Macron chce po brexitu silné spojenectví s Německem a Polskem. Chystá „výmarský“ summit

Francouzský prezident Emmanuel Macron je na návštěvě Polska, kde jedná o posílení spolupráce s Varšavou po odchodu Velké Británie z osmadvacítky. Na schůzce se svým polským protějškem Andrzejem Dudou Macron navrhl uspořádání trojstranné vrcholné schůzky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou ve formátu výmarského trojúhelníku.

Prezident Emmanuel Macron a polský premiér Mateusz Morawiecki
Zdroj: ČTK, ZUMA Autor: JP Black

Polsko, Německo a Francie mají po brexitu „ústřední odpovědnost“, prohlásil francouzský prezident po jednání s Dudou. Jím navržený „výmarský“ summit by se měl uskutečnit v nadcházejících měsících.

Zahraničněpolitické fórum výmarský trojúhelník vzniklo v roce 1991 v Německu s cílem podpořit integraci Polska do francouzsko-německé spolupráce v Evropě. Jeho význam ale postupně upadl. Poslední summit v tomto formátu se konal v roce 2011 za účasti Merkelové a tehdejších prezidentů Francie a Polska Nicolase Sarkozyho a Bronislawa Komorowského.

Podle polského prezidenta vyžaduje Evropská unie po brexitu novou „architekturu“. „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že EU potřebuje nějakou novou formu. Odchod Británie znamená nový start. Úlohy v EU musejí být nově rozděleny,“ řekl Duda. Podle něj je důležité udělat Unii efektivnější a přitažlivější, aby z ní nikdo nechtěl odejít.

Macronovi se nelíbí soudní reforma

Macron se při návštěvě polské metropole nevyhnul tomu, aby dal najevo znepokojení nad justiční reformou prosazovanou polskou vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). V této souvislosti řekl, že by si přál posílení dialogu Varšavy s Bruselem.

„Není naší úlohou kritizovat Polsko, ale je naší povinností bránit společné evropské hodnoty. Pokud z Evropské unie zbude jen trh a zatratíme hodnoty, znovu budeme rozděleni,“ prohlásil Macron v přednášce na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Evropská komise kvůli kontroverzním reformám už zahájila vůči polské vládě několik řízení pro porušení unijního práva a podala žaloby u Soudního dvora EU. Nově Polsko vyvolalo diskuse zákonem o postihování soudců, který prezident Duda podle očekávání v nadcházejících dnech přes mezinárodní protesty podepíše.

„Evropa je pro Francii i Polsko nejlepším prostředkem, abychom zůstali sami sebou a zachovali bezpečnost. Musíme pamatovat na naši historii, ale také věřit v budoucnost,“ apeloval host podle serveru Onet.pl. Přislíbil také solidaritu a pomoc při transformaci polské energetiky, která se dosud z valné části opírá o uhlí.

„Máme vůči vám dluh, protože jsme vás přenechali těm, kteří vnutili cizí politický model,“ poznamenal v narážce na skutečnost, že někdejší francouzský a britský spojenec z druhé světové války nakonec skončil v sovětské sféře vlivu. 

Macron podle agentury DPA také hájil svůj názor ohledně nezbytnosti „náročného dialogu“ s Ruskem, který ve Varšavě vyvolává jisté pochybnosti a kritiku. „Francie není ani proruská, ani protiruská. Je proevropská,“ zdůraznil prezident.

Vztahy mezi Polskem a Ruskem v poslední době znovu zhoršila ostrá výměna názorů na události předcházející vypuknutí druhé světové války.

„Máme co do činění s revizionismem, s revizionismem Ruska, ale také u vás (v Polsku) se vymýšlejí nové dějiny. Jsou jakési snahy vyškrtnout rok 1989 z historie,“ poznamenal Macron v narážce na snahy zlehčovat či zamlčet roli Lecha Walesy či Adama Michnika, kritiků šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczyńského, při svržení komunismu. Snahy znovu přepsat dějiny 20. století jsou podle Macrona patrné také v Maďarsku.

„Polsko není zodpovědné za vypuknutí druhé světové války. Bylo obětí. V Polsku bylo zabito nejvíce lidí,“ zdůraznil francouzský prezident v narážce na spory mezi Varšavou a Moskvou.

Varšava si stěžuje na opakované snahy Ruska vykreslit Polsko jako spolupachatele druhé světové války, a ne jako oběť.

Kreml tak reaguje na kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem ze srpna 1939, po kterém následoval německý vpád do Polska – a v souladu s paktem se k německým útočníkům o 17 dní později přidali i sovětští vojáci. Moskva ale v připomínkách těchto událostí vidí znevažování sovětských zásluh na konečné porážce nacismu.