Mluvčí ruského ministerstva naštvala Srby. Na sítě přidala příspěvek zesměšňující Vučiče

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová rozlítila srbského prezidenta Aleksandra Vučiče. Na svém facebookovém profilu totiž nasdílela fotografie s poznámkou, což vyznělo jako kritika jeho podřízenosti USA. Prezident Srbska vyjádření ruské mluvčí označil za „primitivismus“, ta se později omluvila. Mluvčí Evropské komise oznámil, že Unie je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na svém Facebooku zveřejnila dvojici fotografií – na první je Vučić sedící shrbeně na židli před mohutným Trumpovým stolem. Na druhé je snímek nohou spoře oděné herečky Sharon Stoneové ze známé scény se sexuálním podtextem ve filmu Základní instinkt. 

„Když jste pozvaní do Bílého domu, židli vám přistaví jako u výslechu, usaďte se jako na fotografii číslo 2. Ať jste kdokoliv. Věřte mi,“ napsala poznámku k příspěvku.

Reakce ze Srbska, které platí za blízkého spojence Ruska, na sebe nenechala dlouho čekat. Místopředseda Vučičovy vládnoucí strany Marko Djurić na Twitteru přispěchal na prezidentovu obranu: „Prezident nikdy proti Rusku neřekl jediné špatné slovo, ani na tom místě (v Bílém domě). Tento prezident čekal u ruského prezidenta na přijetí půldruhé hodiny (…) Že Vám není hanba!“

Sám Vučić vyjádření Zacharovové označil za „primitivismus“ a připomněl, že Srbsko je podle něj jedinou zemí, která vůči Rusku nezavedla hospodářské sankce a která s ní jako jediná spolupracuje ve vojenské či energetické oblasti.

Zacharovová později svůj příspěvek změnila. „Prosím o prominutí, můj příspěvek byl špatně pochopen,“ napsala. Chtěla prý jen upozornit na neuctivé chování Trumpova protokolu.

Srbský prezident Vučič na jednání v Rakousku
Zdroj: AP/Darko Vojinovic/ČTK

Snaha normalizovat vztahy mezi Srbskem a Kosovem

Vučić podepsal v pátek s americkým zprostředkováním dohodu o normalizaci vztahů s Kosovem, které Bělehrad považuje za svou odštěpeneckou provincii. Dohoda má v obou zemích přispět k hospodářskému růstu.

Obsahuje ale i řadu ujednání, která jsou součástí zahraničněpolitické agendy USA – ať už jsou to dohody s Izraelem či budování telekomunikačních sítí páté generace (5G). Bělehrad souhlasil, že přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Priština a židovský stát by zase měly navázat oficiální diplomatické styky.

Podpis vyvolal v Srbsku mimo jiné i kritiku. „Srbsko a Kosovo byly na tomto jednání použity, neřkuli zneužity, pro nějaké jiné cíle, které jsou strategicky důležitější pro USA než západní Balkán, jako je Blízký východ, Čína nebo Rusko,“ uvedl v televizi N1 novinář Vukašin Obradović s tím, že jej nejvíce překvapil bod dohody, který zavazuje Bělehrad k přesunu velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma.

„Soudě podle záběrů to překvapilo i prezidenta Vučiče,“ dodal Obradović. Narážel tak na twitterový příspěvek švédského diplomata Carla Bildta, který zveřejnil video z podepisovacího aktu v Oválné pracovně s titulkem: „Chvíle, kdy se Vučić dozvěděl, že přesune své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma“. Spekulace, že bod týkající se Jeruzaléma dodaly USA do textu na poslední chvílí bez Vučičova vědomí, označil prezident za nesmysl.

EU je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma

Mluvčí Evropské komise prohlásil, že Unii závazek Bělehradu přesunout srbské velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma znepokojil. I nadále ale Unie hodlá zprostředkovávat dialog mezi Srbskem a Kosovem. Mluvčí to řekl poté, co se Vučič a kosovský premiér Avdullah Hoti sešli v Bruselu k dalšímu kolu rozhovorů s unijními představiteli.

EU stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci. Brusel požaduje, aby kandidátské státy včetně Srbska sladily svou zahraniční politiku s jednotnou politikou unijní. „V této souvislosti jsou jakékoli diplomatické kroky, které mohou zpochybnit společnou politiku EU vůči Jeruzalému, velmi znepokojující a politováníhodné,“ prohlásil k srbskému rozhodnutí mluvčí Komise Peter Stano.

Dialog mezi Bělehradem a Prištinou začal s pomocí EU již v roce 2011. Jeho cílem je uvolnit napětí ve vzájemných vztazích obou zemí a ulehčit obyvatelům jejich strasti v každodenním životě, způsobené například omezením cestování či obchodními restrikcemi. Od listopadu 2018 byly rozhovory přerušeny a obnovit se je podařilo až v červenci.

Lajčák: Srbsko i Kosovo chtějí do EU

Podle unijního zmocněnce pro dialog obou zemí Miroslava Lajčáka oba političtí vůdci potvrdili, že jejich státy usilují o začlenění do EU. Pondělní jednání se podle něj točila především okolo ekonomické spolupráce a lidí zmizelých a vysídlených v době války z let 1998–99. „Je mi potěšením oznámit, že jsme v těchto tématech dospěli k pokroku,“ uvedl po jednání Lajčák. Rozhovory budou podle něj pokračovat příští týden na úrovni expertních skupin, lídři by se měli znovu sejít ještě do konce září.

Obě země přímé rozhovory vedou 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU – Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...