Soud v Haagu si posvítí na Taliban i Američany. Prošetří, jestli v Afghánistánu mučili vězně

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Rozhodnutí ruší starší verdikt jedné z komor soudu v Haagu, která loni v dubnu dospěla k závěru, že by „vyšetřování v Afghánistánu v tomto stádiu nesloužilo zájmům spravedlnosti“.

O možnost vyšetřovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Afghánistánu prokurátorka Bensoudaová požádala už v listopadu 2017. Její žádosti předcházelo předběžné vyšetřování trvající přes deset let, připomíná agentura AP.

Vraždy, mučení, znásilňování

Podle Bensoudaové existují informace, že příslušníci americké armády a zpravodajských služeb se v asijské zemi „dopouštěli mučení, krutého a ponižujícího zacházení, znásilňování a sexuálního násilí proti zadrženým v souvislosti s konfliktem v Afghánistánu a na dalších místech, a to zejména v letech 2003 až 2004“.

Prokurátorka také tvrdí, že Taliban a další povstalecké skupiny od roku 2009 v Afghánistánu zabily více než 17 tisíc civilistů a že afghánské bezpečností síly jsou podezřelé z mučení vězňů ve vládních detenčních zařízeních.

Pompeo: Rozhodnutí je nepromyšlené

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rozhodnutí soudců považuje za nepromyšlené. Prohlásil, že USA mají důkazy, které naznačují, že byly ICC poskytnuty mylné informace. Nijak ale toto tvrzení nerozvedl.

Zmínil se rovněž o situaci v Afghánistánu po sobotním podpisu mírové dohody mezi Talibanem a USA. Americká armáda musela ve středu zasáhnout v Hílmandu, aby pomohla afghánským vojákům napadeným členy Talibanu. Pompeo ve čtvrtek  řekl, že je obnovení útoků tak brzo po podpisu dohody nepřijatelné. „Je třeba násilí okamžitě omezit, aby mohl mírový proces pokračovat,“ dodal.

Úkolem ICC je pohnat k odpovědnosti pachatele válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Smlouvu o zřízení soudu z roku 2002 nicméně Spojené státy neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama však měl v úmyslu s ICC spolupracovat. Tribunál neuznávají ani Čína, Izrael a Rusko.

Spojené státy válku v Afghánistánu zahájily v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, za nimiž stáli teroristé z organizace al-Káida, které Taliban poskytoval v Afghánistánu útočiště.

Kapitulace před teroristy, hodnotí mírovou smlouvu Zeman

Taliban v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky; pokračuje však v útocích proti afghánským vládním silám. Spojené státy slíbily, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.

Taliban se na oplátku zavázal, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. „Považuji odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ prohlásil v rozhovoru pro slovenský list Pravda prezident Miloš Zeman.

„Pokud USA a vlastně celá Severoatlantická aliance ustoupí, tak potom (Taliban) ovládne území Afganistánu,“ obává se Zeman.

Taliban podle něj v Afghánistánu znovu vybuduje „celosvětové centrum islámského fanatismu“. Afghánistán je přece největší producent opia na světě a Taliban inkasuje z prodeje drog tak obrovské peníze, že „kdyby takové příjmy šly do českého státního rozpočtu, tak jsme za vodou“, dodal šéf státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...