Kvůli nepokojům v USA vyhlásilo už 25 měst zákaz vycházení. Policie zatkla přes 1400 lidí

6 minut
Události: V USA pokračují nepokoje
Zdroj: ČT24

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Zákaz vycházení byl vyhlášen mimo jiné ve městech Los Angeles, Philadelphie, Atlanta, Denver či Seattle. V Minneapolisu, kde protesty začaly, platilo toto opatření již předchozí noc, protestující ho ale nedodržovali.

Ve více než desítce států byla mimořádně aktivována národní garda, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Pentagon je připraven nasadit vojenskou policii. 

V Indianapolisu zemřel při střelbě člověk, v New Yorku najela policie do davu

V centru Indianapolisu byli během sobotních protestů postřeleni nejméně tři lidé a jeden člověk zemřel, informoval šéf tamní policie Randal Taylor. Policie věc vyšetřuje a nabádá občany, aby se oblasti vyhnuli. Není jasné, zda střelba souvisí s protesty.

Kritiku také vyvolal incident v New Yorku, kdy do demonstrantů najely dva vozy policie. Dav se jednomu z aut pokusil zahradit cestu zábranou a lidé na něj házeli předměty. „Přál bych si, aby to policisté byli neudělali,“ konstatoval newyorský starosta Bill de Blasio. K videu podle něj chybí kontext, nicméně za zlomový okamžik označil právě zatarasení cesty vozu. Ve městě zatím zatkla policie asi 200 lidí.

Policie v Atlantě zatýká účastníka protestů
Zdroj: Mike Stewart/AP/ČTK

V Los Angeles demonstranti v sobotu skandovali heslo „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží), jak zní také název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí na Afroameričanech. Policie použila k zatlačení davu obušky a gumové projektily. Během noci z pátku na sobotu, kdy výtržníci rozbíjeli výlohy, vykrádali obchody a zapalovali ohně, policisté v Los Angeles zatkli 533 lidí, většinu z nich ale později propustili.

V Tallahassee na Floridě do davu demonstrantů najela dodávka, vážná zranění ale nezpůsobila. V Miami původně poklidný sobotní protest přerostl v násilí a výtržnosti, při nichž někteří demonstranti zapalovali policejní auta. Policie odpověděla slzným plynem, uvedli podle agentury AP svědci. Úřady následně v Miami vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 hodin a uzavřely důležitou dálnici na východním pobřeží USA Interstate 95, kterou demonstranti zablokovali.

V Seattlu byla zase uzavřena dálnice Interstate 5 procházející centrem města, kde v sobotu odpoledne policie zasahovala proti demonstrantům pepřovým sprejem a ohlušujícími granáty. Také ve Philadelphii se po původní mírumilovné sobotní demonstraci rozhořelo násilí, při němž bylo zraněno nejméně 13 policistů.

Při nepokojích nejsou ojedinělé ani útoky na novináře

CNN a další média si všímají násilí namířeného proti novinářům, kteří události pokrývají. Někteří z nich byli též zatčeni. V Denveru byl například tým televize KMGH TV zasažen gumovými projektily a slzným plynem. Ve Phoenixu obtěžoval reportérku Brianu Whitneyovou jeden z protestujících během živého vstupu.

„Bylo to hrozné. Nechte nás dělat naši práci. Snažíme se, co můžeme,“ napsala Whitneyová k videu ze vstupu, které zveřejnila na svém twitteru. 

Útoky na novináře odsoudil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. „Útok na novináře se rovná útoku na společnost,“ napsal na twitter. „Žádná společnost nemůže fungovat bez svobody tisku, žádná společnost nemůže být spravedlivá bez novinářů, kteří zkoumají přečiny a říkají mocným pravdu,“ dodal.

Trump hrozil nasazením armády. Federalizovat národní gardy ale nechce

Lidé v sobotu dál demonstrovali i před Bílým domem. A to i přesto, že prezident Donald Trump předtím protestujícím pohrozil „těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“. V sobotu také Trump hrozil nasazením armády, státy a města podle něj musí tvrději zasáhnout proti násilným demonstracím.

V neděli ovšem Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien uvedl, že se americký prezident nechystá kvůli nepokojům federalizovat národní gardy států USA. Termín federalizace se v případě gardy používá při její mobilizaci k vojenské službě pro Spojené státy. Národní gardy, které jsou jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil, jsou v běžném stavu pod velením guvernérů. Znamená to tedy, že odpovědnost za bezpečnostní situaci v regionech nadále leží na bedrech guvernérů a starostů.

Trump v neděli také oznámil, že chce prohlásit hnutí Antifa za teroristickou organizaci. Antifa, což je zkratka pro antifašistickou akci, je sdružením extrémně levicových skupin, které místo cestou politických reforem požadují změny okamžitým zákrokem. Organizace Antify často vystupují militantně a za protivníky považují nejen krajní pravici, ale i konzervativce, kapitalistický systém či nadnárodní koncerny.

Na protesty reagoval i Trumpův demokratický protikandidát v nadcházejících prezidentských volbách Joe Biden. „Demonstrovat proti takové (policejní) brutalitě je právo a nutnost. Je to svrchovaně americká reakce,“ napsal v komuniké. Americkou reakcí ale podle něj není zakládání požárů ve městech ani bezdůvodná destrukce. „Nesmíme nechat bolest, aby nás zničila,“ doplnil. 

Vlnu protestů v desítkách měst, které trvají již pátým dnem, vyvolala násilná pondělní smrt George Floyda, jemuž v Minneapolisu ve státě Minnesota více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Jedno z hesel, které se během nich často objevuje, zní „Nemůžu dýchat“, tedy jedna z posledních slov zesnulého muže. 

Události měly odezvu i v Kanadě, Británii, Itálii či Německu, kde lidé také vyšli do ulic s hesly proti rasismu, policejnímu násilí i policii obecně. Demonstrace se chystají i v dalších dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Weinstein se vrací před soud. A s ním případ, který spustil hnutí MeToo

Výběrem poroty začíná nový proces s bývalým hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem. Obvinění kdysi mocného muže filmové branže vedlo před osmi lety k hnutí MeToo. Weinsteina už původně odsoudili za sexuální napadení a znásilnění ke třiadvaceti letům vězení, ale tento verdikt byl zrušen v odvolacím řízení na základě procesních chyb. Sám Weinstein tvrdí, že se nikdy nedopustil nekonsenzuálního pohlavního styku.
před 10 mminutami

Kyjev odvolal oblastního šéfa, který připustil setkání vojáků v Sumách

Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti, informoval v úterý server Ukrajinska pravda a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na představitele vlády v parlamentu Tarase Melnyčuka. Arťuch v pondělí v rozhovoru se stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že během nedělního ruského útoku na Sumy měli ve městě slavnostní setkání vojáci.
před 1 hhodinou

Egyptský turismus ohrožuje nedotčenou pláž Rudého moře

Pláž Ras Hankorab, ležící na jihu egyptského pobřeží Rudého moře, se stala středobodem sporu mezi ochránci přírody, místními komunitami a státními úřady. Zatímco vláda nabízí tuto část chráněného území investorům jako způsob, jak zvýšit příjmy z turismu, ekologové bijí na poplach kvůli hrozbě nenávratného poškození jednoho z posledních nedotčených mořských ekosystémů v Egyptě.
před 1 hhodinou

Kostarické pozemky spojené s Budinským z kauzy Motol zkoumali Reportéři ČT

Reportéři ČT se vydali do Kostariky, aby prověřili, zda tam skončily miliony korun z veřejných peněz v rámci korupční kauzy Motol. V turistické oblasti Guanacaste vlastní pozemky firmy spojené s bývalým náměstkem ředitele pražské Fakultní nemocnice v Motole Pavlem Budinským. Podle tamních úřadů se jedná o zemědělskou půdu, ale přesto tam stojí několik domů.
před 1 hhodinou

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Více francouzských věznic hlavně na jihu země se od neděle do noci na úterý stalo terčem útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatických zbraní, píše agentura AFP. Podle francouzského ministra spravedlnosti Géralda Darmanina útoky souvisejí s jeho protidrogovou politikou. Jiné zdroje uvedly, že na místě útoků byla nalezena anarchistická hesla. Podle informovaných zdrojů AFP je zjevné, že akce byly koordinované.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci ukázali dronové záběry zničeného Torecku

Ukrajinská 100. mechanizovaná brigáda zveřejnila v pondělí 14. dubna letecké záběry, které ukazují téměř totální devastaci strategicky důležitého města Toreck. To leží v rámci větší průmyslové aglomerace jen pár kilometrů od linie, která v Doněcké oblasti oddělovala ukrajinské jednotky od ruskem koordinovaných sil od prvního ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014. Rusové u Torecku zahájili útočnou operaci v červnu 2024 a od té doby ho ostřelují. Část města dostali pod svou kontrolu.
před 2 hhodinami

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
11:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 4 hhodinami
Načítání...