Kostel, synagoga i budoucí „Disneyland“ v nové metropoli. Egypt si buduje moderní image

3 minuty
Události: V Egyptě otevřeli synagogu
Zdroj: ČT24

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

V převážně muslimské zemi skoro nevídaná věc – Egypt znovu otevírá synagogu. Místo bohoslužeb v ní ale budou kulturní akce. V celém Egyptě už totiž zbylo jen šest židů. Jedním z nich je Magda Harúnová. „Přeji si, aby toto místo sloužilo všem a aby obohacovalo duši,“ říká.

„Ať už jde o památky islámské, křesťanské, židovské, faraónské, řecké nebo římské, všechny jsou součástí egyptského kulturního dědictví,“ podotýká egyptský ministr cestovního ruchu Chalíd el-Anany.

Náboženská tolerance je jedním z pilířů politiky egyptského vládce. Nejde jen o židy, ale hlavně o desetimilionovou křesťanskou menšinu, která v prezidentovi vidí hráz proti islamismu.

„Kdybyste navštívili velikonoční největší bohoslužbu tady v Káhiře, tak byste viděli, že první řady jsou plné uniforem generálů z ministerstva obrany, z ministerstva vnitra. Je to jasný signál,“ uvedl velvyslanec ČR v Egyptě Jan Fulík.

Symbolicky v centru nově budovaného hlavního města Egypta zase stojí největší křesťanský kostel na Blízkém východě, slavnostně otevřený loni. Až na obzor pokrývají poušť stavební jeřáby, budoucí bulváry, úřady a ministerstva.

Projekt nového hlavního města je přímo spojený s osobou egyptského prezidenta Sísího a do značné míry odpovídá stylu jeho vládnutí – místo politických a občanských svobod důraz na symboly a prestižní projekty, podotýká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

V nové metropoli má žít šest milionů lidí. Kromě obřího kostela tam stojí taky druhá největší blízkovýchodní mešita. Plánuje se zábavní centrum větší než Disneyland i park větší než ten v New Yorku. „Nefinancujeme to ze státních peněz, ale z výnosů z prodeje pozemků,“ uvedl generální manažer výstavby nového hlavního města Ahmed Zakí Abdién.

Otevřená mešita v nové egyptské správní metropoli
Zdroj: Amr Abdallah Dalsh/Reuters

„Pod povrchem shora řízené modernizace ale zatím zůstává Egypt Egyptem. Se svou chudobou, nevýkonností, dominantní armádou i náboženskými vášněmi. Budoucnost ukáže, jestli reformátorské úsilí prezidenta Sísího bude trvalou změnou, nebo jen pouštním přeludem,“ podotkl zpravodaj ČT Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Los Angeles pokračují, platí noční zákaz vycházení

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.
před 5 mminutami

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 6 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 7 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 8 hhodinami

Spor o výjimku pro ultraortodoxní Židy ohrožuje izraelskou vládu

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.
před 9 hhodinami
Načítání...