Macron chce po brexitu silné spojenectví s Německem a Polskem. Chystá „výmarský“ summit

Francouzský prezident Emmanuel Macron je na návštěvě Polska, kde jedná o posílení spolupráce s Varšavou po odchodu Velké Británie z osmadvacítky. Na schůzce se svým polským protějškem Andrzejem Dudou Macron navrhl uspořádání trojstranné vrcholné schůzky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou ve formátu výmarského trojúhelníku.

Polsko, Německo a Francie mají po brexitu „ústřední odpovědnost“, prohlásil francouzský prezident po jednání s Dudou. Jím navržený „výmarský“ summit by se měl uskutečnit v nadcházejících měsících.

Zahraničněpolitické fórum výmarský trojúhelník vzniklo v roce 1991 v Německu s cílem podpořit integraci Polska do francouzsko-německé spolupráce v Evropě. Jeho význam ale postupně upadl. Poslední summit v tomto formátu se konal v roce 2011 za účasti Merkelové a tehdejších prezidentů Francie a Polska Nicolase Sarkozyho a Bronislawa Komorowského.

Podle polského prezidenta vyžaduje Evropská unie po brexitu novou „architekturu“. „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že EU potřebuje nějakou novou formu. Odchod Británie znamená nový start. Úlohy v EU musejí být nově rozděleny,“ řekl Duda. Podle něj je důležité udělat Unii efektivnější a přitažlivější, aby z ní nikdo nechtěl odejít.

Macronovi se nelíbí soudní reforma

Macron se při návštěvě polské metropole nevyhnul tomu, aby dal najevo znepokojení nad justiční reformou prosazovanou polskou vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). V této souvislosti řekl, že by si přál posílení dialogu Varšavy s Bruselem.

„Není naší úlohou kritizovat Polsko, ale je naší povinností bránit společné evropské hodnoty. Pokud z Evropské unie zbude jen trh a zatratíme hodnoty, znovu budeme rozděleni,“ prohlásil Macron v přednášce na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Evropská komise kvůli kontroverzním reformám už zahájila vůči polské vládě několik řízení pro porušení unijního práva a podala žaloby u Soudního dvora EU. Nově Polsko vyvolalo diskuse zákonem o postihování soudců, který prezident Duda podle očekávání v nadcházejících dnech přes mezinárodní protesty podepíše.

„Evropa je pro Francii i Polsko nejlepším prostředkem, abychom zůstali sami sebou a zachovali bezpečnost. Musíme pamatovat na naši historii, ale také věřit v budoucnost,“ apeloval host podle serveru Onet.pl. Přislíbil také solidaritu a pomoc při transformaci polské energetiky, která se dosud z valné části opírá o uhlí.

„Máme vůči vám dluh, protože jsme vás přenechali těm, kteří vnutili cizí politický model,“ poznamenal v narážce na skutečnost, že někdejší francouzský a britský spojenec z druhé světové války nakonec skončil v sovětské sféře vlivu. 

Macron podle agentury DPA také hájil svůj názor ohledně nezbytnosti „náročného dialogu“ s Ruskem, který ve Varšavě vyvolává jisté pochybnosti a kritiku. „Francie není ani proruská, ani protiruská. Je proevropská,“ zdůraznil prezident.

Vztahy mezi Polskem a Ruskem v poslední době znovu zhoršila ostrá výměna názorů na události předcházející vypuknutí druhé světové války.

„Máme co do činění s revizionismem, s revizionismem Ruska, ale také u vás (v Polsku) se vymýšlejí nové dějiny. Jsou jakési snahy vyškrtnout rok 1989 z historie,“ poznamenal Macron v narážce na snahy zlehčovat či zamlčet roli Lecha Walesy či Adama Michnika, kritiků šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczyńského, při svržení komunismu. Snahy znovu přepsat dějiny 20. století jsou podle Macrona patrné také v Maďarsku.

„Polsko není zodpovědné za vypuknutí druhé světové války. Bylo obětí. V Polsku bylo zabito nejvíce lidí,“ zdůraznil francouzský prezident v narážce na spory mezi Varšavou a Moskvou.

Varšava si stěžuje na opakované snahy Ruska vykreslit Polsko jako spolupachatele druhé světové války, a ne jako oběť.

Kreml tak reaguje na kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem ze srpna 1939, po kterém následoval německý vpád do Polska – a v souladu s paktem se k německým útočníkům o 17 dní později přidali i sovětští vojáci. Moskva ale v připomínkách těchto událostí vidí znevažování sovětských zásluh na konečné porážce nacismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa jednáním jen přihlíží, míní Bartošek. Není velmoc, říká David

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

„Je jim jedno, jestli je to dítě nebo senior.“ Cherson terorizují ruské drony

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.
před 4 hhodinami

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, shodují se experti

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.
před 5 hhodinami

„Aljaška je naše,“ blouzní ruská propaganda o místě summitu Trumpa s Putinem

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.
před 5 hhodinami
Načítání...