Rusko vyjádřilo nevoli nad tím, že se Varšava rozhodla připomenout si 80. výročí vypuknutí druhé světové války jen s nejbližšími spojenci a bez ruského prezidenta Vladimira Putina. Před deseti lety se Putin vzpomínkové akce v Gdaňsku zúčastnil. Současné polské rozhodnutí nepozvat Putina do Gdaňsku ale podle agentury AFP souvisí spíše s aktuální situací, než s historickými důvody.
Polsko nepozvalo Putina na výročí vypuknutí druhé světové války. Rusko protestuje
Válka začala 1. září 1939 útokem nacistického Německa proti Polsku. K německým vojákům se o 17 dní později přidali i sovětští, kteří – po dohodě Moskvy a Berlína – zabrali východní část Polska. Sovětský svaz se stal protivníkem říše Adolfa Hitlera až po překvapivém německém útoku na Sovětský svaz 22. června 1941.
Ruské ministerstvo zahraničí ve středečním prohlášení vyjádřilo „úžas“ nad tím, že Polsko si chce výročí připomenout jen ve společnosti představitelů členských zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance a několika postsovětských republik. Polsko tím podle ruské diplomacie ignoruje „historickou logiku“ a snaží se přeměnit zářijovou vzpomínku na „tajnou“ schůzku.
„I přes nezpochybnitelně rozhodující příspěvek naší země k porážce Hitlerovy říše a osvobození Polska od nacistických okupantů se v plánech nenašlo místo pro Rusko,“ zdůraznilo ruské ministerstvo.
Kancelář polského prezidenta Andrzeje Dudy sdělila AFP, že klíčové pro pozvání nebyly historické, ale spíše aktuální důvody. „Dramatické události si Polsko připomene se zeměmi, se kterými v současnosti úzce spolupracuje na zachování míru ve světě na základě dodržování mezinárodního práva,“ uvedla Dudova kancelář.
Prezidentův spolupracovník Krzysztof Szczerski poznamenal, že operovat historickou logikou v souvislosti se zářím 1939 je problematické. Dodal, že právě agresoři ze září 1939 porušili mezinárodní právo, což i dnes zůstává hlavní hrozbou míru. Západ odsuzuje Rusko za anexi Krymu na jaře 2014 a za podporu separatistů válčících na východě Ukrajiny.
Historie vztahů Polska a Ruska je komplikovaná
Moskva často vyčítá Západu, že zapomíná, že Sovětský svaz zachránil svět před Hitlerem za cenu 27 milionů mrtvých. Vítězství Rudé armády je v Rusku stále zdrojem velké národní hrdosti.
Putin nebyl pozván ani na 70. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi sovětskými vojáky v lednu 2015.
Vztahy Ruska a Polska jsou historicky velmi složité, nejen kvůli paktu Ribbentrop-Molotov, jímž hitlerovské Německo a Stalinovo Rusko v roce 1939 uzavřely dohodu o neútočení a rozdělily si oblasti vlivu v Evropě, což výrazně postihlo právě Polsko.
Ránu do vzájemných vztahů zasadil také katyňský masakr, při němž v roce 1940 na Stalinův rozkaz zastřelili sovětští vojáci přibližně 22 tisíc polských zajatců. Svou vinu na masové vraždě pak země popírala až do 12.dubna 1990, kdy tehdejší prezident Michail Gorbačov přiznal vinu Sovětského svazu.
Důkazy o celé záležitosti však Moskva zveřejnila až v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walesovi dokumenty o zavraždění 22 tisíc polských důstojníků a Polákům se za katyňský masakr omluvil.
V nedávné historii rusko-polské vztahy negativně poznamenala také smolenská tragédie z 10. dubna 2010, kdy na západě Ruska při pádu letadla zemřelo 96 lidí včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Polsko vinilo Rusko z chyb při vyšetřování.