Španělský soud vyšetřuje působení ruských špionů během katalánského referenda

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

List El País se odvolává na informace z policejních a justičních zdrojů. Podle nich se vyšetřování zaměřilo na jednotku 29155 spadající pod ruskou vojenskou rozvědku GRU. Právě tento oddíl podezírají bezpečnostní služby z destabilizačních akcí v několika zemích Evropy.

Protiteroristická jednotka španělské policie nyní podle El País prověřuje možné napojení členů jednotky na katalánské separatisty. V rámci vyšetřování se objevuje jméno Denise Sergejeva.

Denis Sergejev v posledních letech vystupuje pod jménem Sergej Fedotov. Zpočátku své kariéry působil v ruské armádě na Sibiři, později byl převelen do Moskvy a vystudoval elitní vojenskou školu spadající pod rozvědku GRU. Od té doby je nasazován na akce s vysokou citlivostí.

V roce 2015 jej zaznamenaly bulharské úřady, spojovaly ho s vraždou obchodníka se zbraněmi. V roce 2016 se objevil ve Velké Británii před i po referendu o vystoupení z Evropské unie.

Známý je i z kauzy Skripal, kdy podle britských tajných služeb měl mít nad celou akcí dozor.

Přímý kontakt Rusů se separatisty není potvrzen

„Podle informací, které máme z deníku El País, španělská zpravodajská služba zatím nezjistila, že by byl Denis Sergejev v přímém kontaktu se separatisty, ať už mluvíme o politicích, či aktivistech,“ uvedl redaktor ČT Ondřej Nekola.

Sergejev měl podle El País Barcelonu navštívit hned dvakrát. Poprvé v listopadu 2016 a v Katalánsku měl zůstat zhruba šest dní. Pak se přes Curych vrátil zpátky do Moskvy. Podruhé do Barcelony přiletěl pouhé dva dny před konáním referenda 1. října 2017. Zdržel se zde až do 9. října a následně se přes Ženevu vrátil do Ruska. Tyto údaje získali španělští vyšetřovatelé z odbavovacích systémů leteckých společností.

Španělské tajné služby už dříve přišly s informacemi, že během celé katalánské krize se enormně zvýšil výskyt dezinformací a zpráv podněcujících k nenávisti.

O možném vlivu ruských tajných služeb na události v Katalánsku loni v květnu hovořil také tehdejší šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maasen. „Rusko se tajnými operacemi pokouší ovlivnit veřejné mínění skrze extremistické a rasistické organizace. V případě katalánských separatistů podporovali jejich zájmy propagandistickými aktivitami,“ prohlásil Maasen.

Ruská podpora nezávislosti

Španělské úřady například objevily vazbu mezi Ruskem a jedním z představitelů katalánského separatistického hnutí, Víctorem Terradellasem. Jako člen dnes už rozpuštěné katalánské strany CDC (Democratic Convergence of Catalonia) zastával post ministra mezinárodních vztahů a byl blízkým spolupracovníkem katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, kterého měl tlačit k vyhlášení nezávislosti.

V komunikaci přes WhatsApp Terradellas Puigdemonta vyzýval k osobnímu setkání v době, kdy se premiér rozhodoval o vypsání regionálních voleb, které by rozhodly o vyhlášení nezávislosti.

Terradellas podle deníku El País Puigdemonta ujišťoval, že Rusko by případné vyhlášení nezávislosti podpořilo. Puigdemont později Terradellasovi namítl, že by vyhlášení nezávislosti mohlo být pro Katalánsko „devastující“. Terradellas mu ale odpověděl, že jej emisar ruského prezidenta Vladimira Putina ujistil také o podpoře katalánské nezávislosti od bývalého ruského prezidenta Michaila Gorbačova.

2 minuty
Události: Operace ruských špionů v Evropě
Zdroj: ČT24

Jednotka pro nejcitlivější operace

Na podvratné akce ruské jednotky 29155 v Evropě na podzim upozornil americký deník The New York Times. Odvolával se přitom na informace od špionážních pracovníků čtyř západních zemí. 

Jednotka podle listu sídlí ve výcvikovém středisku na východě Moskvy a je součástí vojenské rozvědky GRU. Aktivity jednotky 29155 jsou tak tajné, že o nich nemají informace ani ostatní operativci GRU. Agenti volně cestují Evropou, někteří jsou vyznamenanými veterány ruských válek v Afghánistánu, Čečensku nebo na Ukrajině. Šéfem jednotky je generálmajor Andrej Averjanov, uvedl newyorský list.

Západní zpravodajské služby skupinu poprvé identifikovaly v roce 2016 po nezdařeném převratu v Černé Hoře, jehož součástí měla být vražda tamního premiéra a obsazení parlamentní budovy. Loni v březnu se dva agenti jednotky 29155 pokusili v jižní Anglii otrávit bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji armádním jedem novičok. Investigativní novináři za útočníky označili ruské agenty Anatolije Čepigu a Alexandra Myškina.

Podle člena bezpečnostního výboru ruské Státní dumy Andreje Lugovoje se ale informace amerického listu o jednotce 29155 míjejí s realitou. Lugovoj je ovšem ve Velké Británii obviněn z vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který přeběhl k Britům a v roce 2006 byl v Londýně otráven radioaktivním poloniem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...