Ruský prezident Vladimir Putin během pondělka přivítal v černomořském letovisku Soči svého běloruského spojence Alexandra Lukašenka. Ruská média předpokládají, že Lukašenko požádá o další část přislíbeného úvěru na jadernou elektrárnu ve výši nejméně tří miliard dolarů (asi 64 miliard korun). Rusko ale v této souvislosti podle listu Kommersant naléhá, aby se běloruský lídr pustil do slibované ústavní reformy. „I když je jasné, že Lukašenko bude Putina žádat o peníze, není známo, co bude Putin požadovat na oplátku,“ napsal opoziční server Belorusskij partizan.
Lukašenko se setkal s Putinem. Podle médií ho požádá o úvěr na jadernou elektrárnu
Díky ruské podpoře mohl Lukašenko bez jakýchkoliv ústupků odolat bezprecedentnímu protestnímu hnutí, kterému čelil od voleb z loňského srpna, jež běloruská opozice i EU neuznala jako zmanipulované. Lukašenko tehdy odmítl odstoupit a jakkoli se podělit o moc v zemi, které vládne již od roku 1994.
Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská o víkendu přiznala, že mnohaměsíční demonstrace proti autoritářskému režimu neuspěly. Sliby ústavní reformy, která by zmenšila prezidentovy pravomoci, pokládá opozice jen za Lukašenkovu zdržovací taktiku.
Lukašenko v úvodu pondělní schůzky podle ruských médií poděkoval Putinovi za pomoc poskytnutou běloruské ekonomice a ujistil, že tyto „peníze nebyly vyhozeny do větru“. Putin podle agentury TASS zase ocenil, že se podařilo naladit nástroje součinnosti mezi oběma státy a že Moskva zůstává největším ekonomickým a obchodním partnerem Minsku.
Politici proberou společné projekty i integraci
„Rád konstatuji, že se potvrzuje úroveň součinnosti, strategického partnerství, spojenectví,“ řekl Putin. Ocenil také úspěšné plnění společných projektů v energetice. Rusové totiž loni dostavěli první blok první běloruské jaderné elektrárny, kterou Lukašenko uvedl do provozu 7. listopadu, na výročí bolševické revoluce, které se v dobách Sovětského svazu slavilo v obou zemích.
Na pořadu pondělní schůzky jsou podle Kremlu společné projekty ve sféře obchodu, energetiky, kulturní a humanitární spolupráce, jakož i další postup v integračních procesech v rámci svazového soustátí obou republik. Běloruská strana jako téma vyznačila také vojenskou spolupráci, poznamenal list Vedomosti.
Předchozí schůzka obou prezidentů se odehrála také v Soči v polovině loňského září a trvala skoro čtyři hodiny. Lukašenko si tehdy odvezl domů ruský úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (asi 32 miliard korun), připomněl list Kommersant.
Lukašenko poděkoval za vakcíny
Lukašenko podle TASS poděkoval Putinovi za ruskou pomoc s očkováním, zejména pokud jde o dodávky ruských vakcín proti covidu-19. Ty běloruský prezident označil za „nejúčinnější na světě“. Zdůraznil také, že komplikace po očkování se podle něj vyskytly všehovšudy pouze v jediném případě. Nicméně doufá, že Bělorusko bude mít na podzim očkovací látku z vlastního vývoje a výroby.
Oba prezidenti v pondělí také vyrazili na sjezdovku a po společném lyžování přesedlali na sněžné skútry. „Putin mírně snížil rychlost, aby pokynul dalším lyžařům, které na sjezdovku vylákalo ideální počasí,“ podotkl TASS a připomněl, že Lukašenko označil lyžování s Putinem za „jeden z aspektů moderní politiky“.