Drápou se do mraků a jsou energetickou zátěží. Hongkong chce snížit uhlíkovou stopu výškových budov

Nejen uhelné elektrárny nebo spalovací motory dopravních prostředků, ale i mrakodrapy mají vliv na znečištění planety skleníkovými plyny. O to zásadnější roli hrají prosklené věže v místech, která proslavily svými panoramaty, jako třeba v Hongkongu. Město pod čínskou správou se zavázalo, že chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Aby svůj závazek splnil, musí Hongkong výrazně snížit energetickou náročnost svých výškových budov. První příklady už v přístavu v deltě Perlové řeky k nalezení jsou.

V souvislosti s šířením koronaviru loni klesly emise oxidu uhličitého celosvětově o sedm procent, vyplývá z informací Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Tím se ale dlouhodobé cíle, zahrnuté mimo jiné v Pařížské dohodě, neřeší.

Text Pařížské klimatické dohody 390.24 KB

„Uzávěra samozřejmě není způsob, jak se vypořádat s klimatickými změnami,“ poznamenala Corinne Le Quéréová, jedna z autorek studie, jež loňský snižující se emisní trend zkoumala.

Už nyní, v prvních měsících roku 2021, se navíc potvrzují obavy, že by se globální emise mohly vrátit na předchozí úroveň. Alespoň to za IEA tvrdí její výkonný ředitel Fatih Birol. Poukázal také na to, že mnoho velkých ekonomik se v posledních měsících zavázalo k dosažení nulových emisí do poloviny tohoto století.

K nim se přidal i Hongkong, který chce být uhlíkově neutrální do roku 2050, což je o deset let dříve, než vyhlásila Čína. Konkrétní kroky pro „zelenější“ budoucnost v tomto městském regionu nejsou vidět na vozovkách, ale podél nich. Cestou jsou udržitelné mrakodrapy, tedy stavby spořící energii.

I přes „zářivé příklady zelených mrakodrapů“ ale musí město k uhlíkové neutralitě překonat ještě mnoho překážek, píše korespondent BBC z Hongkongu Matthew Keegan.

Mrakodrapy v Hongkongu způsobují víc emisí než dopravní prostředky

Hongkong musí kvůli geografickým limitům budovat svoji infrastrukturu vertikálně. Efekt je viditelný už při prvním pohledu – hradba mrakodrapů oslní nejednoho návštěvníka přístavního města. Třeba v noci, kdy prosvětlené prosklené budovy září kilometry daleko. Právě to ale symbolizuje odvrácenou stranu rozvinuté metropole.

Výškové budovy jsou pro Hongkong ohromnou energetickou zátěží. Spotřebují až 90 procent veškeré elektřiny, informovala nezisková organizace, jež se zabývá udržitelností a ekologií staveb, hongkongská Green Building Council (HKGBC). Podle ní mrakodrapy stojí za zhruba 60 procenty všech emisí metropole, logicky tedy více než třeba dopravní prostředky.

Noční panorama Hongkongu
Zdroj: Reuters
Autor: Tyrone Siu

Výkonný ředitel HKGBC Cary Chan uvedl, že uhlíkově neutrální mrakodrap není jen možnost, ale nutnost. „Pro subtropická města s vysokou hustotou, jako je Hongkong, je dosažení čisté nuly obrovskou výzvou,“ řekl.

Těchto výzev si je vědoma i správa Hongkongu. Ta přijala už v roce 2015 Energy Saving Plan (Plán na úsporu energie). Zavázala se ke snížení energetické závislosti výškových budov do roku 2025.

„Chytrý“ mrakodrap efektivně topí a větrá. Vyrábí si i bionaftu

Mrakodrap One Taikoo Place byl dostavený relativně nedávno – v roce 2018. Objekt, který navrhli architekti z Wong&Ouyang, je jedním z příkladů, kam se moderní architektura ve spojení s pokročilými technologiemi posunula. Stavba byla navrhovaná i konstruovaná s ohledem na životní prostředí a udržitelnost. Nezávisle získala nejvyšší certifikace od tří různých společností, které hodnotí ekologickou zatíženost budov.

Téměř padesátipodlažní mrakodrap (nejautentičtější je asi pohled skrze Google Maps) spotřebuje podle BBC o třetinu méně energie než jiné podobně velké budovy v Hongkongu. Může za to inovativní přístup nejen na poli architektury. „Zelené DNA“ budovy tvoří také „nervová soustava“. Systém Neuron od britské společnosti ARUP významně šetří energii.

Technologie analyzuje a reaguje na ohromné množství dat, které mapují podmínky v budově. Jednoduše řečeno, chytrá technologie spravuje mrakodrap tak, jakoby byl provázaný v jeden organismus, a vytápí, větrá či klimatizuje budovu efektivně a lokálně.

Kromě toho se mrakodrap v hongkongském Quarry Bay „dotýká“ i zákoutí soběstačnosti, byť to zatím zní spíše jako hudba budoucnosti, zda vůbec. Raymond Yau z oddělení udržitelného rozvoje developera stavby Swire Properties mluví jen o symbolu.

Budova má jako jeden z prvních komerčních projektů dvouúrovňovou střechu, na které je vegetace a solární panely. Kromě toho dokáže využít energii z odpadu – konkrétně přeměňuje odpadní kuchyňský olej na bionaftu. „Tato kombinace obnovitelné energie představuje zhruba 3,8 procenta celkové spotřeby energie budovy,“ uvedl Raymond Yau pro BBC. 

Šetří i nejvyšší budova v Hongkongu

Vodítko pro budoucí přístup k udržitelnosti výškových budov v Hongkongu poskytuje také mrakodrap nejpovolanější – Mezinárodní obchodní centrum (ICC). Z přízemí se 118 pater „drápe“ do výšky 484 metrů. Je nejvyšším mrakodrapem přístavní metropole a dvanáctou nejvyšší stavbou světa.

Eliminovat energetické zatížení se zde daří díky technologiím. Uvnitř budovy je instalována rozsáhlá síť senzorů, která monitoruje „život“ mrakodrapu a sbírá masivní množství dat. Na jejich základě může správa mrakodrapu v rámci úspory lokálně vypínat nejen osvětlení, ale i výtahy, nebo nastavovat podle potřeby klimatizační jednotky.

Od roku 2012 ICC díky podobným opatřením uspořila 15 milionů kWh. To odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny více než čtyř a půl tisíce tříčlenných domácností a snížení emisí uhlíku o deset tisíc tun, popisuje z Hongkongu pro BBC Matthew Keegan.

Budova ICC nad hongkongskou mlhou
Zdroj: Reuters
Autor: Bobby Yip

Starší stavby může zefektivnit rekonstrukce

Hongkong se ale i přes výše uvedené příklady bude potýkat se zubem času. Řada budov byla vystavěna dávno předtím, než se otázky udržitelnosti vtěsnaly do stavebního plánování a architektury.

China Resources Building byla postavena už v roce 1983. Krom jiného měla mít majestátní úlohu, byla tehdy nejvyšší budovou v deltě Perlové řeky. I kvůli symbolickému záměru ale měla velmi negativní dopad na životní prostředí.

V roce 2012 tak prošla budova významnou rekonstrukcí. Třeba fasáda mrakodrapu byla dovybavena zasklívacím systémem, který eliminuje vliv slunečního záření a tím přirozeně snižuje vnitřní teplotu. Budova tak využívá klimatizaci mnohem méně než dříve.

Podle BBC tak objekt ušetřil více než deset procent elektřiny. Je to dobrý příklad, který ale vychází z důležité podmínky – dostatku financí. Většina budov v Hongkongu je navíc komerční a nemusí se novému trendu přizpůsobit. 

Budoucnost nejen „do mraků se drápajícího“ přístavu se tak rozhodně nemusí vyvíjet podle toho, jak ji narýsovala tamní správa.

Panorama Hongkongu v kontrastu sochy herce Bruce Leeho
Zdroj: Reuters