Ruský soud rozpustil Memorial. Podle prokuratury rehabilituje zrádce za peníze z ciziny

3 minuty
Události: Ruský soud rozpustil organizaci Memorial
Zdroj: ČT24

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

„Mezinárodní Memorial vznikl jako organizace pro uchování paměti národa, ale nyní se téměř výhradně zaměřuje na zkreslování historické paměti, především pak na Velkou vlasteneckou válku,“ prohlásil při soudním slyšení zástupce ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov. Velká vlastenecká válka je ruský termín pro účast někdejšího Sovětského svazu ve druhé světové válce. Podle Žafjarova organizace „vytváří falešný obraz SSSR jako teroristického státu“.

„My, potomci vítězů, jsme nyní nuceni přihlížet rehabilitaci zrádců a nacistických kolaborantů – nejspíš proto, že za to někdo platí. A to je skutečný důvod, proč Memorial tak ostře odmítá svůj status zahraničního agenta,“ dodal Žafjarov.

Podle prokuratury Memorial soustavně, závažně a úmyslně porušoval povinnost označovat veškerou svou produkci slovy o tom, že je „zahraničním agentem“. Rusko zákon o této povinnosti nevládních organizací, které přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost, přijalo v roce 2012. Na Memorial ho začalo uplatňovat o čtyři roky později. Postupně ho rozšířilo i na nezávislá média a jednotlivce.

Právní zástupkyně nejznámější ruské nevládní organizace pokládá žalobu za politicky motivovanou a agentuře Interfax řekla, že Memorial se odvolá jak v Rusku, tak k Evropskému soudu pro lidská práva. Obhajoba stojí na tom, že organizace zmíněné označení v drtivé většině materiálů používala a za případy, kdy chybělo, už dříve zaplatila pokutu. Jednou potrestaný čin nelze v Rusku trestat znovu.

Za Memorial se postavila dlouhá řada ruských i světových osobností i organizací, především lidskoprávních. Moskevský PEN klub varoval, že moc se snaží „zničit naši paměť“ a vyzval k hlasitému odporu. Skupina pracovníků ve vzdělávacích projektech varuje, že „země se nachází na hraně historické katastrofy“. A představitelé kultury srovnali tajení stalinských represí s popíráním holocaustu.

Jelcinovo centrum pečující o odkaz prvního ruského prezidenta v půlce prosince napsalo: „V tyto těžké dny pro Memorial chceme vyjádřit naději, že soud dokáže být objektivní a Memorial bude pokračovat v obětavé práci rozkrývání stalinských zločinů.“ Ozval se i první sovětský prezident. Podle Michaila Gorbačova a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova práce Memorialu „odpovídá zájmům ruské společnosti i státu“.

Přesvědčení prokuratury, že Memorial porušuje pravidla morálky, dobré mravy nebo Deklaraci lidských práv, působí – ve srovnání s oceněním, kterého se organizaci dostává – až bizarně, napsala v Nové gazetě šéfka její „soudní“ redakce Věra Čeliščeva. 

Utišení kritiky

Spekuluje se o tom, že rozpuštění Memorialu je snahou režimu zbavit se kritiky Stalina a jeho vítězství ve Velké vlastenecké válce, tedy části druhé světové války mezi nacistickou invazí do Sovětského svazu a květnem 1945.

„V soudní síni dnes zazněla, dle mého názoru, pravá příčina rozpuštění. Představiteli žaloby bylo expresně řečeno, že Memorial vytvářel lživý obraz sovětské minulosti. Do právního rámce celé kauzy to vůbec nezapadá,“ říká komentátor Českého Rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Porážka nacismu se pro Kreml i po pádu SSSR stala jedním z ústředních bodů národní ideologie a na jeho zpochybňování kdekoli na světě reaguje velmi podrážděně, jak poznala i Česká republika souvislosti s pomníky Ivana Koněva nebo vlasovců.

„Myslím, že Moskvě vadí jak kritika Sovětského svazu, tak současného Ruska. Memorial poukazoval na to, že Putinův režim se čím dál víc blíží tomu sovětskému. Bohužel tomu tak opravdu je, což je velice nepříjemné zjištění,“ tvrdí Dvořák.

Podle komentátora Putin pomalu utahaje smyčku kolem svobody v zemi. „Při převezení Alexeje Navalného do vězení proti Putinovi protestovaly obrovské masy. Ten si uvědomil, že pokud proti tomu nijak nezasáhne, může si to řada Rusů vysvětlit jako slabost. Proto to tažení, jak proti Memorialu, tak proti pouličním protestům, bylo tak tvrdé. Dnes už si na něco takového nikdo netroufne. Před budovou soudu v Moskvě sice protestovali podporovatelé Memorialu, ale řada z nich byla hned zadržena.“

České reakce

Podle šéfa české pobočky Memorialu Štěpána Černouška bylo rozhodnutí zpolitizované a směšné. Tuzemské pobočky se rozhodnutí ruského soudu netýká, řekl ČTK Černoušek. Zdůvodnění ruského soudu označil za záminku, jak se zbavit nepohodlné organizace. „Je to opravdu směšné a obrovská ostuda Ruska,“ uvedl. V každém případě organizace bude fungovat nadále, o formě se její zástupci poradí s ruskými partnery.

Rozpuštění organizace zkritizovalo i české ministerstvo zahraničí. Podle resortu je symbolem represí vůči občanské společnosti a absence nezávislých soudů v Rusku.  

„Jeden by čekal, že se Rusko po tolika letech oprostí od své minulosti. Tamější režim se ale nadále drží toho, co má ozkoušené – politicky motivované procesy, zatýkání a omezování svobody. Smutné,“ uvedla ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil připomenul rezoluci Evropského parlamentu proti zrušení organizace. „Zastrašit a umlčet, to je již dobře známý putinovský styl vládnutí,“ napsal.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) označila rozsudek za součást snahy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina umlčovat lidi i dnes. „Je smutné, že země s tak bohatou kulturou se tolik bojí pravdy o svých dějinách i současnosti,“ uvedla. 

Ředitel památníku Lidice a historik Eduard Stehlík považuje rozhodnutí za skandální a náměstek ředitele českého Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka za špatnou zprávu, která zcela jasně vypovídá o směřování současného Ruska. „Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za Michaila Gorbačova, ale za Vladimira Putina musí skončit,“ uvedl Matějka.

Zahraniční reakce

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian vyjádřil nad likvidací sdružení rozhořčení a znepokojení, uvedla agentura AFP. Verdikt odsoudilo rovněž polské ministerstvo zahraničí. „Polsko nikdy neopustí tyto úžasné lidi,“ řekl mluvčí polské diplomacie Lukasz Jasina.

Velvyslanec Spojených států v Moskvě John Sullivan označil rozhodnutí soudu za „do očí bijící a tragický pokus o potlačení svobody projevu a vymazání historie“. Německá diplomacie vnímá verdikt jako „nepochopitelný“. „Rozhodnutí zvyšuje naše velké znepokojení, v neposlední řadě proto, že odebírá hlas obětem útlaku a represí,“ uvedla mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Americká diplomacie verdikt odsoudila a upozornila, že se znepokojením sleduje také snahu ruských úřadů o zrušení Lidskoprávního centra Memorial, sesterské organizace Mezinárodního Memorialu. O jejím osudu rozhodne moskevský soud zřejmě už ve středu 29. prosince. „Vyzýváme ruské úřady, aby ukončily pronásledování nezávislých hlasů a obhájců lidských práv,“ řekl mluvčí ministerstva Ned Price.

„Zdá se, že se Ruská federace stále více vzdaluje našim společným evropským normám a hodnotám,“ reagovala generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová v prohlášení. „Dnešek je temným dnem pro občanskou společnost v Ruské federaci,“ dodala. Organizace Amnesty International likvidaci sdružení označila za „přímý útok na právo na svobodu projevu a sdružování“ a vyzvala ke zrušení rozhodnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...