Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obhájila svůj mandát, získala rekordních 8,2 milionu hlasů. Její sok v prezidentské volbě Chan Kchuo-jü přiznal porážku a soupeřce telefonicky poblahopřál. Voliči tedy podpořili kandidátku, jež se pasovala do pozice ochránkyně autonomie Tchaj-wanu, který pevninská Čína považuje za součást svého území.
Tchaj-wan ocenil odpor proti Pekingu. Prezidentka obhájila mandát rekordním ziskem
3 minuty
Události: Tchajwanská prezidentka obhájila mandát
V momentě, kdy je sečteno 99 procent hlasů, má obhájkyně úřadu podporu 57 procent hlasujících, jejího rivala podpořilo 38,6 procenta voličů. Třetí místo obsadil se čtyřmi procenty James Soong z malé konzervativní strany People-First. Tento 77letý politik se o funkci prezidenta ucházel už počtvrté.
Ve vítězném projevu staronová prezidentka mimo jiné vyzvala Čínu, aby přestala vyhrožovat, že si ostrov podmaní silou. „Doufám, že autority v Pekingu rozumí, že demokratický Tchaj-wan a demokraticky zvolená vláda se nepodvolí výhrůžkám a zastrašování,“ doplnila. Ostrov podle ní ukázal světu, jak moc si cení svobodného stylu života.
Peking hodlá bránit mírové sjednocení
Čína brzy po oznámení výsledků tchajwanských voleb varovala, že bude nadále bránit jakýmkoli aktivitám tchajwanského vedení zaměřeným na nezávislost ostrova. Peking je rozhodnut respektovat své principy „mírového sjednocení“ podle zásady „jedna země, dva systémy“, uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.
Cchaj Jing-wen gratulovala ke zvolení americká vláda. Ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že země znovu ukázala sílu demokracie. Washington podle něj doufá, že Tchaj-wan pod vedením staronové prezidentky nadále bude „zářným příkladem“ pro země, které usilují o demokracii a prosperitu. Šéf americké diplomacie zdůraznil, že Cchaj Jing-wen usiluje o stabilitu „tváří v tvář neustálému tlaku“. Ačkoli v této souvislosti Čínu přímo nezmínil, mohl by tento výrok podle agentury Reuters Peking popudit.
Na Tchaj-wanu se současně konaly také parlamentní volby. Vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP), kterou prezidentka zastupuje, splnila roli favorita průzkumů a získala 61 mandátů z celkových 113 křesel. Ještě v roce 2018 DPP drtivě prohrála v místních volbách, které byly tehdy vnímány jako referendum o popularitě Cchaj Jing-wen. Prezidentka kvůli porážce tehdy odstoupila z čela strany.
Opoziční Národní strana (Kuomintang) získala 38 křesel. Poté, co prezidentčin soupeř Chan Kchuo-jü jako reprezentant opoziční strany přiznal porážku, oznámil předseda strany Wu Teng-i rezignaci.
Podle průzkumů veřejného mínění z loňského roku mělo o vládě Cchaj Jing-wen příznivé mínění jen 15 procent obyvatel Tchaj-wanu a o kandidaturu na post prezidentky musela bojovat se svým bývalým podřízeným.
Jedním z hlavních faktorů, který kandidátce opět získal popularitu, byly nedávné kroky Pekingu. Loni v lednu čínský prezident Si Ťin-pching navrhl, aby Čína a Tchaj-wan zahájily rozhovory o sjednocení na základě principu „jedna země, dva systémy“, který je v současnosti uplatňován v případě Hongkongu a Macaa. Tchaj-wan, který od roku 1949 funguje de facto nezávisle, Čína považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení samostatnosti.
Hongkong dnes, Tchaj-wan zítra
Demokratická pokroková strana (DPP) je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu. Cchaj Jing-wen proto návrh Pekingu okamžitě odmítla. Po vypuknutí masivních protestů v Hongkongu loni v červnu proti přílišnému vměšování Pekingu do záležitostí této poloautonomní provincie si prezidentka osvojila heslo „Hongkong dnes, Tchaj-wan zítra“.
Aktuální volby se jí podařilo prezentovat jako referendum o zachování autonomie Tchaj-wanu. Tím dokázala mimo jiné odvést pozornost voličů od řady nepopulárních reforem, které její vláda v posledních letech prosadila.
K roli favoritky jí pomohl i propad popularity jejího hlavního politického oponenta Chan Kchuo-jüa. Ten čelí v posledních měsících řadě skandálů a obviněním z finančních podvodů. Stále navíc udržuje výrazně pročínský postoj i navzdory široce rozšířené nedůvěře Tchajwanců vůči Pekingu.
Do karet současné prezidentce hrál i stav tchajwanské rozvinuté ekonomiky. Akciový trh je stabilní a mzdy v posledních letech pozvolna rostly. Podle agentury AP je to zčásti způsobeno tím, že místní exportéři přesouvají výrobu z pevninské Číny kvůli obavám z dopadů obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.
K urnám bylo přizváno 19 milionů oprávněných voličů. Vítězem prezidentských voleb se stane kandidát, který získá největší počet hlasů; přes 50 procent jich mít ale nemusí. Kromě dosavadní prezidentky Cchaj Jing-wen a reprezentanta Národní strany Chan Kchuo-jüa se o přízeň voličů ucházel i kandidát První lidové strany (PFP) James Sung, ten je ale považován za outsidera.
Voliči vybírali také své zástupce do 113členného parlamentu. V tom má teď většinu s 68 křesly DPP, Národní strana má 35 křesel a zbytek mandátů v končícím volebním období držely menší strany a nezávislí kandidáti.
Členka vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) Cchaj Jing-wen je od 20. května 2016 první ženou v čele třiadvacetimilionového Tchaj-wanu. Za vlády Cchaj Jing-wen se zhoršily vztahy Tchaj-wanu s Čínou a Peking v poslední době stupňuje tlak na ostrov. Prioritou prezidentky je naopak prohlubování vztahů s Japonskem a Západem.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Prezidentčina DPP je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu.
Od roku 2016, kdy je Cchaj prezidentkou, usiluje Peking o diplomatickou izolaci tohoto ostrovního státu a Tchaj-wan přišel o několik diplomatických spojenců. V současnosti ho uznává už jen 15 zemí na světě - většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří.
„Čína stále vyhrožuje, že Tchaj-wan zahrne do modelu jedna země, dva systémy. Její diplomatické útoky a vojenský nátlak představují velkou překážku pro stabilitu regionu,“ uvedla Cchaj v říjnu 2019. Tento systém platí například v Hongkongu, kde jeho obyvatelé už několik měsíců protestují proti tomu, co považují za plíživé zasahování Pekingu do záležitostí jejich města i přes příslib autonomie. Návrat bývalé britské kolonie Hongkongu pod čínskou správu v roce 1997 a zavedení principu označila Cchaj za neúspěch.
Vláda Cchaj Jing-wen v srpnu 2019 rozhodla o největším zvýšení výdajů na obranu za poslední desetiletí. Od ledna 2020 by mělo jít na armádu 411,3 miliard tchajwanských dolarů (přes 300 miliard korun) ročně. Rozhodnutí přišlo v době, kdy Čína oznámila, že se ve snaze spojit Tchaj-wan s pevninou „nevzdá použití síly“ a podnikne veškerá vojenská opatření, aby porazila „separatisty“.
Cchaj také v březnu 2019 během návštěvy USA prohlásila, že její země má zájem o americké tanky M-1, stíhačky F-16 a o další pokročilé zbraně, jejich prodej americké ministerstvo zahraničí schválilo.
Podle médií je Cchaj spíše vědecký, uvážlivý typ než slogany hýřící politik. Sama sebe označuje za „atypickou politickou osobnost“.
Do DPP vstoupila v roce 2004, do čela strany se dostala v roce 2008 po aféře, ve které byl tehdejší předseda Čchen Šuej-pien obžalován z korupce a skončil ve vězení. V roce 2012 z funkce odstoupila, znovuzvolena předsedkyní DPP byla o dva roky později.
Po nezdaru DPP v tchajwanských místních volbách v listopadu 2018, ve kterých zaznamenala úspěch opoziční Národní strana (Kuomintang), která je vstřícně naladěná vůči Pekingu, na pozici šéfky DPP rezignovala.
V letech 1984 až 2000 byla profesorkou práva na univerzitě Čcheng-čch'. V období 2000 až 2004 působila jako předsedkyně Rady pro záležitosti pevniny, která má na starosti politiku Tchaj-wanu vůči pevninské Číně. Od ledna 2006 do května 2007 byla vicepremiérkou země a zároveň předsedkyní Komise na ochranu spotřebitele.
Narodila se 31. srpna 1956 v Tchaj-peji. Je nejmladší z 11 dětí, její otec byl úspěšný podnikatel a investor. Vystudovala práva na Tchajwanské národní univerzitě a Cornellově univerzitě v New Yorku. V roce 1984 získala doktorský titul na Londýnské ekonomické škole.
Cchaj Jing-wen je svobodná a bezdětná. V říjnu 2015 vyjádřila podporu sňatkům osob stejného pohlaví a Tchaj-wan se v květnu 2019 také stal první zemí v Asii, která sňatky homosexuálů legalizovala.
Zdroj: ČTK
Cchaj Jing-wen
