Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.
V neziskových organizacích, které se snaží Polkám pomáhat, po důvodech nepátrají – mnohé ženy však sdílí své příběhy samy. Například znásilnění v rozvádějícím se manželství. „Je pro ně důležité, že je někdo vyslechne, podpoří jejich volbu a nesnaží se jim říkat, co je pro ně nejlepší. Myslíme si, že žena to ví sama,“ uvedla Byrteková z organizace Ciocia Czesia.
Ženy často zmiňují genetickou vadu plodu. Právě tento důvod ústavní soud zrušil jako dostatečný pro právo na interrupci. Zpřísnil tak podmínky, které už do té doby byly nejtvrdší v EU. Byrteková je přesvědčena, že tak vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která získala silný vliv na ústavní soudce, vrací dluh katolické církvi. Ta totiž její kandidáty podporovala ve všech volbách. Byrteková citovala průzkum, podle něhož je proti zpřísnění osmdesát procent Poláků.
Soubor buněk
Je přesvědčena, že otázka toho, kdy se ze „souboru nějakých buněk“ stává bytost, není objektivně rozhodnuta a každý by měl mít právo najít vlastní odpověď. Odmítá, aby církev, která je jen jednou z mnoha organizací ve společnosti, měla právo ovlivňovat, co lidé dělají se svým životem.
Gró práce Byrtekové spočívá v informování, jaké jsou vůbec možnosti nebo s kterými klinikami mají dobrou zkušenost.
Na české straně ještě na přelomu roku cítila odtažitost a obavy před problémy. Důvodem bylo zmatečné informování ministerstva zdravotnictví o možných právních problémech spojených s potraty cizinců. „Po prohlášení ministerstva zdravotnictví z 18. února, že to bylo nedopatření a nekompetence, za které jsme velice rádi, (…) je to jednodušší,“ konstatovala.
