Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.
Amerika je rozdělená dlouhodobě, ale nyní se situace ještě zhoršila, soudí někteří čeští exvelvyslanci v USA
UK: Rozdělená americká společnost (zdroj: ČT24)
Jako milníky polarizace americké společnosti vidí Michael Žantovský impeachement Billa Clintona (1998), těsný a sporný výsledek prezidentských voleb v roce 2000, kdy vyhrál George Bush mladší nad Alem Gorem. Dále zvolení Baracka Obamy v roce 2008 a ostrou kampaň v roce 2016 mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou. „Teď jsme ještě o jeden stupeň níže,“ řekl Žantovský.
Trump má za současnou situaci osobní odpovědnost, když i přes různá přezkoumání tvrdí, že loňské prezidentské volby byly zfalšované, uvedl Žantovský. Domnívá se také, že Republikánská strana se musí změnit a středeční události k tomu mohou přispět. „Tohle jí může pomoci, protože se může s dobrým vědomím Trumpa zbavit a může hledat nové vedení, legitimnější a důvěryhodnější. To jí svým zběsilým a iracionálním chováním Trump umožnil.“
- Vpád příznivců Donalda Trumpa do Kapitolu si vyžádal pět obětí. Přímo v prostorách budovy zastřelil - zřejmě člen ochranky Kapitolu v civilu - veteránku amerických vzdušných sil (Air Force) Ashley Babbittovou (35), která sloužila na misích v Afghánistánu a Iráku a později byla nasazena také v Kuvajtu a Kataru. Babbittová se spolu s dalším demonstranty snažila proniknout do budovy.
- Další tři lidé zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám, uvedl šéf washingtonské policie Robert Contee.
- Zraněním způsobeným během násilností později podlehl policista ze sboru, který areál chrání.
Středečními událostmi nad sebou sám Trump vyřknul ortel a v Republikánské straně budoucnost nemá, domnívá se Žantovský. Může však pokračovat hnutí odporu, které Trumpa podporuje a které on pak může podporovat v protestech.
Navíc zastřelení veteránky Ashley Babbittové z ní může uvnitř hnutí vytvořit mučednici a podporovat v dalších protestech.
Mimořádný pořad ČT24: Dramatické předávání moci v USA (zdroj: ČT24)
Také Martin Palouš souhlasí s tím, že polarizace v USA začala již před dvaceti lety. „Nelze za vše vinit Trumpa, to by bylo nebezpečné, protože by to zamezilo vidět širší souvislost,“ řekl s tím, že Trump je možná symptomem, ale ne jedinou příčinou.
Palouš se navíc domnívá, že v současné době prožíváme podstatnou změnu celého světa. „Jev, který pozorujeme v USA, lze pozorovat i jinde.“
Republikáni si musí podle něho najít své cíle a zvolit strategii do příštích dvou let, kdy budou další dílčí volby do Kongresu. Podle Palouše bude strana hledat nový počátek a snahu, jak prosadit své myšlenky, i když situace se změnila v její neprospěch. Pohled na Trumpa pak v ní očekává mnohem střízlivější, než byl doposud. Palouš dodal, že Trumpovo období skončilo, že svým chováním v posledních týdnech promarnil svůj možný budoucí potenciál.
Bývalý velvyslanec v USA a současný představitel Česka při OECD Petr Gandalovič řekl, že ho zaskočil rozsah násilí během útoku na Kapitol a překvapilo ho, že se demonstrantům masivně podařilo projít do Kongresu. Nesouhlasí však se Žantovským a Paloušem a nedomnívá se, že by k polarizaci došlo před 20 lety. Jako argument uvedl rozdělení společnosti během občanské války či třeba během války ve Vietnamu. Amerika se podle něho vyvíjí, hlavně demograficky. Rasové, národnostní poměry z minulosti už neplatí, Amerika je jiná. „Jsou lidé, kteří to nevidí rádi,“ konstatoval. Situaci navíc ztěžuje i vlivná role sociálních médií.
Současná situace podle něj naruší snahu Trumpa vrátit se do aktivní politiky. Nynější odchod ze scény musel odradit značnou část lidí, kteří ho v dobré víře volili, soudí Gandalovič. Způsobil podle něj republikánům problém, ze kterého se budou těžko dostávat.
Exvelvyslanec dodal, že Trumpovi zbude jen tvrdé jádro, které mu k návratu do politiky stačit nebude. Zároveň by však nechtěl „zahazovat“ celé trumpovské období, s odstupem se řada kroků současného prezidenta (například v ekonomice či na Blízkém východě) vyzdvihne, podobně jako tomu bylo u Richarda Nixona, který musel odstoupit v důsledku aféry Watergate.
Současný velvyslanec Hynek Kmoníček soudí, že středa byla šokem i pro Republikánskou stranu, která si bude muset říct, jaký je její příští volič. Strana nyní bude rozložena na trumpisty a republikány. Celkově si však myslí, že po středě se akcie Trumpa uvnitř Republikánské strany výrazně snížily.
Rozkol republikánů umožní Bidenovi na jedné straně klidnější období prvních dvou let, na druhé straně mu situaci zhorší. Bude na něj totiž tlačit progresivní křídlo v jeho straně, jehož požadavky mohl odmítat s tím, že přes republikány v Senátu stejně neprojdou. Když se tam situace nyní vyrovnala, nebude moci už tuto záminku použít. Dvouleté okénko tak může využít ke splnění všeho, co si přejí jeho příznivci, ale ti si přejí velmi protichůdné věci, podotkl Kmoníček.
Bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář se domnívá, že Trump poškozuje Ameriku a demokratický svět, když tyto lidi (demonstranty - pozn. redakce) nazývá patrioty, místo toho, aby je jednoznačně odsoudil. Současný prezident jim dává legitimitu k tomu, aby se tak mohli chovat.
Středeční dění v Kongresu považuje za facku do tváře celému demokratickému světu. „Potřebujeme Ameriku demokratickou, která budí respekt, která je vedoucí silou demokratického světa. Ne rozpolcenou a zraněnou Ameriku.“
Co bude s extrémy nalevo a napravo?
Pro bývalého velvyslance v USA a současného europoslance Alexandra Vondru (ODS) byly události šokem, takové obrázky by očekával z Ukrajiny, Srbska či banánových republik, ale ne z Kapitolu. Trump podle něho poškodil Republikánskou stranu i obraz USA ve světě. Republikáni se budou muset emancipovat, ale tak, aby neztratili Trumpovy voliče. „Ameriku bude čekat velmi těžké odbobí, nejsem si jist, že se podaří příkopy zasypat.“
Dosavadní vystoupení Joea Bidena hodnotí jako státnická, ale bude záležet na tom, jak se budou demokraté chovat na „dobytém území“ (ovládli Bílý dům, Sněmovnu reprezentantů a v Senátu drží polovinu). Snadněji bude moci prosazovat svou agendu, ale v tom je podle Vondry skryto pokušení radikálně levicového křídla demokratické strany.
Kolář si myslí, že po středě se hodně republikánů probralo a jejich bezmezná víra v Trumpa končí. „Rozdělení Ameriky není práce Trumpa, on je jejím produktem, který to dokonale využil a dál umocnil a legitimizoval“. Kolář soudí, že Trump dodal sílu i extremistům nalevo. V USA tak budou vlastně čtyři strany, extrémy nalevo a napravo a středy demokratů a republikánů. Biden má podle něj v sobě dispozici k tomu, aby střed přiměl ke spolupráci. „Ale co ty extrémy?“ ptá se.