Rada Evropy brání tureckého disidenta Kavalu, zahájila proti Turecku řízení kvůli jeho věznění

10 minut
Případ Kavaly přispěje k roztržce Západu s Tureckem, říká zpravodaj Václav Černohorský
Zdroj: ČT24

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Podnikatel a mecenáš Kavala je ve vězení už čtyři roky, aniž by ho turecká justice za něco odsoudila. Je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a z podílu na pokusu o převrat z roku 2016. Hrozí mu až doživotí.

„Rada Evropy nutí Turecko respektovat pod hrozbou sankcí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ všímá si zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský. „Už v roce 2019 tento soud označil proces za politicky motivovaný a vyzval k jeho propuštění. Turecko však toto rozhodnutí ignoruje.“

Vyloučení Turecka z Rady Evropy by bylo precedentem v historii této organizace, a nejzazším krokem. Turecku však mohou být také pozastavena hlasovací práva v Radě. 

Filantrop Kavala sám všechna obvinění odmítá, označuje je za fantazii, založenou na nesmyslných konspiračních teoriích, a tvrdí, že k obviněním neexistují žádné důkazy. Na konci listopadu ho turecký soud opět odmítl propustit, další stání by se mělo konat na konci ledna, kdy také vyprší ultimátum Rady Evropy a pokud nebude Kavala propuštěn, bude následovat sankční řízení.

Kavala od roku 1990 podporuje různé kulturní aktivity a rozvoj občanské společnosti v Turecku, stal se spoluzakladatelem organizace BILSAK, která se věnuje diskuzím o ekologii a genderové problematice. Založil organizaci Anadolu Kültür, která se snaží chránit turecké kulturní dědictví. Na konci devadesátých let se proslavil pomocí obětem tragického zemětřesení. Později začal podporovat větší množství sociálních, vzdělávacích a kulturních projektů, které se věnují etnickým a náboženským menšinám. 

Stal se i spoluzakladatelem turecké pobočky Open Society Fundation americko-maďarského miliardáře George Sorose. Této spojitosti často využívají turečtí politici a také prezident Recep Tayyip Erdogan, kterým bývá Kavala označován za „rudého Sorose“ či „tureckého Sorose“.

 „Turecká vláda rozhodnutí Rady Evropy vnímá jako snahu ovlivnit svou nezávislou justici,“ vysvětlil Václav Černohorský. „Tato kauza nepochybně přispívá ke zhoršování vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií a dalšími západními státy.“

Kvůli Kavalovi se bouřili i evropští diplomaté

Na konci října vznikla kvůli věznění Kavaly diplomatická roztržka mezi tureckou vládou a velvyslanci Spojených států, Francie, Německa, Kanady, Nového Zélandu, Nizozemska a skandinávských zemí, kteří počínání úřadů kritizovali a vyzvali k jeho rychlému propuštění.

Turecký prezident Erdogan pohrozil diplomatům vyhoštěním. Velvyslanectví následně uvedla, že jsou vázána Vídeňskou úmluvou, která ukládá diplomatům povinnost nevměšovat se do vnitřních záležitostí státu, kde působí. Erdogan pak na svůj původní záměr rezignoval.

Loni v únoru soud Kavalu zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě ho ale policie opět zatkla, tentokrát kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč z roku 2016. Posléze nejvyšší soud Kavalovo zproštění viny v souvislosti s protesty z roku 2013 zrušil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...