úterý) jsem poslal pozvánku všem členům Rady NATO–Rusko k sérii schůzek , které se týkají vztahů s Ruskem,“ řekl.

Přislíbil, že NATO si vyslechne ruské obavy a bude o nich s Moskvou diskutovat. Zároveň ale zdůraznil, že NATO si vyhrazuje právo jít vlastní cestou a také chránit své členy.

Kancléř Scholz řekl, že každá země má právo rozhodnout o svém členství v mezinárodních aliancích a organizacích. Odmítl tak ruský požadavek na veto ohledně ukrajinského vstupu do NATO. Prohlásil rovněž, že Rusko by mohlo ke zmírnění napětí přispět tím, že stáhne vojáky od ukrajinských hranic. Kyjev se obává, že Rusko připravuje invazi, což Moskva odmítá.

Blinken vyzve Lavrova k okamžité deeskalaci

Ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov se ve vzájemném telefonátu dohodli, že se sejdou tento pátek v Ženevě. Potvrdil to představitel amerického ministerstva zahraničí, podle něhož se Blinken chystá na schůzce s Lavrovem vyzvat Moskvu k tomu, aby podnikla okamžité kroky k deeskalaci situace na hranicích s Ukrajinou.

Rusko by mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoliv, možná někdy na přelomu ledna a února, sdělil představitel americké diplomacie pod podmínkou anonymity. Podobně v úterý hovořila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, která označila krizi kolem Ukrajiny za extrémně nebezpečnou a také ona varovala, že Rusko by mohlo zaútočit kdykoliv.

Zástupce americké diplomacie dále řekl, že novou hrozbu pro Ukrajinu by mohl představovat také pohyb ruských vojsk v Bělorusku. Moskva a Minsk chystají v únoru společné vojenské manévry, při kterých podle svých vyjádření hodlají nacvičovat odražení útoku zvenčí.

Ministři probrali jednání Ruska se Západem

Blinken a Lavrov mluvili v úterý po telefonu o sérii rozhovorů z minulého týdne mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory USA a Rusko, poté jednala Rada NATO–Rusko, další rozhovory se ve Vídni uskutečnily pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Ministr (Blinken) zopakoval neochvějný závazek USA vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zdůraznil, že jakákoli diskuse o evropské bezpečnosti musí zahrnovat spojence NATO a evropské partnery včetně Ukrajiny,“ sdělilo americké ministerstvo zahraničí.

Ruská diplomacie vzápětí uvedla, že rozhovor iniciovala americká strana. Lavrov podle prohlášení zveřejněného na webu ruského ministerstva Blinkena požádal o to, aby Washington co nejdříve předložil „na papíře“ své připomínky k požadavkům, které dříve vznesla Moskva. „V souvislosti se situací na jihovýchodě Ukrajiny ministr (Lavrov) vyzval ministra (Blinkena), aby nešířil spekulace o údajně hrozící 'ruské agresi', ale aby přiměl úřady v Kyjevě k naplňování minských dohod,“ uvedla ruská diplomacie. Podle ní diplomaté rovněž probrali „možnosti pokračování kontaktů v blízké budoucnosti“. 

Lavrov při jiné příležitosti podle agentury Reuters prohlásil, že Moskva uvítá diplomatické úsilí USA a zopakoval ruská obvinění, že Ukrajina „sabotuje“ dohody, jejichž cílem je ukončit konflikt. Vládní síly země tam bojují s Moskvou koordinovanými ozbrojenci, byť Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Blinken bude jednat v Kyjevě i v Berlíně

Blinken hovořil s Lavrovem v den, kdy zahajuje návštěvu Evropy, která je součástí diplomatických snah snížit napětí způsobené hromaděním ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Šéf americké diplomacie se ve středu sejde v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a s prezidentem Volodymyrem Zelenským. O den později bude následovat Blinkenovo jednání v Berlíně s evropskými partnery.

Agentura AP píše o „narychlo dohodnuté cestě“, jejímž cílem je ukázat americkou podporu po bezvýsledných jednáních mezi Západem a Moskvou z minulého týdne. Obavy z možného ruského útoku na Ukrajinu v posledních dnech neslábnou. Kyjev a Washington varovaly, že Rusko připravuje půdu pro falešnou záminku k invazi.

Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, tato obvinění odmítá. Moskva zároveň požaduje závazné záruky, mezi něž patří mimo jiné požadavek, aby se NATO zavázalo nerozšiřovat směrem na východ. Washington a jeho spojenci to odmítli.

Lavrov v úterý v Moskvě jednal s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která do Ruska přicestovala v pondělí večer po návštěvě Kyjeva. Šéfka německé diplomacie se mimo jiné vyslovila pro co nejrychlejší obnovení rozhovorů o situaci na východní Ukrajině.

Lavrov při jejich prvním osobním setkání vyjádřil přání, aby vztahy mezi Moskvou a Berlínem byly konstruktivnější a překonaly nahromaděné problémy. Podle agentury AP zároveň znovu uvedl, že Moskva může na svém území rozmisťovat vojenské síly, jak považuje na nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
před 2 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 6 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 8 hhodinami

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si zřejmě vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Britský regulátor kvůli sexualizovaným fotkám vyšetřuje síť X

Vyšetřování americké platformy X miliardáře Elona Muska zahájil britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom. Je to v souvislosti se skandálem, kdy chatbot Grok na žádost uživatelů na síti X generuje sexualizované fotografie žen a dětí. Ofcom se zabývá podezřením, že síť nedostatečně chrání uživatele před nezákonným obsahem, uvedl úřad v pondělním sdělení. Malajsie a Indonésie během víkendu jako první země na světě přístup ke Groku zablokovaly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...