Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v Moskvě poprvé osobně jednala se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Na návštěvě uvedla, že stabilní vztahy mezi Německem a Ruskem nemají alternativu. Lavrov na úvod setkání vyjádřil přání, aby vztahy mezi Moskvou a Berlínem byly konstruktivnější a překonaly nahromaděné problémy. Následně svůj komentář přidal i německý kancléř Olaf Scholz.
Stabilní vztahy s Ruskem nemají alternativu, řekla šéfka německé diplomacie v Moskvě
Horizont ČT24: Baerbocková jednala v Moskvě s Lavrovem (zdroj: ČT24)
„Svou cestou chci dát najevo, že vztahy s Ruskem jsou pro novou německou vládu i pro mě osobně velmi důležité,“ zdůraznila podle agentury DPA Baerbocková, která do ruské metropole přicestovala v pondělí večer po návštěvě Kyjeva. „Stabilní vztahy mezi Moskvou a Berlínem nemají alternativu,“ dodala s tím, že si je vědoma „historického rozměru“ tohoto vztahu.
Před začátkem rozhovoru s Lavrovem německá ministryně položila věnec k hrobu neznámého vojína, a uctila tak památku obětí druhé světové války. „Dějinná hloubka a také dějinná bolest mezi našimi zeměmi je vždy závazkem pro politiku současnosti i pro budoucí generace,“ řekla spolupředsedkyně německých Zelených.
„Samozřejmě bychom rádi viděli konstruktivnější stav rusko-německých vztahů, usilujeme o překonání nahromaděných problémů a vždy máme zájem na dobrých vztazích s Německem na principech vzájemné úcty, rovnosti a zohlednění společných zájmů,“ citovala Lavrova agentura TASS.
Baerbocková dále zopakovala, že rozhovory o mírovém řešení konfliktu na východě Ukrajiny by se měly obnovit v takzvaném normandském formátu, tedy mezi Ruskem a Ukrajinou za zprostředkování Německa a Francie. V konfliktu v Donbasu proti sobě od roku 2014 stojí ukrajinské vládní síly a Ruskem koordinovaní ozbrojenci. Lavrov v této souvislosti Baerbockové zopakoval, že Rusko se nepovažuje za stranu tohoto konfliktu.
Rázný projev německé ministryně
Zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš se domnívá, že ač je Baerbocková ve funkci teprve něco málo přes měsíc, při setkání s diplomatickým „matadorem“ Lavrovem obstála, nešlo o žádné fiasko. „Německá ministryně zahraničí předstoupila před novináře s rázným, a troufnu si říct, že chytře a takticky koncipovaným projevem,“ zmínil Jonáš ve Studiu ČT24.
Politička zdůraznila, že Německo může s Ruskem v celé řadě otázek efektivně spolupracovat. Zároveň ale upozornila, že existuje celá řada témat, v nichž mezi oběma státy panují zásadní neshody.
Scholz chce snížení napětí, zbraně Ukrajině dodávat nehodlá
Německý kancléř Olaf Scholz se nechal slyšet, že očekává, že Rusko sníží napětí v regionu například tím, že stáhne své vojáky od hranic s Ukrajinou. Scholz po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že principem bezpečnosti v Evropě je nedotknutelnost hranic a také svoboda rozhodovat o tom, do jakých mezinárodních organizací se stát rozhodne zapojit. Narážel tak na tlak Moskvy, aby se Ukrajina nestala členem NATO.
Scholz také prohlásil, že situace na východní Ukrajině, kde podle Kyjeva hrozí ruská invaze, je ohrožením bezpečnosti pro celou Evropu. „Dění sledujeme s obavami,“ řekl Scholz. Dodal, že v případě vojenské agrese musí Rusko počítat s tvrdými následky. „Zaplatí za to politickou a ekonomickou cenu,“ pohrozil.
Scholz potvrdil, že Německo nadále nechce dodávat zbraně na Ukrajinu. „Německá vláda v této záležitosti již roky zastává stejnou strategii. Její součástí je i to, že nebudeme exportovat žádné zbraně,“ řekl.
Naopak Kanada podle stanice Global News vyslala na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. Mluvčí kanadského velitelství pro speciální operace však uvedl, že zprávu nemůže potvrdit, ale že kanadské speciální jednotky od podzimu 2020 pravidelně podporují ukrajinské bezpečnostní složky. Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, která je na týdenní návštěvě Kyjeva, řekla, že Ottawa přijme včas rozhodnutí o případném vyslání vojenského vybavení na Ukrajinu.
Velké rozpory i vyhoštění diplomatů
Vztahy mezi Moskvou a Berlínem procházejí hlubokou krizí. Po vraždě Čečence s gruzínským občanstvím v roce 2019 v berlínském parku Kleiner Tiergarten německý soud v prosinci odsoudil ruského občana Vadima Krasikova k doživotnímu trestu vězení a obvinil Moskvu ze „státního terorismu“. Obě země si navzájem vyhostily diplomaty.
Německo dále viní Rusko z hackerských útoků na Spolkový sněm v roce 2015 a z útoku na odpůrce Kremlu Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou novičok. Moskva naopak vyjadřuje nelibost nad zákazem vysílání německého programu své státní televize RT.
Návštěva Baerbockové v Moskvě přichází v době vzrůstajícího napětí na rusko-ukrajinské hranici, kde Rusko shromáždilo desetitisíce vojáků. Ukrajina tvrdí, že se Moskva připravuje na invazi do sousední země a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci odůvodnit.
Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva zároveň požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát Aliance. Při pondělní návštěvě Kyjeva vyzvala šéfka německé diplomacie k mírovému řešení sporu s Ruskem. Zároveň Moskvu podobně jako Scholz varovala, že „jakákoliv další agrese by ruský režim přišla draho“.
Zpravodaj ČT Martin Jonáš o schůzce Lavrov–Baerbocková v Moskvě (zdroj: ČT24)