NATO chce Rusku předložit písemné návrhy ke zbrojení. Blinken se sejde s Lavrovem

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

„Chceme připravit písemné návrhy. Rusům jsme řekli, že jim tyto písemné návrhy předložíme,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru, který magazínu Der Spiegel poskytl v úterý odpoledne. „Tyto návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si ke stolu a o všem jednat. O kontrole zbrojení, o opatřeních k větší transparentnosti ve vojenských otázkách, budeme mluvit i o raketách. Nejsme ale připraveni vzdát se vlastních principů.“

Stoltenberg se sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem, tématem jejich setkání bylo právě Rusko a pokračující napětí kolem ruského stahování vojenských jednotek k Ukrajině i na okupovaný Krym. Po jednání Stoltenberg řekl, že NATO chce s Ruskem o snížení napětí jednat. „Dnes (v úterý) jsem poslal pozvánku všem členům Rady NATO–Rusko k sérii schůzek , které se týkají vztahů s Ruskem,“ řekl.

Přislíbil, že NATO si vyslechne ruské obavy a bude o nich s Moskvou diskutovat. Zároveň ale zdůraznil, že NATO si vyhrazuje právo jít vlastní cestou a také chránit své členy.

Kancléř Scholz řekl, že každá země má právo rozhodnout o svém členství v mezinárodních aliancích a organizacích. Odmítl tak ruský požadavek na veto ohledně ukrajinského vstupu do NATO. Prohlásil rovněž, že Rusko by mohlo ke zmírnění napětí přispět tím, že stáhne vojáky od ukrajinských hranic. Kyjev se obává, že Rusko připravuje invazi, což Moskva odmítá.

Blinken vyzve Lavrova k okamžité deeskalaci

Ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov se ve vzájemném telefonátu dohodli, že se sejdou tento pátek v Ženevě. Potvrdil to představitel amerického ministerstva zahraničí, podle něhož se Blinken chystá na schůzce s Lavrovem vyzvat Moskvu k tomu, aby podnikla okamžité kroky k deeskalaci situace na hranicích s Ukrajinou.

Rusko by mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoliv, možná někdy na přelomu ledna a února, sdělil představitel americké diplomacie pod podmínkou anonymity. Podobně v úterý hovořila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, která označila krizi kolem Ukrajiny za extrémně nebezpečnou a také ona varovala, že Rusko by mohlo zaútočit kdykoliv.

Zástupce americké diplomacie dále řekl, že novou hrozbu pro Ukrajinu by mohl představovat také pohyb ruských vojsk v Bělorusku. Moskva a Minsk chystají v únoru společné vojenské manévry, při kterých podle svých vyjádření hodlají nacvičovat odražení útoku zvenčí.

Ministři probrali jednání Ruska se Západem

Blinken a Lavrov mluvili v úterý po telefonu o sérii rozhovorů z minulého týdne mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory USA a Rusko, poté jednala Rada NATO–Rusko, další rozhovory se ve Vídni uskutečnily pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Ministr (Blinken) zopakoval neochvějný závazek USA vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zdůraznil, že jakákoli diskuse o evropské bezpečnosti musí zahrnovat spojence NATO a evropské partnery včetně Ukrajiny,“ sdělilo americké ministerstvo zahraničí.

Ruská diplomacie vzápětí uvedla, že rozhovor iniciovala americká strana. Lavrov podle prohlášení zveřejněného na webu ruského ministerstva Blinkena požádal o to, aby Washington co nejdříve předložil „na papíře“ své připomínky k požadavkům, které dříve vznesla Moskva. „V souvislosti se situací na jihovýchodě Ukrajiny ministr (Lavrov) vyzval ministra (Blinkena), aby nešířil spekulace o údajně hrozící 'ruské agresi', ale aby přiměl úřady v Kyjevě k naplňování minských dohod,“ uvedla ruská diplomacie. Podle ní diplomaté rovněž probrali „možnosti pokračování kontaktů v blízké budoucnosti“. 

Lavrov při jiné příležitosti podle agentury Reuters prohlásil, že Moskva uvítá diplomatické úsilí USA a zopakoval ruská obvinění, že Ukrajina „sabotuje“ dohody, jejichž cílem je ukončit konflikt. Vládní síly země tam bojují s Moskvou koordinovanými ozbrojenci, byť Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Blinken bude jednat v Kyjevě i v Berlíně

Blinken hovořil s Lavrovem v den, kdy zahajuje návštěvu Evropy, která je součástí diplomatických snah snížit napětí způsobené hromaděním ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Šéf americké diplomacie se ve středu sejde v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a s prezidentem Volodymyrem Zelenským. O den později bude následovat Blinkenovo jednání v Berlíně s evropskými partnery.

Agentura AP píše o „narychlo dohodnuté cestě“, jejímž cílem je ukázat americkou podporu po bezvýsledných jednáních mezi Západem a Moskvou z minulého týdne. Obavy z možného ruského útoku na Ukrajinu v posledních dnech neslábnou. Kyjev a Washington varovaly, že Rusko připravuje půdu pro falešnou záminku k invazi.

Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, tato obvinění odmítá. Moskva zároveň požaduje závazné záruky, mezi něž patří mimo jiné požadavek, aby se NATO zavázalo nerozšiřovat směrem na východ. Washington a jeho spojenci to odmítli.

Lavrov v úterý v Moskvě jednal s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která do Ruska přicestovala v pondělí večer po návštěvě Kyjeva. Šéfka německé diplomacie se mimo jiné vyslovila pro co nejrychlejší obnovení rozhovorů o situaci na východní Ukrajině.

Lavrov při jejich prvním osobním setkání vyjádřil přání, aby vztahy mezi Moskvou a Berlínem byly konstruktivnější a překonaly nahromaděné problémy. Podle agentury AP zároveň znovu uvedl, že Moskva může na svém území rozmisťovat vojenské síly, jak považuje na nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...