NATO chce Rusku předložit písemné návrhy ke zbrojení. Blinken se sejde s Lavrovem

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

„Chceme připravit písemné návrhy. Rusům jsme řekli, že jim tyto písemné návrhy předložíme,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru, který magazínu Der Spiegel poskytl v úterý odpoledne. „Tyto návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si ke stolu a o všem jednat. O kontrole zbrojení, o opatřeních k větší transparentnosti ve vojenských otázkách, budeme mluvit i o raketách. Nejsme ale připraveni vzdát se vlastních principů.“

Stoltenberg se sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem, tématem jejich setkání bylo právě Rusko a pokračující napětí kolem ruského stahování vojenských jednotek k Ukrajině i na okupovaný Krym. Po jednání Stoltenberg řekl, že NATO chce s Ruskem o snížení napětí jednat. „Dnes (v úterý) jsem poslal pozvánku všem členům Rady NATO–Rusko k sérii schůzek , které se týkají vztahů s Ruskem,“ řekl.

Přislíbil, že NATO si vyslechne ruské obavy a bude o nich s Moskvou diskutovat. Zároveň ale zdůraznil, že NATO si vyhrazuje právo jít vlastní cestou a také chránit své členy.

Kancléř Scholz řekl, že každá země má právo rozhodnout o svém členství v mezinárodních aliancích a organizacích. Odmítl tak ruský požadavek na veto ohledně ukrajinského vstupu do NATO. Prohlásil rovněž, že Rusko by mohlo ke zmírnění napětí přispět tím, že stáhne vojáky od ukrajinských hranic. Kyjev se obává, že Rusko připravuje invazi, což Moskva odmítá.

Blinken vyzve Lavrova k okamžité deeskalaci

Ministři zahraničí USA a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov se ve vzájemném telefonátu dohodli, že se sejdou tento pátek v Ženevě. Potvrdil to představitel amerického ministerstva zahraničí, podle něhož se Blinken chystá na schůzce s Lavrovem vyzvat Moskvu k tomu, aby podnikla okamžité kroky k deeskalaci situace na hranicích s Ukrajinou.

Rusko by mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoliv, možná někdy na přelomu ledna a února, sdělil představitel americké diplomacie pod podmínkou anonymity. Podobně v úterý hovořila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, která označila krizi kolem Ukrajiny za extrémně nebezpečnou a také ona varovala, že Rusko by mohlo zaútočit kdykoliv.

Zástupce americké diplomacie dále řekl, že novou hrozbu pro Ukrajinu by mohl představovat také pohyb ruských vojsk v Bělorusku. Moskva a Minsk chystají v únoru společné vojenské manévry, při kterých podle svých vyjádření hodlají nacvičovat odražení útoku zvenčí.

Ministři probrali jednání Ruska se Západem

Blinken a Lavrov mluvili v úterý po telefonu o sérii rozhovorů z minulého týdne mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory USA a Rusko, poté jednala Rada NATO–Rusko, další rozhovory se ve Vídni uskutečnily pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Ministr (Blinken) zopakoval neochvějný závazek USA vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zdůraznil, že jakákoli diskuse o evropské bezpečnosti musí zahrnovat spojence NATO a evropské partnery včetně Ukrajiny,“ sdělilo americké ministerstvo zahraničí.

Ruská diplomacie vzápětí uvedla, že rozhovor iniciovala americká strana. Lavrov podle prohlášení zveřejněného na webu ruského ministerstva Blinkena požádal o to, aby Washington co nejdříve předložil „na papíře“ své připomínky k požadavkům, které dříve vznesla Moskva. „V souvislosti se situací na jihovýchodě Ukrajiny ministr (Lavrov) vyzval ministra (Blinkena), aby nešířil spekulace o údajně hrozící 'ruské agresi', ale aby přiměl úřady v Kyjevě k naplňování minských dohod,“ uvedla ruská diplomacie. Podle ní diplomaté rovněž probrali „možnosti pokračování kontaktů v blízké budoucnosti“. 

Lavrov při jiné příležitosti podle agentury Reuters prohlásil, že Moskva uvítá diplomatické úsilí USA a zopakoval ruská obvinění, že Ukrajina „sabotuje“ dohody, jejichž cílem je ukončit konflikt. Vládní síly země tam bojují s Moskvou koordinovanými ozbrojenci, byť Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Blinken bude jednat v Kyjevě i v Berlíně

Blinken hovořil s Lavrovem v den, kdy zahajuje návštěvu Evropy, která je součástí diplomatických snah snížit napětí způsobené hromaděním ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Šéf americké diplomacie se ve středu sejde v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a s prezidentem Volodymyrem Zelenským. O den později bude následovat Blinkenovo jednání v Berlíně s evropskými partnery.

Agentura AP píše o „narychlo dohodnuté cestě“, jejímž cílem je ukázat americkou podporu po bezvýsledných jednáních mezi Západem a Moskvou z minulého týdne. Obavy z možného ruského útoku na Ukrajinu v posledních dnech neslábnou. Kyjev a Washington varovaly, že Rusko připravuje půdu pro falešnou záminku k invazi.

Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, tato obvinění odmítá. Moskva zároveň požaduje závazné záruky, mezi něž patří mimo jiné požadavek, aby se NATO zavázalo nerozšiřovat směrem na východ. Washington a jeho spojenci to odmítli.

Lavrov v úterý v Moskvě jednal s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou, která do Ruska přicestovala v pondělí večer po návštěvě Kyjeva. Šéfka německé diplomacie se mimo jiné vyslovila pro co nejrychlejší obnovení rozhovorů o situaci na východní Ukrajině.

Lavrov při jejich prvním osobním setkání vyjádřil přání, aby vztahy mezi Moskvou a Berlínem byly konstruktivnější a překonaly nahromaděné problémy. Podle agentury AP zároveň znovu uvedl, že Moskva může na svém území rozmisťovat vojenské síly, jak považuje na nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteČeská iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, řekl Pavel

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 22 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...