Pár dní před jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení kvůli navázání financí na dodržování pravidel právního státu, v pondělí potvrdili pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich. Polský premiér Mateusz Morawiecki naznačil, že bude možná potřeba uspořádat další summit. Ve Varšavě s ním jednal maďarský předseda vlády Viktor Orbán.
Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.
„Může se stát, že bude potřebný další summit, ale také se chystáme na to, že mohou přijít dlouhé měsíce rozhovorů a vyjednávání. Připravujeme se také samozřejmě na rozpočtové provizorium,“ nastínil v úterý Morawiecki. Vyloučit podle něj nelze žádný scénář.
Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
„Musíme bránit Smlouvu o EU, musíme bránit naše národní zájmy, musíme bránit finanční zdroje, na které mají naše země nárok. Dohodli jsme se, jak to udělat,“ řekl bez dalšího vysvětlení premiér Orbán po schůzce s Morawieckým a dalšími polskými politiky, včetně vicepremiéra a předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského. Podle Orbána „máme šanci uzavřít celou věc během čtvrteční schůzky na summitu EU, nelze to zaručit, ale jsme od toho centimetr“.
Ostatní členské země se snaží tlačit na Varšavu a Budapešť, aby své veto odvolaly. O větších šancích diplomaté hovoří na straně Polska, které má být po jihoevropských zemích třetím největším příjemcem peněz z fondu obnovy a na unijní finance zásadně spoléhá také kvůli pomoci s omezováním emisí.
Obě země by měly do čtvrtka zaujmout stanovisko, tvrdí diplomaté
Mezi polskými vládními politiky se v posledních dnech objevily rozdílné názory na možný ústupek. Vicepremiér Jaroslaw Gowin minulý týden prohlásil, že by Varšava mohla veto za určitých podmínek stáhnout, i když by podmíněnost u čerpání peněz zůstala. Premiér Morawiecki to však později odmítl.
Diplomaté hovoří o tom, že Budapešť a Varšava by nejpozději do čtvrtečního summitu měly dát jasně najevo, jestli budou ochotny rozpočet a fond podpořit. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Baune v neděli oběma zemím nicméně vzkázal, že ústupků ve spojení peněz a vlády práva se nedočkají. „Naše pozice je jasná. Neobětujeme ani fond obnovy, ani vládu práva,“ řekl listu Journal du Dimanche.
Nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur podle něho vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Podobně se vyjadřují i politici dalších států jako Nizozemska či Itálie.
Činitelé Evropské komise minulý týden uvedli, že praktické provedení této varianty nebude nijak složité a fond by mohl být ostatním 25 zemím k dispozici do poloviny příštího roku, s čímž počítaly i plány pro „plnohodnotný“ balík.
Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze. Pokud si tedy Maďarsko a Polsko svou pozici nerozmyslí, začne od ledna Unie fungovat s provizorním rozpočtem. Zatímco například zemědělské dotace v něm zůstanou zachovány, nové projekty ze strukturálních fondů se financovat nebudou.
