Tisíce demonstrantů pokračovaly i během soboty v blokádě přístupové cesty do hlavního iráckého námořního přístavu Umm Kasr. Provoz v přístavu od středy stojí, protestující ho ochromili o den dříve. Bezpečnostní síly proti nim v noci na sobotu nasadily slzný plyn a střílely ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno. Několikatýdenní protesty Iráčanů proti korupci a ekonomickým problémům pokračovaly také v metropoli Bagdádu, kde policie zabila jednoho demonstranta.
Nepokoje v Iráku. Policie zastřelila demonstranta, blokáda přístavu pokračuje
Přes irácký přístav Umm Kasr do země silně závislé na importu potravin proudí obilniny, olej a další důležité komodity. Nákladní auta nemohou do přístavu ani z něj, a některé mezinárodní námořní dopravní firmy tam proto zastavily provoz. Demonstranti rozlícení nočním zásahem bezpečnostních sil zapalovali pneumatiky a stavěli betonové zátarasy.
Tisíce lidí opět protestovaly také v iráckém hlavním městě. Při střetech s pořádkovými složkami přišel jeden demonstrant o život, dalších 91 utrpělo zranění, informovala agentura Reuters s odvoláním na nejmenované bezpečnostní a zdravotnické činitele.
Požadavek rezignace vlády
Nepokoje, které v Iráku vypukly před měsícem, si už vyžádaly životy více než 250 lidí. Účastníci protestů požadují zejména vymýcení korupce a zlepšení veřejných služeb. Páteční demonstrace v Bagdádu byly největším protivládním protestem od pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003, napsala agentura Reuters. Téhož dne ve městě Basra, které leží zhruba 60 kilometrů severozápadně od přístavu Umm Kasr, protestovalo 5 tisíc lidí.
Cíle demonstrantů se rozšiřují a nově obsahují i požadavek rezignace vlády a změny politického systému ustaveného po roce 2003. Většina nepokojů se odehrává na jihu země, kde se soustředí i produkce ropy.
Irák je sice na ropu velmi bohatou zemí, ale Iráčané se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a velmi špatnými veřejnými službami. I když se po invazi amerických jednotek změnil politický systém a pravidelně se konají volby, občané vnímají politiky jako pevně zakotvenou elitu, připomíná agentura AP.