Západ bere na lehkou váhu ruské „nepřekročitelné linie“, stěžoval si Putin svým diplomatům

Západ bere na lehkou váhu varování Moskvy, aby nepřekračoval její „nepřekročitelné linie“. Rusko potřebuje od západních zemí vážně míněné bezpečnostní záruky. V obsáhlém projevu věnovaném zahraniční a bezpečnostní politice to podle agentury Reuters uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

V projevu před kolegiem ruského ministerstva zahraničí Putin označil vztahy se Spojenými státy za „neuspokojivé“. Moskva je však podle něj nadále připravená k dialogu s Washingtonem.

Kreml v září oznámil, že NATO překročí nepřekročitelnou linii, pokud bude rozšiřovat svou vojenskou přítomnost na Ukrajině. Moskva od té doby obviňuje Kyjev a NATO z chování, které prý vede k destabilizaci černomořského regionu.

„Naši západní partneři zhoršují situaci tím, že Kyjevu dodávají moderní zbraně a provádějí provokativní vojenská cvičení v Černém moři a dalších oblastech blízko naší hranice,“ citovala Putina agentura AFP. „Ohledně Černého moře to opravdu překračuje určité meze. Strategické bombardéry létají 20 kilometrů od našich hranic a nesou, jak víme, velmi nebezpečné zbraně,“ řekl Putin.

Západní země mají „velmi povrchní postoj ke všem našim varováním a prohlášením o nepřekročitelných liniích“, dodal Putin s tím, že Severoatlantická aliance, s níž Rusko v říjnu přerušilo oficiální styky, zničila veškeré „mechanismy dialogu“.

Představitelům ruské diplomacie dále Putin sdělil, že Rusko potřebuje získat dlouhodobé záruky své bezpečnosti ze strany Západu. Dodal však, že docílit toho bude obtížné, přičemž neupřesnil, jakou formu by garance měly mít.

Nejhorší vztahy od studené války

Vztahy mezi Ruskem a Západem jsou podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga nejhorší od dob studené války. Rétorika se vyostřila v posledních týdnech, když Ukrajina a země NATO vyjadřovaly obavy z přesunů ruských jednotek poblíž ukrajinských hranic. Rusko přes šest let okupuje ukrajinský Krym a vede proti Ukrajině válku na Donbase.

Navzdory rostoucímu množství sporů udržuje Kreml kontakty na vysoké úrovni s Washingtonem a opakovaně hovoří o možné schůzce Putina a amerického prezidenta Joea Bidena, která by navázala na jejich červnové setkání v Ženevě. To podle Putina otevřelo prostor pro zlepšení vztahů.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan ve středu telefonicky hovořili o kybernetické bezpečnosti, Ukrajině a migrační krizi na polsko-běloruských hranicích, uvedl Kreml. Podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova šlo o přípravy „jednání na vysoké úrovni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...