Události, komentáře: Kobza, Dvořák a Zaorálek o Afghánistánu
Při čtvrtečním útoku zahynulo podle některých zdrojů nejméně 170 lidí, z toho 13 amerických vojáků a dva Britové. Na kontrolním stanovišti Američanů se odpálil sebevražedný útočník.
Kobza se domnívá, že podle hesla „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ bude postupně docházet k uznávání talibanské superiority v Afghánistánu. K boji proti Islámskému státu by se pak mohly přidat i další státy. Nyní je hnutí Taliban, které v nedávných týdnech ovládlo naprostou většinu země, považováno za teroristickou organizaci.
Západní svět a NATO budou řešit otázku, jestli Taliban nakonec nebude tím přijatelnějším partnerem, soudí Dvořák. Osobně vůbec nevěří pozitivním signálům, které se toto hnutí snaží vysílat – „bohužel jen slovně“. Máme tu zlo a ještě větší zlo, nechtěl bych si vybírat, řekl Dvořák. Nedovede si proto představit uznání Talibanu jako svrchovaného vládce Afghánistánu.
Ministr kultury a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se pak domnívá, že útok zpečetil dlouhodobou špatnou strategii v Afghánistánu. Cílem vstupu USA do země v roce 2001 bylo vymýtit zdejší teroristické složky. To se nepodařilo, o čemž svědčí právě čtvrteční útok. „Teroristický element tam stále je.“ Ministr dodal, že za současného dění navíc Západ ztrácí možnost mluvit do toho, co se v zemi bude dál dít.
Co s migrační vlnou?
V další části pořadu se mluvilo o migrační vlně, spojené s děním v Afghánistánu. Kobza upozornil, že jde často o mladé muže v plné síle, „absolventy různých kurzů afghánské armády“. Je podle něj otázkou, zda je považovat za spojence či dezertéry, protože „oni prohráli válku s Talibanem, ne my“.
Nevidí tedy důvod, proč přijímat „uprchlíky“ z Afghánistánu. Zdůraznil nutnost nekompromisně silou chránit naše státní hranice. „Chceme, aby nelegální překročení hranice bylo opět trestným činem a ne pouhým přestupkem jako dosud. … jsou to lidé naprosto nekompatibilní s našimi hodnotami,“ uvedl Kobza.
Dvořák s tímto přístupem nesouhlasil. Vidí zásadní rozdíl mezi tím, kdo nám v Afghánistánu 20 let pomáhal, a tím, kdo je ekonomickými migrantem či teroristou.
Zaorálek pak soudí, že chceme-li mít schengenský prostor, musíme mít funkční hranice. Pokud bychom nedokázali zabránit nelegální migraci, vše se zhroutí.
Z Afghánistánu by při nejhorším možném scénáři mohlo uprchnout 515 tisíc dalších lidí. Podle agentury DPA to v pátek uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Připustil však, že situaci ohledně běženců zatím není možné přesně odhadnout, uvedla agentura ČTK.
Kobza soudí, že stavba plotů například v Turecku, Řecku a dalších státech může situaci pomoci. „Dá se tomu zabránit,“ konstatoval.
Zaorálek také varoval před možnou humanitární krizí v Afghánistánu, k níž může přispět vedle covidu a sucha (špatné úrody) také současné zmražení fondů ze Západu.
