Rada Evropy brání tureckého disidenta Kavalu, zahájila proti Turecku řízení kvůli jeho věznění

Případ Kavaly přispěje k roztržce Západu s Tureckem, říká zpravodaj Václav Černohorský (zdroj: ČT24)

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Podnikatel a mecenáš Kavala je ve vězení už čtyři roky, aniž by ho turecká justice za něco odsoudila. Je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a z podílu na pokusu o převrat z roku 2016. Hrozí mu až doživotí.

„Rada Evropy nutí Turecko respektovat pod hrozbou sankcí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ všímá si zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský. „Už v roce 2019 tento soud označil proces za politicky motivovaný a vyzval k jeho propuštění. Turecko však toto rozhodnutí ignoruje.“

Vyloučení Turecka z Rady Evropy by bylo precedentem v historii této organizace, a nejzazším krokem. Turecku však mohou být také pozastavena hlasovací práva v Radě. 

Filantrop Kavala sám všechna obvinění odmítá, označuje je za fantazii, založenou na nesmyslných konspiračních teoriích, a tvrdí, že k obviněním neexistují žádné důkazy. Na konci listopadu ho turecký soud opět odmítl propustit, další stání by se mělo konat na konci ledna, kdy také vyprší ultimátum Rady Evropy a pokud nebude Kavala propuštěn, bude následovat sankční řízení.

Kavala od roku 1990 podporuje různé kulturní aktivity a rozvoj občanské společnosti v Turecku, stal se spoluzakladatelem organizace BILSAK, která se věnuje diskuzím o ekologii a genderové problematice. Založil organizaci Anadolu Kültür, která se snaží chránit turecké kulturní dědictví. Na konci devadesátých let se proslavil pomocí obětem tragického zemětřesení. Později začal podporovat větší množství sociálních, vzdělávacích a kulturních projektů, které se věnují etnickým a náboženským menšinám. 

Stal se i spoluzakladatelem turecké pobočky Open Society Fundation americko-maďarského miliardáře George Sorose. Této spojitosti často využívají turečtí politici a také prezident Recep Tayyip Erdogan, kterým bývá Kavala označován za „rudého Sorose“ či „tureckého Sorose“.

 „Turecká vláda rozhodnutí Rady Evropy vnímá jako snahu ovlivnit svou nezávislou justici,“ vysvětlil Václav Černohorský. „Tato kauza nepochybně přispívá ke zhoršování vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií a dalšími západními státy.“

Kvůli Kavalovi se bouřili i evropští diplomaté

Na konci října vznikla kvůli věznění Kavaly diplomatická roztržka mezi tureckou vládou a velvyslanci Spojených států, Francie, Německa, Kanady, Nového Zélandu, Nizozemska a skandinávských zemí, kteří počínání úřadů kritizovali a vyzvali k jeho rychlému propuštění.

Turecký prezident Erdogan pohrozil diplomatům vyhoštěním. Velvyslanectví následně uvedla, že jsou vázána Vídeňskou úmluvou, která ukládá diplomatům povinnost nevměšovat se do vnitřních záležitostí státu, kde působí. Erdogan pak na svůj původní záměr rezignoval.

Loni v únoru soud Kavalu zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě ho ale policie opět zatkla, tentokrát kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč z roku 2016. Posléze nejvyšší soud Kavalovo zproštění viny v souvislosti s protesty z roku 2013 zrušil.