Soud v Haagu si posvítí na Taliban i Američany. Prošetří, jestli v Afghánistánu mučili vězně

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Rozhodnutí ruší starší verdikt jedné z komor soudu v Haagu, která loni v dubnu dospěla k závěru, že by „vyšetřování v Afghánistánu v tomto stádiu nesloužilo zájmům spravedlnosti“.

O možnost vyšetřovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Afghánistánu prokurátorka Bensoudaová požádala už v listopadu 2017. Její žádosti předcházelo předběžné vyšetřování trvající přes deset let, připomíná agentura AP.

Vraždy, mučení, znásilňování

Podle Bensoudaové existují informace, že příslušníci americké armády a zpravodajských služeb se v asijské zemi „dopouštěli mučení, krutého a ponižujícího zacházení, znásilňování a sexuálního násilí proti zadrženým v souvislosti s konfliktem v Afghánistánu a na dalších místech, a to zejména v letech 2003 až 2004“.

Prokurátorka také tvrdí, že Taliban a další povstalecké skupiny od roku 2009 v Afghánistánu zabily více než 17 tisíc civilistů a že afghánské bezpečností síly jsou podezřelé z mučení vězňů ve vládních detenčních zařízeních.

Pompeo: Rozhodnutí je nepromyšlené

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rozhodnutí soudců považuje za nepromyšlené. Prohlásil, že USA mají důkazy, které naznačují, že byly ICC poskytnuty mylné informace. Nijak ale toto tvrzení nerozvedl.

Zmínil se rovněž o situaci v Afghánistánu po sobotním podpisu mírové dohody mezi Talibanem a USA. Americká armáda musela ve středu zasáhnout v Hílmandu, aby pomohla afghánským vojákům napadeným členy Talibanu. Pompeo ve čtvrtek  řekl, že je obnovení útoků tak brzo po podpisu dohody nepřijatelné. „Je třeba násilí okamžitě omezit, aby mohl mírový proces pokračovat,“ dodal.

Úkolem ICC je pohnat k odpovědnosti pachatele válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Smlouvu o zřízení soudu z roku 2002 nicméně Spojené státy neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama však měl v úmyslu s ICC spolupracovat. Tribunál neuznávají ani Čína, Izrael a Rusko.

Spojené státy válku v Afghánistánu zahájily v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, za nimiž stáli teroristé z organizace al-Káida, které Taliban poskytoval v Afghánistánu útočiště.

Kapitulace před teroristy, hodnotí mírovou smlouvu Zeman

Taliban v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky; pokračuje však v útocích proti afghánským vládním silám. Spojené státy slíbily, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.

Taliban se na oplátku zavázal, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. „Považuji odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ prohlásil v rozhovoru pro slovenský list Pravda prezident Miloš Zeman.

„Pokud USA a vlastně celá Severoatlantická aliance ustoupí, tak potom (Taliban) ovládne území Afganistánu,“ obává se Zeman.

Taliban podle něj v Afghánistánu znovu vybuduje „celosvětové centrum islámského fanatismu“. Afghánistán je přece největší producent opia na světě a Taliban inkasuje z prodeje drog tak obrovské peníze, že „kdyby takové příjmy šly do českého státního rozpočtu, tak jsme za vodou“, dodal šéf státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 7 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 47 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...