Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.
Soud v Haagu si posvítí na Taliban i Američany. Prošetří, jestli v Afghánistánu mučili vězně
Rozhodnutí ruší starší verdikt jedné z komor soudu v Haagu, která loni v dubnu dospěla k závěru, že by „vyšetřování v Afghánistánu v tomto stádiu nesloužilo zájmům spravedlnosti“.
O možnost vyšetřovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Afghánistánu prokurátorka Bensoudaová požádala už v listopadu 2017. Její žádosti předcházelo předběžné vyšetřování trvající přes deset let, připomíná agentura AP.
Vraždy, mučení, znásilňování
Podle Bensoudaové existují informace, že příslušníci americké armády a zpravodajských služeb se v asijské zemi „dopouštěli mučení, krutého a ponižujícího zacházení, znásilňování a sexuálního násilí proti zadrženým v souvislosti s konfliktem v Afghánistánu a na dalších místech, a to zejména v letech 2003 až 2004“.
Prokurátorka také tvrdí, že Taliban a další povstalecké skupiny od roku 2009 v Afghánistánu zabily více než 17 tisíc civilistů a že afghánské bezpečností síly jsou podezřelé z mučení vězňů ve vládních detenčních zařízeních.
Pompeo: Rozhodnutí je nepromyšlené
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rozhodnutí soudců považuje za nepromyšlené. Prohlásil, že USA mají důkazy, které naznačují, že byly ICC poskytnuty mylné informace. Nijak ale toto tvrzení nerozvedl.
Zmínil se rovněž o situaci v Afghánistánu po sobotním podpisu mírové dohody mezi Talibanem a USA. Americká armáda musela ve středu zasáhnout v Hílmandu, aby pomohla afghánským vojákům napadeným členy Talibanu. Pompeo ve čtvrtek řekl, že je obnovení útoků tak brzo po podpisu dohody nepřijatelné. „Je třeba násilí okamžitě omezit, aby mohl mírový proces pokračovat,“ dodal.
Úkolem ICC je pohnat k odpovědnosti pachatele válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Smlouvu o zřízení soudu z roku 2002 nicméně Spojené státy neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama však měl v úmyslu s ICC spolupracovat. Tribunál neuznávají ani Čína, Izrael a Rusko.
Spojené státy válku v Afghánistánu zahájily v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, za nimiž stáli teroristé z organizace al-Káida, které Taliban poskytoval v Afghánistánu útočiště.
Kapitulace před teroristy, hodnotí mírovou smlouvu Zeman
Taliban v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky; pokračuje však v útocích proti afghánským vládním silám. Spojené státy slíbily, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.
Taliban se na oplátku zavázal, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. „Považuji odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ prohlásil v rozhovoru pro slovenský list Pravda prezident Miloš Zeman.
„Pokud USA a vlastně celá Severoatlantická aliance ustoupí, tak potom (Taliban) ovládne území Afganistánu,“ obává se Zeman.
Taliban podle něj v Afghánistánu znovu vybuduje „celosvětové centrum islámského fanatismu“. Afghánistán je přece největší producent opia na světě a Taliban inkasuje z prodeje drog tak obrovské peníze, že „kdyby takové příjmy šly do českého státního rozpočtu, tak jsme za vodou“, dodal šéf státu.
